• Na volné noze je více mužů než žen
• Týdně odpracují více hodin muži
• Muži mají delší praxi než ženy
• Ženy mají v průměru o 38 % nižší mzdu
• Jen 17 % mužů si myslí, že jsou ženy na stejných pozicích ohodnocovány méně
• Muži jsou více spokojeni se svým současným zaměstnáním
• Pracovní nabídky chodí častěji mužům

Mzdy na nejobsazovanějších pozicích

Ženy měly v roce 2018 v online marketingu a e-commerce odvětví o 38 % nižší průměrnou mzdu než muži. Muži měli v roce 2018 průměrnou mzdu 64 500 Kč, ženy 39 800. V roce 2017 měly ženy o 32 % nižší mzdu, což značí, že rozdíly mezi mzdami mužů a žen se zvyšují.

Mzdy mužských pracovníků vzrostly mezi lety 2017 a 2018 v průměru o 45 %, mzdy žen rostly v průměru pouze o 12 %. Největší rozdíly ve mzdách jsou na pozicích SEO specialista a analytik.   

Důvody rozdílů v odměňování mužů a žen

58 % žen si myslí, že mají obecně ženy v ČR na stejných pozicích nižší mzdy než jejich kolegové, to samé si myslí jen 17 % mužů. 26 % mužů si navíc myslí, že mzdy jsou stejné, to samé si myslí jen 5 % žen.

Nejčastější důvody rozdílů v odměňování mužů a žen jsou spatřovány v neprůbojnosti a malém sebevědomí, myslí si to 57 % respondentů, překvapivě více žen (59 %) než mužů (50 %), což značí, že jsou ženy více kritické vůči sobě i ostatním ženám. Dalším důvodem je asociace ženy s mateřstvím (40 % respondentů), tento důvod je častěji uváděn ženami (41 %) než muži (36 %). Třetím nejčastěji uváděným důvodem (31 %) jsou stereotypy, ty uvádí 34 % žen, ale pouze 22 % mužů. Ješitnost mužů vidí jako problém a zdroj různého odměňování 13 % žen a 9 % mužů. Až 10 % mužů si myslí, že ženy nemají dostatečné vzdělání, a proto jsou ohodnoceny méně, stejný názor mají pouze 3 % žen.

• Pracovní forma – Většina žen (68 %) a téměř polovina mužů (49 %) pracuje jako zaměstnanec, na volné noze (jako OSVČ ale pro více firem) pracuje 13 % mužů a pouze 7 % žen.

• Týdenní pracovní doba – Muži pracují v průměru 43 hodin týdně, je to o 3 hodiny více než ženy. Méně než 40 hodin týdně pracuje 18 % mužů a 22 % žen, nad 50 hodin týdně pracuje 9 % mužů a pouze 6 % žen.

• Délka praxe – Muži mají obecně více let praxe na současné pozici než ženy, průměrně je to 6 let, zatímco ženy mají v průměru pouze 4 roky praxe. Méně než 2 roky praxe má pouze 9 % mužů ale 24 % žen, více než 5 let praxe má až 41 % mužů, žen pouze 22 %.

• Spokojenost – Spokojenost s prací je vyšší u mužů, se svou současnou pozicí je spokojeno 73 % z nich, u žen je to 60 %.

• Frekvence pracovních nabídek – Pracovní nabídky dostávají častěji muži, několikrát měsíčně chodí nabídky 21 % mužů, ale jen 6 % žen. 55 % žen nedostává nabídky vůbec, nebo maximálně jednou ročně, přičemž se stejnou četností dostává nabídky 35 % mužů.

• Odchod na volnou nohu – Odchod ze zaměstnání na volnou nohu je pravděpodobný jen u 9 % mužů a 11 % žen. Opačná situace, tedy přechod z volné nohy do zaměstnání je pravděpodobnější u mužů, tuto možnost zvažuje 25 % z nich, u žen je to 18 %.

Zastoupení mužů a žen v oborech

Z celkových 1117 respondentů bylo 39 % (436) mužů a 61 % (681) žen. Většina respondentů má vysokoškolské vzdělání, ženy více než muži, až 75 % žen má vysokoškolské vzdělání, u mužů je to 54 % respondentů.

Ženy výrazně dominují v marketingu a grafice, muži v analytice a UX. V oborech e-commerce, obchod a péče o zákazníky je zastoupení mužů a žen podobné.


 
O VÝZKUMU
Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018.
Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků:

• 1/5 Průměrné mzdy v e-commerce a online
• 2/5 Zaměstnanci vs. freelanceři
• 3/5 Muži vs. ženy
• 4/5 KPI, benefity a vzdělávání
• 5/5 Spokojenost a loajalita

Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma.
METODIKA
Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista.
Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. Švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.
 

Článek Mužům chodí více pracovních nabídek, ženy dominují marketingu se nejdříve objevil na Online People.

Pavlína Zábojníková (spoluzakladatelka Online People)

Pavlína prezentovala výsledky našeho výzkumu, ve kterém jsme mimo jiné porovnávali proměnu mezd u vybraných specializací od roku 2015 do roku 2018. Například průměrná mzda PPC specialisty od roku 2015 vzrostla o 60 % z 29 700 Kč na 47 500 Kč. Z výzkumu navíc vyplynulo, že ženy mají o 38 % nižší mzdu než muži, a že mzdy v Čechách jsou o 14 % a na Moravě o 23 % nižší než v Praze. Zaměstnanci nejčastěji odchází kvůli neflexibilitě, slabému brandu nebo nekompetentnímu vedení. Zaměstnavatelé by měli věnovat HR velkou pozornost a nabídnout konkurenceschopné podmínky a benefity, a přitom nejen rychle nabírat, ale také rychle vyhazovat. Podrobně se výzkumu věnujeme v sérii pěti článků, přečtěte si o mzdách nebo rozdílu mezi zaměstnanci a freelancery.
Investor a spoluzakladatel společnosti Kiwi Jiří Hlavenka vždy hledal samostatné, tvořivé a zajímavé lidi, kteří mají bohatý osobní život a dělají něco navíc. Dával jim volnou ruku a možnost se ke všemu vyjádřit, nikdy příliš netlačil na výsledky, snažil se pro lidi vytvořit zajímavou práci, která by je bavila.
V roli investora se dívá na to, jestli je zakladatel schopný řídit firmu do budoucna. Často podnikatelé doplatí na to, že jsou solitéři, je proto důležité si umět vybudovat tým. Při vybírání, do čeho investuje, se Jirka dívá na to, jak vypadá managerský tým a jestli je top a střední management dlouhodobě motivován na společnému cíli firmy, kterým může být třeba i exit.

Jiří Hlavenka (investor a spoluzakladatel Kiwi)
V panelové diskuzi se potkali Rosťa Urbánek (jednatel BiddingTools), Martina Svadbíková (majitelka Bella Rose), Kateřina Bláhová (HR šéfka v Acomware) a Martin Svoboda (HR šéf Astratexu). Došli ke shodě na několika základních myšlenkách o firemní kultuře.

• Tvorba kultury začíná u CEO firmy
• Při jakékoliv velikosti firmy je důležitá otevřenost a komunikace
• Není třeba mít sepsaná pravidla firemní kultury (nikdo to nemá napsané)
• Informovanost zaměstnanců a péče o ně i na osobní rovině je důležitá

Panelová diskuze, zleva: Rosťa Urbánek, Martina Svadbíková, Kateřina Bláhová, Martin Svoboda
Marek Premus má jako HR ředitel v Alze na starosti 1500-2000 zaměstnanců, v sezóně to je až o stovky víc, personální náklady české e-shopové jedničky převyšují 1 miliardu ročně, zde jsou nejzajímavější čísla a myšlenky.

• Kariérní stránky Alzy navštíví přes milion návštěvníků ročně, doba reakce kandidátovi je do 48 hodin.
• Konverzní poměr kariérních stránek je cca 1 %, u refferalu je to 10 %.
• V roce 2018 byla Alza ohodnocena jako sedmý nejlepší zaměstnavatel, spokojenost svých zaměstnanců měří například podle NPS, které se pohybuje kolem 50.
• Celé HR má mnoho metrik a zhruba 50 KPIs, nejdůležitější jsou ale dvě: spokojenost kandidátů a výkon HR.
• V roce 2017 škrtla Alza veškeré náklady na HR marketing a z původních 40 tisíc došlých životopisů jich přišlo 62 tisíc.
• Budoucnost HR je v agilním product managementu.
• HR má být proaktivní, ne reaktivní.

HR v Alze

 Právnička Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas mluvila o mlčenlivosti, konkurenční doložce, trendech v HR, které vidí v práci vykonávané mimo pracoviště a v chození do práce s dětmi, ale taky například o spolupráci s freelancery.
Shrnula, co nedělat, když pro vás pracuje freelancer

• Nevedeme docházku a nestanovujeme dobu volna/dovolené
• Pronajímáme pracovní místo a prostředky
• Smluvně vyloučíme povinnost dodržovat práci pouze v provozovně
• Smlouva ideálně na konkrétní projekt
• Nemají firemní vizitky (kromě obchoďáků)

Zakladatel Digisemestru a konferencí Marketing festival a Reshoper Jindřich Fáborský na závěr Eshopisty prezentoval výsledky výzkumu studentů Digisemestru.
Nejvíce z nich chce pracovat v in-house týmu, druhou nejpopulárnější možností je marketingová agentura. V horizontu tří let chce většina studentů pracovat na částečný úvazek a do toho řešit své projekty nebo si založit vlastní byznys (agenturu, e-shop, startup). Méně z nich chce pracovat na plný úvazek nebo být specialistou na volné noze. Současně se studiem pracují na částečný úvazek téměř všichni, někteří dokonce na plný úvazek.

Pro více informací sledujte Twitterový účet Eshopisty nebo webovou stránku.
Přečtěte si o minulém Eshopistovi, který se zabýval technologickými trendy v e-commerce.

Článek Eshopista – rychle nabírat, rychleji se loučit se nejdříve objevil na Online People.

Jedním ze specifik e-commerce je benevolence zaměstnavatelů spolupracovat vedle klasických zaměstnanců i s freelancery, ti mají většinou více než 5 let zkušeností ve svém oboru, výše jejich odměn se značně liší a může zkreslovat statistiky (zejména u technických pozic jako SEO, UX). U specialistů pracujících na volné noze dlouhodobě lze spatřovat tendence k zakládání stabilních společenství spolupracujících volnonožců, kteří se navzájem kompetenčně doplňují, nebo tendence k zakládání agentur.

• Nejvíce freelancerů podle oboru pracuje v marketingu a grafice, v e-commerce a v UX. Podle pozic jsou to pak SEO, content a PPC specialisté.
• Celkově je více freelancerů mezi muži, mužů freelancerů je skoro dvakrát více než žen.
• Freelanceři mají nejčastěji přes 5 let praxe, jen velmi málo z nich má méně než 2 roky praxe.
• Region nehraje roli v tom, jestli je člověk freelancer nebo zaměstnanec, jejich zastoupení je v regionech podobné.
• Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci, největší rozdíl je u specialistů na sociální sítě, SEO a PPC specialistů.
• 66 % freelancerů má do 5 klientů, průměrný počet klientů je 8.

Výhody práce na volné noze

Jako freelancer/pracovník na volné noze je zde považována osoba samostatně výdělečně činná, která pracuje pro více klientů zároveň. Největší výhodu spatřují respondenti ve větší svobodě a větším množství volného času (49 % respondentů), na druhém místě nejčastěji uváděli časovou flexibilitu a flexibilní pracovní dobu, přičemž ženy tuto výhodu oceňují více (44 % respondentek) než muži (30 % respondentů). Třetí nejčastější výhodou je možnost vyššího výdělku, uvedlo to 32 % respondentů. Tato výhoda je důležitější pro muže (38 % respondentů) než pro ženy (26 % respondentů). Dalšími výhodami jsou možnost volby klientů a možnost pracovat odkudkoliv, tato možnost je populárnější mezi ženami (14 % respondentek) než mezi muži (9 % respondentů).

Délka podnikání na volné noze

Freelanceři jsou na volné noze v průměru 5 let, přičemž u mužů je průměr 7 let, u žen 4 roky. Na volné noze podnikají nejdéle UX specialisté (9 let), naopak nejkratší doba je u specialistů na marketing (4 roky) a analytiků (4 roky).

Méně než 2 roky je na volné noze 21 % respondentů, více žen (27 % respondentek) než mužů (16 % respondentů). Téměř polovina respondentů pracuje jako freelancer 2-5 let, do této kategorie patří 40 % mužů a 56 % žen. Freelancerskou praxi delší než 5 let má 31 % respondentů, výrazně více muži (44 % respondentů) než ženy (17 % respondentek).
 

ZAMĚSTNANCI VS. FREELANCEŘI

Týdenní pracovní doba

Zaměstnanci stráví prací týdně průměrně 42 hodin, freelanceři pouze 37. Více než polovina freelancerů pracuje týdně méně než 40 hodin, což koresponduje s nejčastějšími výhodami přechodu na volnou nohu – větší svoboda a více volného času. Většina zaměstnanců pracuje mezi 40 a 50 hodinami, což odpovídá klasickému plnému pracovnímu úvazku s pár hodinami přesčasů. Více než 50 hodin pracuje jen 7 % zaměstnanců a 10 % freelancerů.

Délka praxe

Průměrná délka praxe freelancerů je 8 let (přičemž u mužů 9 a u žen 6 let), u zaměstnanců je to 5 let (muži 6 let, ženy 4 roky). Pro freelancery je typická delší praxe, na volnou nohu odchází po několika letech v zaměstnání a nasbírání zkušeností. Nejdelší praxi mají freelanceři na pozicích UX specialistů (12 let), nejkratší v marketingu (6 let).

Méně než 2 roky praxe mají pouze 3 % freelancerů, na druhé straně to je 18 % zaměstnanců. 2-5 let zkušeností má 40 % freelancerů (33 % mužů, 48 % žen) a 53 % zaměstnanců. Více než 5 let praxe má 57 % freelancerů, jsou zde zastoupeni více muži, 67 % mužských freelancerů má praxi delší než 5 let, ve stejné kategorii je 46 % žen. Více než pětiletou praxi má 29 % zaměstnanců.

Počet spolupracovníků

Freelanceři nejčastěji pracují sami, uvedlo to 57 % respondentů, v týmu pracuje 43 % respondentů, přičemž 14 % společně podniká s jedním člověkem, průměrně spolupracují freelanceři s 1-2 lidmi.
50 % zaměstnanců pracuje ve firmách, které mají do 50 zaměstnanců. Nejvíce zastoupené jsou firmy v 11-49 zaměstnanci, v takových pracuje 26 % respondentů zaměstnanců. 12 % respondentů pracuje ve firmách s více než 500 zaměstnanci.

Obrat

Téměř polovina freelancerů (43 %) má roční výdělek do 1 milionu korun, mezi 1-3 miliony si vydělá 23 % freelancerů a nad 3 miliony pouze 9 %.

Muži freelanceři mají vyšší roční obraty než ženy, do 1 milionu si ročně vydělá 32 % mužů, 1-3 miliony 32 % mužů a nad 3 miliony 12 % mužů. Více než polovina žen (56 %) si vydělá do 1 milionu, 1-3 miliony 13 % žen a nad 3 miliony pouze 4 % žen.
24 % respondentů zaměstnanců pracuje pro firmy s ročním obratem do 50 milionů korun. Téměř polovina (42 %) zaměstnanců pracuje ve firmách s ročním obratem nad 50 milionů, ve firmách vydělávajících více než miliardu korun ročně pracuje 18 % zaměstnanců.
 

 
O VÝZKUMU
Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018.
Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků:

• 1/5 Průměrné mzdy v e-commerce a online
• 2/5 Zaměstnanci vs. freelanceři
• 3/5 Muži vs. ženy
• 4/5 KPI, benefity a vzdělávání
• 5/5 Spokojenost a loajalita

Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma.
METODIKA
Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista.
Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. Švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.

Článek Freelancing láká primárně kvůli větší svobodě, ne penězům se nejdříve objevil na Online People.

Vývoj průměrných mezd v e-commerce a online od roku 2015 

Mezi lety 2015 a 2017 vzrostly mzdy u sledovaných pozic (PPC, Marketing, SEO, UX specialista a analytik) v průměru o 23 %, mezi lety 2017 a 2018 to bylo o 35 %, lze pozorovat trend rychleji rostoucích mezd, který může být důsledkem saturace trhu e-commerce a online, vysoké poptávky po lidských zdrojích a také nízké nezaměstnanosti.
Největší nárůst zaznamenaly mzdy SEO specialistů, od roku 2015 vzrostly o více než 100 % z 24 600 Kč na 50 800 Kč. Nejméně rostly mzdy marketingových specialistů, celkově nejvyšší mzdu mají UX specialisté a analytici. Vývoj mezd vybraných specializací od roku 2015 do roku 2018 je zobrazen v následujícím grafu.

Meziroční změna průměrných mezd v e-commerce a online (2017/2018)

Celkově činí průměrná mzda v českém onlinu 49 400 Kč, což je téměř o 60 % víc, než je republikový průměr. Průměrné meziroční tempo růstu mezd v e-commerce je 14 %, což koresponduje s 17% tempem růstu celého e-commerce trhu. Téměř polovině respondentů se loni zvýšila finanční odměna až o 20 %, obdobné procento respondentů očekává podobné zvýšení mzdy i v následujícím roce.
Vybrali jsme nejobsazovanější pozice a u nich zkoumali, jak se vyvíjely jejich mzdy v závislosti na délce praxe, postavení a regionu. Průměrné mzdy u vybraných pozic a jejich meziroční změny jsou zobrazeny na následujícím obrázku.

V průměru si nejvíce polepšili SEO, UX a PPC specialisté, nejméně emailingoví, content a marketingoví specialisté. U všech specializací závisí výše mzdy na mnoha proměnných, zaměřili jsme se na mzdy podle postavení (řídící pracovník vs. specialista), regionů a porovnání mezd zaměstnanců a odměn freelancerů.

Průměrná mzda podle postavení (řídící pracovník vs. specialista) (2018)

58 % respondentů bylo klasifikováno jako řídící pracovník, který vede jiné kolegy či zaměstnance, ať už přímo (stará se o platy, motivaci, dovolené) nebo pouze projektově, zbylých 42 % tvoří specialisté. V průměru mají řídící pracovníci o 27 % vyšší mzdy než specialisté, nejvyšší rozdíly jsou v oboru marketing a PPC, kde mají řídící pracovníci až o 50 % vyšší mzdu. Naopak nejmenší rozdíly kolem 10 % jsou ve mzdách pracovníků zaměřujících se na emailing a sociální sítě. Meziročně vzrostly mzdy více specialistům, ti si v průměru polepšili o 29 %, řídícím pracovníkům se zvedla mzda průměrně o 5 %.

Průměrná mzda podle regionů (2017/2018)

Průměrná mzda vzrostla meziročně v Praze o 11,6 %, v Čechách o 18,6 % a na Moravě o 30 %, přičemž v Čechách je o 14 % nižší a na Moravě o 23 % nižší průměrná mzda než v Praze, což odráží fakt, že online byznys a e-commerce se z větší části týká právě Prahy, resp. Středočeského kraje.

Největší nárůst mezd mezi lety 2017 a 2018 zaznamenali specialisté na Moravě, zejména PPC specialisté, SEO specialisté a analytici. Průměrné mzdy za rok 2018 podle regionů v jednotlivých specializacích jsou zobrazeny v následujícím grafu.

Průměrné mzdy jsou nejvyšší u všech specializací v Praze, u většiny specializací převyšuje mzda v Čechách mzdu na Moravě kromě PPC a SEO specialistů, kteří si na Moravě vydělají více než v Čechách.
Uvedené mzdy jsou průměrem mezd klasických zaměstnanců a tzv. švarc zaměstnanců, tedy těch, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele, ale na IČO, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem.

Mzdy freelancerů vs. zaměstnanců (2018)

Z celkových 1117 respondentů bylo 9,5 % klasifikováno jako freelancer (105 respondentů). Nejvíce freelancerů pracuje v marketingu a grafice, v e-commerce a v UX. Podle pozic jsou to pak SEO, content a PPC specialisté. Celkově je více freelancerů mezi muži, mužů freelancerů je skoro dvakrát více než žen, jinými slovy, mužských freelancerů je o 86 % víc. Freelanceři mají nejčastěji přes 5 let praxe, jen velmi málo z nich má méně než 2 roky praxe. Region nehraje roli v tom, jestli je člověk freelancer nebo zaměstnanec, jejich zastoupení je v regionech podobné. Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci, největší rozdíl je u specialistů na sociální sítě, SEO a PPC specialistů.

O výzkumu

Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018.
Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků:

• 1/5 Průměrné mzdy v e-commerce a online
• 2/5 Zaměstnanci vs. freelanceři
• 3/5 Muži vs. ženy
• 4/5 KPI, benefity a vzdělávání
• 5/5 Spokojenost a loajalita

Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma.

Metodika

Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista.
Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.
Pro více informací kontaktujte ahoj@onlinepeople.cz
 

Článek Mzdy online pozic od roku 2015 stále rostou se nejdříve objevil na Online People.

Petra Stupková – Legitas

Dopoledne zaměřené na HR v e-commerce a online zahájila Petra Stupková z právnické kanceláře Legitas, mluvila o nástrahách Švarcsystému a freelancerech, o tom kdy a komu můžete dát výpověď a jak je to s odstupným. Petra dala dohromady checklist pro všechny e-shopery zaměstnávající lidi, stáhněte si jej v přehledné tabulce zde: Check-list pro e-shopaře – kontroly státní správy.

Petra shrnula nejdůležitější informace pro všechny, kteří pracují s freelancery a základní pravidla týkající se například sledování zaměstnanců.  

Co by měl udělat freelancer: mít živnostenský list na činnost, kterou vykonává, založit jednočlenné s.r.o., mít smlouvu o spolupráci, vlastní počítač a telefon.

Jak lze legálně sledovat efektivitu zaměstnanců: zaměstnavatel musí zaměstnance o otevřeném sledování vždy informovat, musí mít na sledování oprávněný zájem (např. na ochraně majetku nebo obchodního tajemství), nesmí požadovat informace, které s prací nesouvisí. Zaměstnavatel může sledovat množství a velikost odeslané a přijaté pošty, sledovat výpis hovorů, a aktivitu na webu.

Magdalena Divišová – Online People

Výsledky průzkumu mezd v e-commerce a online za rok 2018 prezentovala Magda Divišová, více o výzkumu se dočtete v této zprávě, výsledky jsou volně ke stažení zde. (Jednotlivým sekcím výzkumu a výsledkům se budeme podrobně věnovat v následujících týdnech na blogu)

Magda o výzkumu, který probíhal na přelomu roku 2018 a 2019.

• Průměrná mzda pracovníků v onlinu se meziročně zvýšila o 14 % na 49 400 Kč, což je téměř dvojnásobný růst oproti průměrné mzdě ČR, která vzrostla o 8 % na 31 500 Kč.
• 48 % respondentů uvedlo zvýšení příjmu až o 20 %, zhruba každý třetí nedostal přidáno vůbec.
• Žen měly v roce 2018 v průměru o 38 % nižší mzdu než muži.
• V roce 2018 byla průměrná mzda v Čechách o 14 % nižší než v Praze, na Moravě to bylo o 23 % méně.
• 26 % zaměstnanců nemá možnost využívat home office, 43 % těch, kteří možnost mají, využívají home office až 5 dní v měsíci.

Pro více dat si prohlédněte infografiku.

Jiří Fabián – TopMonks

Jirka Fabián z TopMonks inspiroval návštěvníky svou úvahou nad tím, co dělá dobrého zaměstnavatele, a co přiláká a hlavně udrží dobré zaměstnance. Nejde jen o to dát jim fotbálek a pivo, musíte jim dát důvěru a jejich práce musí dávat smysl. To jsou často znaky svobodných firem, o kterých Jirka psal na našem blogu.

Jirkova inspirativní přednáška zaujala a pobavila všechny posluchače.

Panelová diskuze – Tomáš Čupr & Tomáš Havryluk

V panelové diskuzi probírali Tomáš Čupr z Rohlíku a Tomáš Havryluk z Alzy vedení lidí ve velkých společnostech. Přesto, že mají oba jiný pohled na věc a v některých aspektech se jejich styly vedení liší, mají oba úspěšné byznysy. Kde na jedné straně panují pevná pravidla, je na druhé straně určitá svoboda a volnost. V Rohlíku například nezapisují docházku, 95 % lidí je podle Tomáše Č. poctivých a pravidla by je zbytečně omezovala a otravovala, radši bude mít happy lidi bez docházky. 

Tomáš Zetek – Mentální fitko

Digi HR summit uzavřel Tomáš Zetek, který mluvil o psychologii leadershipu, zejména o strachu ze selhání, účastníci si odnesli hodně informací k zamyšlení.

• Strach sám o sobě není ještě problém, to je až jeho neuvědomění a krytí kompenzačními reakcemi. Strach překrýváme agresí, výkonem, rychlostí, navíc neumíme říkat ne a bojíme se konfliktů.
• Je třeba porozumět svým sebeklamům, které se projevují ve stresových a emočních situacích. Jde o nevědomý mechanismus, který nás chrání před nepříjemnými pocity strachu ze selhání či odmítnutí.
• Rozlišení iluzí a reality: uvědomění si, že jde o automatický mechanismus a zamyslet se nad tím, proč to doopravdy děláme, co si od toho slibujeme – musíme být k sobě velmi upřímní, budeme pak více odolní a vytrvalí. Není to jednoduché, ale mezi akcí a reakcí je prostor pro vědomou volbu, můžete si svobodně zvolit vaši reakci.

Článek Digi HR summit – trošku jiný pohled na HR se nejdříve objevil na Online People.

Jirka vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak udržet v týmu klíčové lidi. Co je HR 4.0 a jaká je nejbližší budoucnost tohoto odvětví?

Jirka dal exkluzivně pro Online People dohromady zamyšlení o svobodných firmách jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

Svobodné firmy – rychlý test

Svobodné firmy jsou takové, kde mají zaměstnanci příležitost významněji ovlivnit jejich směřování. V těch pokročilejších si dokonce pak sami volí, na čem budou pracovat a kolik za to dostanou. Ultimátně je to tedy formou volný shluk podnikatelů, čímž konstrukt firmy jaksi postrádá smysl. Firma má totiž z podstaty nádech autoritářského systému – správní rada či majitelé vs zaměstnanci. Svoboda odsud-posud.

Stalo se moderním svou firmu jako svobodnou prezentovat veřejnosti, zvlášť v dnešním přetopeném pracovním kotli. Přece jen je to parádní vábnička na samostatně a podnikatelsky smýšlející lidi.

Jak bylo uvedeno výše, je to u většiny takových společností pouze hra na svobodu. Naučme se tedy brát označení “svobodná firma” s rezervou. Zde nabízím jakýsi lakmusový papírek v podobě otázek, které můžete vyzkoušet u pohovoru v takové společnosti.  Pomůže vám rozkrýt, jak moc je to tam se svobodou myšleno vážně.

1. Proč máte hierarchickou organizační strukturu (pokud mají) a kdo o ní rozhodl? Proč si dáváte role a jak u vás funguje kariérní postup?

Svobodné firmy nabízí tzv. rotace, kdy můžete vyzkoušet různé pozice. Dokonce je to žádoucí. Proto budiž přítomnost lineárních, předdefinovaných kariérních cest pro vás varováním. Zároveň hierarchická organizační struktura a lpění na ní zavání strnulostí a jde přímo proti volným rotacím.

2. Proč je zakladatel zároveň CEO? Může ho kdokoliv konfrontovat s jeho výsledky a případně vyměnit? Obecně jak se můžu spolupodílet na směřování firmy?

CEO role jako taková zavání úzkým hrdlem. Tím spíše, pokud je pozice CEO nezpochybnitelná.

3. Jak velký mám limit na přidělené firemní kreditní kartě? 

Zde si otestujete, jak moc vám firma věří. Za 8 let fungování mé společnosti nikdo volně přístupnou firemní kartu nezneužil. Na co tedy brzdit někoho v rozletu nesmyslným schvalovacím kolečkem či limitem.

4. Jaké mám obecně pravomoci a čím jsou dány? Mohu mít víc rolí najednou a jak se v čase mění?

Precizně specifikovaná pozice v náborovém inzerátu může být dvojsečnou zbraní. Sice vám nastaví očekávání a navodí pocit bezpečí na začátku, ale také se třeba kvůli tomu nebudete moci podívat mimo vymezený prostor. Svobodné firmy nabírají převážně podle charakterových vlastností, protože vše ostatní se naučíte tak, jak bude potřeba.

5. Je výše platu významně závislá na dodané hodnotě společnosti a jak se tato určuje?

Výše platu by měla být variabilní a přímo odvislá od dodané práce. Tu by měl hodnotit zbytek týmu a trh, na kterém se firma pohybuje.

Toto je jen malý a rychlý test, jak na tom daná firma se svobodou je. Závěrem bych rád podotkl, že svobodná firma rozhodně není ultimátní návod na podnikatelský úspěch či idylka pro zaměstnance. Naopak, může se jednat o vysoce neefektivní, a přitom uvnitř drakonický strojek. Ale o tom zase někdy příště. 

Článek Svobodné firmy – rychlý test se nejdříve objevil na Online People.

Petra vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak zaměstnávat bez průšvihu. I ten nejvíc sexy start-up by neměl zapomínat na HR papíry. Víte, na které se zaměřit, ať si zbytečně nevysloužíte pozornost úřadů? Jak se bezbolestně rozloučit s někým, kdo vám v týmu nesedí? Řeč dojde i na GDPR v personalistice, kde je na místě střízlivá revize po loňské hysterii.

Petra ve spolupráci s kolegyní Pavlou Vybíralovou dala exkluzivně pro Online People dohromady check-list pro eshopaře jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

1. díl – čtěte zde (Česká obchodní inspekce, Úřad na ochranu osobních údajů, Státní úřad inspekce práce)
2. díl – právě čtete (Živnostenský úřad, Daňová kontrola a ČSSZ, OSA, Intergram, OAZA)
3. Stáhnout check-list pro e-shopaře (kontroly státní správy)

Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu

Podnikáte na internetu, tvrdě pracujete. Ve dne v noci myslíte na svůj projekt, který je den za dnem lepší. Obchodní podmínky jste obšlehli od velikánského e-shopu, ale ti to přece musí mít správně, no ne? GDPR pominulo a nestalo se vůbec nic. Skoro všichni pro vás pracují na IČO. Freelanceři, kteří jsou free hlavně u vás v kanceláři. Smlouvy pochází z prima zdrojů na internetu. Připadá vám to povědomé? Možná vás tedy budou zajímat nejčastější možnosti kontroly ze strany úřadů a základní vodítka, jak se na ně připravit.

Živnostenský úřad

Živnostenský úřad se specializuje zejména na kontrolu dodržování povinností z živnostenského zákona. Kontrolu většinou ohlašuje s předstihem a může dojít i na kontrolu běžnou, tedy bez podnětu někoho z okolí. Úředníci se budou pravděpodobně zajímat, kde se nachází vaše provozovna, pokud existuje. Pokud ano, pak je potřeba, aby byla řádně ohlášena a označena.

Následně může úředníky zajímat také web, zda je podnikatel správně označen. Zaměří se také na vykonávané činnosti, zda odpovídají tomu, co je psáno v živnostenském oprávnění. Co k tomu bude úřad potřebovat závisí na typu podnikání. Obecně řečeno se bude jednat o faktury a smlouvy se zákazníky.

Pro představu, živnostenský odbor Úřadu městské části Praha 1 provedl v roce 2018 celkem 801 kontrol, z toho 134 kontrol bylo na podnět. Nejčastěji zjištěná porušení byla neoznačená provozovna/neuvedení provozovny a neoznačení sídla (neprokázání právního důvodu užívat sídlo). Uloženo bylo 274 pokut v celkové výši 1.201.500,- Kč.

Daňová kontrola a ČSSZ

Platíte DPH? Vězte, že mobil, který jste koupili tzv. na firmu a vaše sestra jej má bez DPH není tak docela bez problému. Mezi hlavní a nejčastější zjištění kontrol v roce 2017 patřilo právě neoprávněné uplatnění nároku na odpočet z fiktivního plnění a neprokázání použití tohoto plnění pro účely vašeho podnikání. Nejvíce kontrol (skoro 50%) se týká právě DPH. Víte, kolik státní správa průměrně doměří DPH? Je to částka ve výši 830.000,- Kč, která připadne průměrně na jednu kontrolu. Počet kontrol se ale meziročně snižuje, protože finanční správa se snaží zaměřit na velké daňové podvody a odhalovaní trestné činnosti. To je trend, který by mohl být běžnému podnikateli spíše ku prospěchu.

ČSSZ uvádí, že ve výběru pojistného (nemocenské a důchodové) je úspěšná ve více jak 99 % procentech případů. Kontroly přitom provádí v drtivé většině případů plánovaně a není třeba ani podnět někoho zvenčí. ČSSZ provedla více jak 400 kontrol denně. Kontroly zjistily jak nedoplatky na pojistném, tak bylo rozhodnuto o vracení přeplatků. Takže nezbývá než mít dobrou účetní a doufat, že povinné odvody byly uhrazeny ve správné výši. Pokud už na kontrolu přijde, vyplatí se spolupracovat, protože průměrná výše pokuty pro nesoučinnost tvořila v roce 2017 částku ve výši 5.431,- Kč. Nezbytné je náležité vedení evidenčních listů důchodového pojištění a správné stanovení vyměřovacího základu k odvodu nemocenského pojištění.

OSA, Intergram, OAZA

Zjednodušeně řečeno se jedná o organizace, které zastupují určitou skupinu umělců. Kontroloři z OSA si na vás mohou počíhat, pokud máte provozovnu či kamennou prodejnu a nákupy zpříjemňujete zákazníkům reprodukovanou hudbou. OSA či Intergram bude zkoumat, zda máte uzavřenou smlouvu a odvádíte příslušné poplatky svazu autorů. Záleží, jakým vybavením je vaše provozovna vybavena. Výše poplatků se liší podle toho, zda máte jen malé rádio nebo televizi a k tomu 10 reproduktorů. Shrnuto, pouštět zákazníkům Helenku Vondráčkovou není jen otázka vkusu, ale také peněz.

Podnikat v nepropustné džungli zákonů není snadné. Jakkoli je váš produkt bezvadný, váš úspěch může zabrzdit formální chyba. Na papíry a kličkování mezi úřady je dobré mít za zády advokáta, kterému věříte.

Přečíst první díl.

Článek 2/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu se nejdříve objevil na Online People.

Petra vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak zaměstnávat bez průšvihu. I ten nejvíc sexy start-up by neměl zapomínat na HR papíry. Víte, na které se zaměřit, ať si zbytečně nevysloužíte pozornost úřadů? Jak se bezbolestně rozloučit s někým, kdo vám v týmu nesedí? Řeč dojde i na GDPR v personalistice, kde je na místě střízlivá revize po loňské hysterii.

Petra ve spolupráci s kolegyní Pavlou Vybíralovou dala exkluzivně pro Online People dohromady check-list pro eshopaře jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

1. díl – právě čtete (Česká obchodní inspekce, Úřad na ochranu osobních údajů, Státní úřad inspekce práce)
2. díl – čtěte zde (Živnostenský úřad, Daňová kontrola a ČSSZ, OSA, Intergram, OAZA)
3. Stáhnout check-list pro e-shopaře (kontroly státní správy)

Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu

Podnikáte na internetu, tvrdě pracujete. Ve dne v noci myslíte na svůj projekt, který je den za dnem lepší. Obchodní podmínky jste obšlehli od velikánského e-shopu, ale ti to přece musí mít správně, no ne? GDPR pominulo a nestalo se vůbec nic. Skoro všichni pro vás pracují na IČO. Freelanceři, kteří jsou free hlavně u vás v kanceláři. Smlouvy pochází z prima zdrojů na internetu. Připadá vám to povědomé? Možná vás tedy budou zajímat nejčastější možnosti kontroly ze strany úřadů a základní vodítka, jak se na ně připravit.

Česká obchodní inspekce neboli ČOI

Prodej výrobků a služeb online sebou nese nutnost dodržet požadavky stanovené v závazných předpisech. ČOI samozřejmě kontroluje dodržování mnoha právních předpisů stran jakosti a bezpečnost produktů. Ruku na srdce, orientovat se v takovém množství předpisů není vůbec jednoduché. Obecně však platí, že pro běžného e-shopaře bude stěžejní nastavení všeobecných obchodních podmínek (VOP) a procesu objednávky.

Základem pro daný e-shop a jeho konkrétní business model je vhodný obsah VOP, zejména pak je dobré nezapomínat na vysokou míru informovanosti o právech spotřebitele. ČOI ale prověří také podobu objednávkového formuláře a procesu objednávek. Během objednávky musí být spotřebiteli umožněno vracet se k jednotlivým krokům. Potvrzení závazné objednávky musí předcházet krok, kdy si spotřebitel může zadané údaje zkontrolovat.

Jako banální se může jevit povinnost podnikatele se představit. Uvést svůj úplný název včetně údaje o zapsání v obchodním či jiném rejstříku, IČO, sídlo a kontaktní údaje. Identifikovat se je potřeba nejen ve VOP, ale také jako provozovatel webu, aby měl spotřebitel jasno, s kým vlastně obchoduje.

Rozhodně je dobré nepodcenit ani reklamační proces, případně proces odstoupení spotřebitele od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od doručení objednávky. Pokud spotřebitel není o této možnosti řádně poučen, pak může od smlouvy odstoupit a věc vrátit ve lhůtě 1 roku.

Mnohem pravděpodobnější prověrka neprůstřelnosti VOP ale přijde ze strany zákazníka než ČOI. Smlouva, na které vám stojí živobytí, si pozornost zaslouží. ČOI v roce 2017 provedla celkem 31 107 kontrol, z nichž ve 40,96 % zjistila nedostatky. Výsledek? Uloženo 12 797 pokut v celkovém objemu 114.333.200,- Kč. Za pozornost stojí také informace, že téměř 37 % kontrol se týkalo zákona o ochraně spotřebitele.

ČOI může také zajímat, pokud:

• máte příplatek za volbu některé z platebních metod.
• Nesprávně označujete prodávané zboží.
• Není správně formulován rozdíl mezi zárukou za jakost a nároky z vadného plnění.

Úřad na ochranu osobních údajů alias ÚOOÚ

Úřad na ochranu osobních údajů se stal velmi skloňovaným subjektem státní správy především po loňské GDPR hysterii. Většina podnikatelů už dnes ví, zda jsou správci osobních údajů a jaké pro ně z GDPR plynou povinnosti při jejich zpracování.

Pokud se pohybujete v e-commerce, jistě máte zpracovány alespoň základní Zásady zpracování osobních údajů, včetně podstránky o cookies (a to i v případě, že používáte jen ty analytické). Dokumenty jsou vždy jen půlka práce, je nezbytná také jejich správná implementace do online prostředí.

Oznamovací povinnost ÚOOÚ už není nezbytná, je ale žádoucí vést Záznamy o činnostech zpracování.

V roce 2018 byly uloženy pokuty v celkové výši 7.202.360,- Kč, z toho 48,1 % bylo uloženo za nevyžádaná obchodní sdělení. V oblasti nevyžádaných obchodních sdělení bylo na adresu ÚOOÚ podáno 2901 podnětů. Tato čísla ukazují na to, že spamovat se nemusí vyplatit. Co se naopak vyplatí je vědět:

• Komu můžu newsletter posílat → vlastní zákazníci k propagaci obdobného zboží, případně těm, kteří mi dali v minulosti souhlas. Pokud se zákazník z odběru odhlásí, už by newsletter dostat neměl.
• V jaké kondici je moje mailingová databáze → nemám „prošlé“ kontakty, mohu prokazatelně doložit původ těchto kontaktů, např. nepocházejí z nákupu databáze.
• Jak kvalitní je mailingový nástroj, který používám → mám uzavřenou řádnou zpracovatelskou smlouvu, mohu vyhovět žádostem k právům subjektů údajů (adresátů).

Osobní údaje zpracováváte i při jiných aktivitách, zejména pokud zobrazujte personalizovanou reklamu nebo nabídku. V některých případech svoje aktivity ustojíte s oprávněným zájmem na propagaci svého zboží, ale jsou případy, kde je potřeba aktivní souhlas.

Máte kamery nebo GPS lokátory ve služebních vozech? Pak zpracováváte osobní údaje. Na tuto oblast se spíše zaměří Státní úřad inspekce práce.

Státní úřad inspekce práce neboli SÚIP

Drtivá většina kontrol probíhá na základě podnětu nespokojeného zaměstnance, jehož identitu inspekce neprozradí. SÚIP kontrolu ne vždy ohlásí s dostatečnou časovou rezervou. V roce 2017 bylo 51% podaných podnětů shledáno jako oprávněných, přičemž nejčastěji se podněty týkaly odměňování zaměstnanců. Zaměstnanci si podle SÚIP nejčastěji stěžují na pozdní výplaty, nevyplacené příplatky ke mzdě, ale také nedostatečné doby odpočinku.

Jaké základní dokumenty si pohlídat, abyste se nedostali do úzkých?

1. Pracovní smlouvy, včetně případných dodatků; mzdový výměr; dohody o hmotné odpovědnosti atd. Současně může být předmětem kontroly, zda zaměstnavatel platí řádně mzdy zaměstnancům a související odvody.
2. Dokumenty týkající se rozvrhu pracovní doby zaměstnance a doby odpočinku, s nimiž musí být zaměstnanec seznámen (písemný rozvrh týdenní pracovní doby, písemný rozvrh čerpání dovolené zaměstnanců).
3. Kolektivní smlouvy (za předpokladu existence odborové organizace).
4. Vnitřní přepisy zaměstnavatele, zakládají-li práva zaměstnanců. Např. provozuji-li kamerový systém na pracovišti, budu muset zajistit vnitřní směrnici tohoto charakteru.
5. Dokumentace související s povinností vést evidenci osob zdravotně postižených (ZTP), pracovní místa pro ně vyhrazená.
6. Dokumentace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Tady by mělo být kalkulováno s ohledem na povahu práce zaměstnanců, zda je povinné provádět pravidelné školení zaměstnanců, pracovně lékařské prohlídky zaměstnanců. Zpravidla bude potřeba oslovit externího dodavatele, který zajistí potřebné školení, zdravotní prohlídku, pravidelné revize přístrojů, požární ochranu, řádné označení posledního schodu apod.

SÚIP není vůbec shovívavý k nelegálnímu zaměstnávání cizinců bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu a také tzv. švarcsystému. Pokud je faktický pracovní poměr pouze „přikrytý“ jinou smlouvou, je to z pohledu státu nelegální zaměstnávání.  

Kontrola se může zaměřit také na dodržování zvláštních podmínek některých zaměstnanců (např. ženy pečující o malé děti).

Velmi diskutované jsou případy narušení soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele. Porušením soukromí může být například kamerový systém, sledování pomocí GPS anebo monitoring e-mailů. Vždy bude potřeba zaměstnance informovat o použitém monitoringu (např. jak probíhá kontrola emailové korespondence a v jakém rozsahu). Pokud není zaměstnanec o prováděné kontrole řádně informován, může být uložena pokuta až 100.000,- Kč. Pokuta až 2.000.000,- Kč může být úřadem uložena za neoprávněné narušení soukromí zaměstnance nebo za vyžádání nedovolených informací o zaměstnanci, které bezprostředně nesouvisí se zaměstnáním. Takže až budete mít nutkání sledovat, na jakém webu váš pracovník zrovna vězí, zpozorněte.  

Státní správa je sice náročná, ale pracovněprávní prostředí podnikatele nejvíc prověří samotní zaměstnanci.

Pokračovat na druhý díl.

Článek 1/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu se nejdříve objevil na Online People.

Tomáš vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o leaderech a jejich „fear of failure“ – Jak na sobě jako leader stabilně pracovat? Jak osobní problémy nenosit do práce a práci do vztahu? Jak si vytvořit tým, který překoná překážky, které nenaplánujete?

Tomáš dal exkluzivně pro Online People dohromady článek na téma leadership a oblasti k zamyšlení jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

1. K zamyšlení – naše pohoda je jen v našich rukou, právě čtete
2. Článek na téma Leadership – čtěte zde

K zamyšlení – naše pohoda je jen v našich rukou

1. Svého strachu např. ze selhání si buď člověk vědom je a pak na něm může pracovat anebo není, čímž jej nevědomě přenáší na druhé např. v podobě všudypřítomné kontroly. Tím ale u svých lidí příliš důvěry nevzbuzuje a šéf, který „ví všechno nejlíp“ tak docílí jen toho, že chtít mu donést něco perfektně stejně nemá smysl. Tím dosáhne pravého opaku než zamýšlel, a paradoxně tím tak pocit selhání nejen nevyřeší, ale naopak posílí.
2. Jakýkoli mezilidský problém je vždy problém vztahový. A vztah stojí na důvěře, kterou nejlépe vyjádříme tím, že dokážeme přiznat i své nedostatky a s čím se potýkáme.
3. Někteří lidí mají jenom emoce a někteří lidé jenom přemýšlí. Ale úsudek vzniká spojením jak emocí, tak myšlenek. Jenom emoce znamená iracionálno, jenom myšlenky znamená žádné hodnoty.
4. Jsem si vědom motivací proč dělám to, co dělám? Na workoholismu, perfekcionismu, penězích či úspěchu není špatného zhola nic, jen je dobré vědět, proč dělám to, co dělám, a jakou cenu za to platím.
5. Leadership není soutěž v popularitě, ale důvěra v motivy a chování leadera.
6. Na vrcholu fouká a jsme tam sami. Jak přesto udržet tolik potřebné spojení se svým týmem? To, co nás spojuje a nikoli rozděluje, jsou obavy a nejistota v každém z nás. Umíme se o nich spolu otevřeně bavit?
7. Každý z nás vidí svět svou vlastní optikou a představa naší objektivity je vrcholná iluze. Cestou je se společně bavit o prožívaných nedorozuměních, pochopit vzájemně svou optiku a nikoli se přetahovat o tom, kdo má větší pravdu.
8. Snaží se vám někdo ukázat, že nemá slabiny? Dělá jen to, v čem je dobrý? A není schopen porozumět příčinám chyb? Pak trvá na svých předpokladech a teoriích a raději se mu vyhněte.
9. Vyhoření, motivace, work-life balance je věcí každého člověka. Je to jen náš úkol a jen naše zodpovědnost.
10. Být leaderem znamená být zejména sám sebou, neboť je k tomu potřeba odvaha a hrdinství.
11. Nevolíme si, co se nám přihodí. Ale co ovlivnit můžeme (jako jediné!) je to, jak se k tomu, co se nám přihodilo, postavíme.

Pokračovat na článek o leadershipu.

Článek K zamyšlení – naše pohoda je jen v našich rukou se nejdříve objevil na Online People.

Tomáš vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o leaderech a jejich „fear of failure“ – Jak na sobě jako leader stabilně pracovat? Jak osobní problémy nenosit do práce a práci do vztahu? Jak si vytvořit tým, který překoná překážky, které nenaplánujete?

Tomáš dal exkluzivně pro Online People dohromady článek na téma leadership a oblasti k zamyšlení jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

1. Článek na téma Leadership – právě čtete
2. K zamyšlení – naše pohoda je jen v našich rukou, čtěte zde

Leadership Skills? Zapomeňte! Podstatná je osobnost leadera.

Ať už v životě děláme cokoli, vše začíná tím, jakou máme osobnost. Zkrátka jak nám je. I za tím nejostřílenějším borcem stojí jeho osobní život a to, jak se cítí.  Striktní oddělování rolí na profesní a soukromý život dlouhodobě nedává moc smysl, protože se vzájemně ovlivňují. Večer sedím v práci, ale emočně mě to táhne domů. Nebo naopak jsem doma a zaneprázdněn myšlenkami na pracovní povinnosti. Projekty, milníky, úkoly, prezentace. Zvládám je dle svých představ? A zvládám i dle svých představ budování týmu? A buduji takový tým či firmu takovým způsobem, že mě následně její vedení baví?

Sami sebe nosíme všude sebou.

Své postoje, názory, schopnosti, ale i stinné stránky či pocity obav a nejistoty si nosíme vždy a všude sebou. Jejich příčiny tkví v našem vlastním nitru, a právě sem je také nutné zaměřit pozornost, chceme-li se s nimi úspěšně vypořádat.

Jenže zpravidla si kořenů problémů nejsme plně vědomi a v průběhu života jsme se naučili řešit pouze jejich následky. Následky, které jsou viditelné pro okolní svět. Pocit vlastní sebehodnoty a sebedůvěry tím odvozujeme z atributů, které vnější svět oceňuje, nebo si jich minimálně všimne (peníze, auto, titul na vizitce, úspěch atd.) Na penězích, pěkném autě a úspěchu není samozřejmě vůbec nic špatného! Problém tkví v tom, že pokud tyto atributy slouží k doplnění sebehodnoty zvenčí, stáváme se na nich závislí, neboť tím odevzdáváme rozhodnutí o tom, jak vnímáme sami sebe, do vnějšího světa, který nemůžeme nikdy stoprocentně ovlivnit.

Problém je potřeba řešit tam, kde vzniká.

Rozvojem a prací na manažerských, komunikačních, prezentačních a jiných dovednostech rozvíjíme jednotlivé techniky, ale nikoli osobnost. Naše apriorní postoje ovšem pramení z naší mysli a projevují se zpravidla tehdy, když se to hodí nejméně. Pro lepší názornost si vezměme dva charakteristické případy.

• Prezentace před větším publikem a pověstná tréma.

S touto trémou se asi setkal každý z nás. Její zredukování na stud a stres pak směřuje k technikám jak správně a hluboce dýchat, mít připravené první dvě věty atd. Tím ovšem nijak nezasáhneme příčinu této trémy, která pramení ze strachu ze selhání a z obav, co našemu výstupu řeknou lidé. Tyto pocity se dýcháním zkrátka vyřešit nedají.

• Rozvaha a klid během vypjatého meetingu.

Někteří lidé mají tu schopnost, že nás dokáží vytočit už jenom tím, že vejdou do dveří. Ocitneme-li se následně v hádce, je právě rozvaha a schopnost zachovat klid tím, co odlišuje leadera od ostatních. Jak ale pracovat s emocemi, které nás zaplavují zcela automaticky a pod jejichž vlivem nejednáme vždy ve svém nejlepším zájmu? Klást otázky, na které se nám nakonec dostává o to více iritujících odpovědí? Nebrat si problém osobně, když ovšem zcela zřejmě osobní je?

Jak s těmito postoji pracovat?

Lze na tyto otázky najít odpovědi a vymanit se konečně z těchto emocí? Vždyť každý z nás byl v životě na nějakém manažerském školení minimálně dvakrát, přesto zásadní témata v oblasti mezilidských vztahů, řešení příčin stresu nebo schopnost vůbec porozumět některým lidem zůstávají nevyřešena.

Právě zde nám mohou pomoci nástroje z oblasti psychologie, která (zbavena předsudků), řeší příčiny tam, kde vznikají – v hloubi naší duše. Jsou praktické a použitelné jak v práci, tak i doma, a mohou nám zásadně pomoci změnit k lepšímu celý náš život.

Jak z tohoto pohledu vypadá přístup k některým klíčovým otázkám rozvoje osobnosti?

Komunikace.

Mezi lidmi je základem všeho komunikace. Tu ovšem nic nekomplikuje více než emoce či mínění, které nás mnohdy během náročného jednání zaplaví. Až už je jejich původ jakýkoli, jsou to právě emoce, které na první pohled kříží naše původně racionální záměry. Odkud se berou?

Emoce.

Jakkoli se nám emoce jeví jako zřejmý a viditelný problém, je potřeba na ně nahlížet spíše jako na kontrolky, které signalizují hlubší příčiny v nás. Poslové špatných zpráv bývají stříleni, ale přistupovat podobně k emocím se nám nevyplatí. Jejich potlačováním či popíráním nezmizí, naopak se v nás začnou hromadit, a jakmile pohár přeteče, projeví se formou náhlého výbuchu vzteku, nebo nás naopak uvrhnou do apatie a paralýzy. Svým emocím je potřeba se naučit rozumět, nikoli se tvářit, že žádné nemáme. Máme, a máme jich více než dost.

Zdroje méněcenných pocitů.

Jsou to právě emoce, které nás upozorňují na naše citlivá místa. S čím jsme v sobě vyrovnáni, se nás nemůže nijak dotknout. Ať už se projeví v podobě vzteku, agrese nebo ztrátou schopnosti vydat ze sebe hlásku, vždy nás mohou navést směrem k našim citlivým místům, ve kterých se prožíváme méněcenně, protože jsme se s nimi nenaučili dostatečně dobře pracovat. A proto nás jejich odhalení tolik ohrožuje. A nenechme se zmást, člověk oplývající přesvědčením že všechno ví a všechno zná se s méněcennými pocity nikterak nevyrovnal. Dogmatismus je vždy znakem zásadních pochybností.

Druzí nám nastavují zrcadlo.

Že se skutečně jedná o příčinu uvnitř nás si nejlépe uvědomíme v situaci, kdy např. vejde kolega do místnosti. Někdo má radost, jiný pění vzteky a s třetím to ani nehne. Jaký tedy je, onen kolega? Pro jednoho milý chlapík, pro druhého arogantní náfuka. Zřejmě platí, že naše vlastní reakce na něj je ve skrze subjektivní, a tudíž pouze ze své vlastní optiky jej nejsme schopni dost dobře (objektivně) posuzovat. Pokaždé, když nás někdo nebo něco nenechá chladným, je v prvé řadě potřeba se ptát, proč zrovna mě tak rozčiluje?

Rozvoj osobnosti.

Dokud nás svírají obavy na straně jedné nebo potřeba mocenských soubojů na straně druhé, zůstáváme pod vlivem vnějších okolností. Že se nám jeví, že nemáme možnost volby, je jen sebeklam, kterým ochraňujeme sami sebe před vlastními nepříjemnými pocity. Člověku ale za žádných okolností vzít jednu věc nelze, a sice svobodně se rozhodnout, jakou si zvolíme reakci na vnější událost. Ovšem nepleťme si příjemné s přínosným. V takových situacích se naplno projeví působení a dopad některých našich automatických postojů. Láteřit na okolní svět je samozřejmě jednodušší než vzít zodpovědnost do vlastních rukou. Chtít po někom, aby za nás vyřešil problém s naší vnitřní motivací je svým způsobem naivní postoj, podobně jako chtít, aby věci byly jinak, než jsou. Už se staly. Můžeme energii věnovat protestnímu postoji nebo tomu, jak k dané situaci přistoupit co nejlépe. A tuto volbu máme ve svých rukou vždy.

Svými sebeklamy nemáme motivaci se zabývat, dokud vše funguje bez problémů. Často ovšem bývá už příliš pozdě, protože zaměřit se na řešení svých nepříjemných pocitů je zkrátka nepříjemné. Jejich absurdita je ovšem zřejmá. Čím více peněz vydělám, tím hodnotnější jsem člověk? Opravdu? Čím více práce mám na stole, pak budu pro ostatní skutečně dost dobrý? Dělat věci rychleji a rychleji, abych ovšem nemusel cítit co?

Porozumění tomu, kdo jsou mí vnitřní démoni a jak mi stojí v cestě, je pro posun vpřed klíčové. Jsou to otázky, na jejichž pravdivé zodpovězení je potřeba vnitřní odvahy a upřímnosti. Tím, že prozkoumáme svůj sebeklam a uvědomíme si jeho příčiny, se s tímto strachem můžeme konečně vypořádat. To, co nám otevře oči, je schopnost uvědomovat si sama sebe, nikoli jen naplňovat představu o tom, jaký bych měl být, abych byl dost dobrý, vysloužil si pozornost, nebo aby mě lidé měli rádi.

Nakonec, ať už se rozhodneme, že chceme být lepším šéfem, partnerem, přítelem či rodičem, vše vždy začíná a končí tím, jací jsme jako člověk.

Podívejte se na rozhovor s Tomášem na Mladém podnikateli, mluví o budování úspěšné kariéry, vyhoření a vnitřní motivaci.

Pokračovat ve čtení oblastí k zamyšlení

Článek Leadership Skills? Zapomeňte! Podstatná je osobnost leadera. se nejdříve objevil na Online People.