Článek Archivy - Online People https://www.onlinepeople.cz/blog/category/clanek/ Jsme personálka, která vám pomůže najít práci nebo zaměstnance Thu, 15 Apr 2021 20:44:20 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.8.5 https://www.onlinepeople.cz/wp-content/uploads/2020/01/favicon-150x150.png Článek Archivy - Online People https://www.onlinepeople.cz/blog/category/clanek/ 32 32 Home office nad zlato https://www.onlinepeople.cz/blog/home-office-nad-zlato/ Wed, 11 Sep 2019 20:29:35 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2439   66 % respondentů nemá nastaveny KPIs. Nejlepším benefitem je home office, 26 % respondentů nemá možnost HO využívat. 10 % respondentů nemá žádné benefity. Vzdělávání je důležité pro 90 % respondentů. 10 % respondentů se nevzdělává vůbec. KPIs E-commerce a online marketing jsou obory, ve který se pečlivě sledují ukazatele jako míra prokliku, konverzní poměr, počet prodejů a další výkonností ukazatele, je proto překvapením, že 66 % respondentů nemá nastaveny KPIs pro odměňování, je to o 10 % více než v roce 2017. Ti kteří mají KPIs nastaveny, jsou nejčastěji odměňováni podle obratu (49 % respondentů), výkonu kampaní (18 %) nebo podle zisku (12 %). Vyplývá to z našeho výzkumu na mzdy, o kterém jsme informovali v souborném článku.  Muži vs. ženy Odměňování podle KPIs je méně časté u žen, což je pravděpodobně způsobeno tím, že pracují na softovějších pozicích jako jsou například specialista na obsah nebo sociální sítě. Konkrétní parametry hodnocení a od nich odvozenou část mzdy má pouze 27 % žen, ale až 40 % mužů. Řídící pracovníci vs. specialisté Řídící pracovníci a manažeři mají KPIs častěji (36 %) než specialisté (26 %). Podle pozic mají KPIs nejčastěji specialisté na emailing (50 % respondentů), PPC (36 %) a marketingoví specialisté (32 %). 20 % respondentů se stanovenými KPIs na ně nemá navázánu výši mzdy, některé firmy se rozhodly odměňování podle KPIs úplně zrušit, má to takhle například marketingová agentura MarketUP, se kterou jsme dělali rozhovor, který si budete moct přečíst na našem blogu. 26 % respondentů má na plnění KPIs navázáno do 10 % mzdy, 20 % mzdy pak 20 % respondentů. Průměrně je vázáno na plnění KPIs 21 % ze mzdy, nejvíce (34 %) je to u pozic v obchodu, nejméně (10 %) u analytických pozic. Benefity 10 % respondentů nemá na pracovišti žádné benefity, 70 % má možnost home office nebo sick days, což je považováno za nejlepší stávající benefit i nejlepší benefit obecně. Průměrný počet dní HO za měsíc je 7, home office nejvíce využívají techničtí pracovníci, více než 10 dní měsíčně využívá HO 33 % UX specialistů a 25 % pracovníků v obchodu. Možnost HO nemá 26 % respondentů. Nejčastější stávající benefity Dalšími nejčastějšími benefity jsou nápoje zdarma (má 55 % respondentů), stravenky (43 %), multisport karta/kafeterie (42 %) – tyto benefity hodnotí jako nejlepší pouze jednotky procent respondentů nehledě na to jestli je mají či nikoliv.   Nejlepší benefity obecně Nejlepší benefity obecně bez ohledu na to, jestli je zaměstnanci mají či ne, jsou home office, který tak vnímá 28 % respondentů, dny dovolené navíc (22 % respondentů) a vůz pro soukromé účely (14 % respondentů). Možnost vzít si dny dovolené navíc má reálně 40 % respondentů, vůz pro soukromé účely má k dispozici 11 % respondentů. Vzdělávání Vzdělávání v oboru je důležité pro 90 % dotázaných a to natolik, že skoro každý druhý (46 % respondentů) si sám vyhledal a zaplatil externí školení. 42 procentům respondentů platí externí školení zaměstnavatel, interních školení se zúčastnilo 45 % dotázaných. 10 % respondentů se nevzdělává vůbec, nejčastěji jsou to pracovníci péče o zákazníky, loni uvedlo až 99 % respondentů, že se pravidelně vzdělává – ať už ve firmě nebo mimo ni. O VÝZKUMU Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018. Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků: 1/5 Průměrné mzdy v e-commerce a online 2/5 Zaměstnanci vs. freelanceři 3/5 Muži vs. ženy 4/5 KPI, benefity a vzdělávání 5/5 Spokojenost a loajalita Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma. METODIKA Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista. Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. Švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.

Článek Home office nad zlato se nejdříve objevil na Online People.

]]>  

  • 66 % respondentů nemá nastaveny KPIs.
  • Nejlepším benefitem je home office, 26 % respondentů nemá možnost HO využívat.
  • 10 % respondentů nemá žádné benefity.
  • Vzdělávání je důležité pro 90 % respondentů.
  • 10 % respondentů se nevzdělává vůbec.

KPIs

E-commerce a online marketing jsou obory, ve který se pečlivě sledují ukazatele jako míra prokliku, konverzní poměr, počet prodejů a další výkonností ukazatele, je proto překvapením, že 66 % respondentů nemá nastaveny KPIs pro odměňování, je to o 10 % více než v roce 2017. Ti kteří mají KPIs nastaveny, jsou nejčastěji odměňováni podle obratu (49 % respondentů), výkonu kampaní (18 %) nebo podle zisku (12 %). Vyplývá to z našeho výzkumu na mzdy, o kterém jsme informovali v souborném článku. 

  • Muži vs. ženy

Odměňování podle KPIs je méně časté u žen, což je pravděpodobně způsobeno tím, že pracují na softovějších pozicích jako jsou například specialista na obsah nebo sociální sítě. Konkrétní parametry hodnocení a od nich odvozenou část mzdy má pouze 27 % žen, ale až 40 % mužů.

  • Řídící pracovníci vs. specialisté

Řídící pracovníci a manažeři mají KPIs častěji (36 %) než specialisté (26 %). Podle pozic mají KPIs nejčastěji specialisté na emailing (50 % respondentů), PPC (36 %) a marketingoví specialisté (32 %).

20 % respondentů se stanovenými KPIs na ně nemá navázánu výši mzdy, některé firmy se rozhodly odměňování podle KPIs úplně zrušit, má to takhle například marketingová agentura MarketUP, se kterou jsme dělali rozhovor, který si budete moct přečíst na našem blogu. 26 % respondentů má na plnění KPIs navázáno do 10 % mzdy, 20 % mzdy pak 20 % respondentů. Průměrně je vázáno na plnění KPIs 21 % ze mzdy, nejvíce (34 %) je to u pozic v obchodu, nejméně (10 %) u analytických pozic.

Benefity

10 % respondentů nemá na pracovišti žádné benefity, 70 % má možnost home office nebo sick days, což je považováno za nejlepší stávající benefit i nejlepší benefit obecně. Průměrný počet dní HO za měsíc je 7, home office nejvíce využívají techničtí pracovníci, více než 10 dní měsíčně využívá HO 33 % UX specialistů a 25 % pracovníků v obchodu. Možnost HO nemá 26 % respondentů.

  • Nejčastější stávající benefity

Dalšími nejčastějšími benefity jsou nápoje zdarma (má 55 % respondentů), stravenky (43 %), multisport karta/kafeterie (42 %) – tyto benefity hodnotí jako nejlepší pouze jednotky procent respondentů nehledě na to jestli je mají či nikoliv.  

  • Nejlepší benefity obecně

Nejlepší benefity obecně bez ohledu na to, jestli je zaměstnanci mají či ne, jsou home office, který tak vnímá 28 % respondentů, dny dovolené navíc (22 % respondentů) a vůz pro soukromé účely (14 % respondentů). Možnost vzít si dny dovolené navíc má reálně 40 % respondentů, vůz pro soukromé účely má k dispozici 11 % respondentů.

Vzdělávání

Vzdělávání v oboru je důležité pro 90 % dotázaných a to natolik, že skoro každý druhý (46 % respondentů) si sám vyhledal a zaplatil externí školení. 42 procentům respondentů platí externí školení zaměstnavatel, interních školení se zúčastnilo 45 % dotázaných. 10 % respondentů se nevzdělává vůbec, nejčastěji jsou to pracovníci péče o zákazníky, loni uvedlo až 99 % respondentů, že se pravidelně vzdělává – ať už ve firmě nebo mimo ni.

O VÝZKUMU

Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018.

Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků:

Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma.

METODIKA

Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista.

Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. Švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.

Článek Home office nad zlato se nejdříve objevil na Online People.

]]> Mužům chodí více pracovních nabídek, ženy dominují marketingu https://www.onlinepeople.cz/blog/muzum-chodi-vice-pracovnich-nabidek-zeny-dominuji-marketingu/ Tue, 21 May 2019 07:53:59 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2417   Na volné noze je více mužů než žen Týdně odpracují více hodin muži Muži mají delší praxi než ženy Ženy mají v průměru o 38 % nižší mzdu Jen 17 % mužů si myslí, že jsou ženy na stejných pozicích ohodnocovány méně Muži jsou více spokojeni se svým současným zaměstnáním Pracovní nabídky chodí častěji mužům Mzdy na nejobsazovanějších pozicích Ženy měly v roce 2018 v online marketingu a e-commerce odvětví o 38 % nižší průměrnou mzdu než muži. Muži měli v roce 2018 průměrnou mzdu 64 500 Kč, ženy 39 800. V roce 2017 měly ženy o 32 % nižší mzdu, což značí, že rozdíly mezi mzdami mužů a žen se zvyšují. Mzdy mužských pracovníků vzrostly mezi lety 2017 a 2018 v průměru o 45 %, mzdy žen rostly v průměru pouze o 12 %. Největší rozdíly ve mzdách jsou na pozicích SEO specialista a analytik.    Důvody rozdílů v odměňování mužů a žen 58 % žen si myslí, že mají obecně ženy v ČR na stejných pozicích nižší mzdy než jejich kolegové, to samé si myslí jen 17 % mužů. 26 % mužů si navíc myslí, že mzdy jsou stejné, to samé si myslí jen 5 % žen. Nejčastější důvody rozdílů v odměňování mužů a žen jsou spatřovány v neprůbojnosti a malém sebevědomí, myslí si to 57 % respondentů, překvapivě více žen (59 %) než mužů (50 %), což značí, že jsou ženy více kritické vůči sobě i ostatním ženám. Dalším důvodem je asociace ženy s mateřstvím (40 % respondentů), tento důvod je častěji uváděn ženami (41 %) než muži (36 %). Třetím nejčastěji uváděným důvodem (31 %) jsou stereotypy, ty uvádí 34 % žen, ale pouze 22 % mužů. Ješitnost mužů vidí jako problém a zdroj různého odměňování 13 % žen a 9 % mužů. Až 10 % mužů si myslí, že ženy nemají dostatečné vzdělání, a proto jsou ohodnoceny méně, stejný názor mají pouze 3 % žen. Pracovní forma – Většina žen (68 %) a téměř polovina mužů (49 %) pracuje jako zaměstnanec, na volné noze (jako OSVČ ale pro více firem) pracuje 13 % mužů a pouze 7 % žen. Týdenní pracovní doba – Muži pracují v průměru 43 hodin týdně, je to o 3 hodiny více než ženy. Méně než 40 hodin týdně pracuje 18 % mužů a 22 % žen, nad 50 hodin týdně pracuje 9 % mužů a pouze 6 % žen. Délka praxe – Muži mají obecně více let praxe na současné pozici než ženy, průměrně je to 6 let, zatímco ženy mají v průměru pouze 4 roky praxe. Méně než 2 roky praxe má pouze 9 % mužů ale 24 % žen, více než 5 let praxe má až 41 % mužů, žen pouze 22 %. Spokojenost – Spokojenost s prací je vyšší u mužů, se svou současnou pozicí je spokojeno 73 % z nich, u žen je to 60 %. Frekvence pracovních nabídek – Pracovní nabídky dostávají častěji muži, několikrát měsíčně chodí nabídky 21 % mužů, ale jen 6 % žen. 55 % žen nedostává nabídky vůbec, nebo maximálně jednou ročně, přičemž se stejnou četností dostává nabídky 35 % mužů. Odchod na volnou nohu – Odchod ze zaměstnání na volnou nohu je pravděpodobný jen u 9 % mužů a 11 % žen. Opačná situace, tedy přechod z volné nohy do zaměstnání je pravděpodobnější u mužů, tuto možnost zvažuje 25 % z nich, u žen je to 18 %. Zastoupení mužů a žen v oborech Z celkových 1117 respondentů bylo 39 % (436) mužů a 61 % (681) žen. Většina respondentů má vysokoškolské vzdělání, ženy více než muži, až 75 % žen má vysokoškolské vzdělání, u mužů je to 54 % respondentů. Ženy výrazně dominují v marketingu a grafice, muži v analytice a UX. V oborech e-commerce, obchod a péče o zákazníky je zastoupení mužů a žen podobné.   O VÝZKUMU Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018. Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků: 1/5 Průměrné mzdy v e-commerce a online 2/5 Zaměstnanci vs. freelanceři 3/5 Muži vs. ženy 4/5 KPI, benefity a vzdělávání 5/5 Spokojenost a loajalita Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma. METODIKA Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista. Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. Švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.  

Článek Mužům chodí více pracovních nabídek, ženy dominují marketingu se nejdříve objevil na Online People.

]]>  

  • Na volné noze je více mužů než žen
  • Týdně odpracují více hodin muži
  • Muži mají delší praxi než ženy
  • Ženy mají v průměru o 38 % nižší mzdu
  • Jen 17 % mužů si myslí, že jsou ženy na stejných pozicích ohodnocovány méně
  • Muži jsou více spokojeni se svým současným zaměstnáním
  • Pracovní nabídky chodí častěji mužům

Mzdy na nejobsazovanějších pozicích

Ženy měly v roce 2018 v online marketingu a e-commerce odvětví o 38 % nižší průměrnou mzdu než muži. Muži měli v roce 2018 průměrnou mzdu 64 500 Kč, ženy 39 800. V roce 2017 měly ženy o 32 % nižší mzdu, což značí, že rozdíly mezi mzdami mužů a žen se zvyšují.

Mzdy mužských pracovníků vzrostly mezi lety 2017 a 2018 v průměru o 45 %, mzdy žen rostly v průměru pouze o 12 %. Největší rozdíly ve mzdách jsou na pozicích SEO specialista a analytik.   

Důvody rozdílů v odměňování mužů a žen

58 % žen si myslí, že mají obecně ženy v ČR na stejných pozicích nižší mzdy než jejich kolegové, to samé si myslí jen 17 % mužů. 26 % mužů si navíc myslí, že mzdy jsou stejné, to samé si myslí jen 5 % žen.

Nejčastější důvody rozdílů v odměňování mužů a žen jsou spatřovány v neprůbojnosti a malém sebevědomí, myslí si to 57 % respondentů, překvapivě více žen (59 %) než mužů (50 %), což značí, že jsou ženy více kritické vůči sobě i ostatním ženám. Dalším důvodem je asociace ženy s mateřstvím (40 % respondentů), tento důvod je častěji uváděn ženami (41 %) než muži (36 %). Třetím nejčastěji uváděným důvodem (31 %) jsou stereotypy, ty uvádí 34 % žen, ale pouze 22 % mužů. Ješitnost mužů vidí jako problém a zdroj různého odměňování 13 % žen a 9 % mužů. Až 10 % mužů si myslí, že ženy nemají dostatečné vzdělání, a proto jsou ohodnoceny méně, stejný názor mají pouze 3 % žen.

  • Pracovní forma – Většina žen (68 %) a téměř polovina mužů (49 %) pracuje jako zaměstnanec, na volné noze (jako OSVČ ale pro více firem) pracuje 13 % mužů a pouze 7 % žen.
  • Týdenní pracovní doba – Muži pracují v průměru 43 hodin týdně, je to o 3 hodiny více než ženy. Méně než 40 hodin týdně pracuje 18 % mužů a 22 % žen, nad 50 hodin týdně pracuje 9 % mužů a pouze 6 % žen.
  • Délka praxe – Muži mají obecně více let praxe na současné pozici než ženy, průměrně je to 6 let, zatímco ženy mají v průměru pouze 4 roky praxe. Méně než 2 roky praxe má pouze 9 % mužů ale 24 % žen, více než 5 let praxe má až 41 % mužů, žen pouze 22 %.
  • Spokojenost – Spokojenost s prací je vyšší u mužů, se svou současnou pozicí je spokojeno 73 % z nich, u žen je to 60 %.
  • Frekvence pracovních nabídek – Pracovní nabídky dostávají častěji muži, několikrát měsíčně chodí nabídky 21 % mužů, ale jen 6 % žen. 55 % žen nedostává nabídky vůbec, nebo maximálně jednou ročně, přičemž se stejnou četností dostává nabídky 35 % mužů.
  • Odchod na volnou nohu – Odchod ze zaměstnání na volnou nohu je pravděpodobný jen u 9 % mužů a 11 % žen. Opačná situace, tedy přechod z volné nohy do zaměstnání je pravděpodobnější u mužů, tuto možnost zvažuje 25 % z nich, u žen je to 18 %.

Zastoupení mužů a žen v oborech

Z celkových 1117 respondentů bylo 39 % (436) mužů a 61 % (681) žen. Většina respondentů má vysokoškolské vzdělání, ženy více než muži, až 75 % žen má vysokoškolské vzdělání, u mužů je to 54 % respondentů.

Ženy výrazně dominují v marketingu a grafice, muži v analytice a UX. V oborech e-commerce, obchod a péče o zákazníky je zastoupení mužů a žen podobné.

 
O VÝZKUMU
Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018.
Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků:

Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma.
METODIKA
Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista.
Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. Švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.
 

Článek Mužům chodí více pracovních nabídek, ženy dominují marketingu se nejdříve objevil na Online People.

]]> Freelancing láká primárně kvůli větší svobodě, ne penězům https://www.onlinepeople.cz/blog/freelancing-laka-primarne-kvuli-vetsi-svobode-ne-penezum/ Wed, 15 May 2019 14:04:05 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2404   Jedním ze specifik e-commerce je benevolence zaměstnavatelů spolupracovat vedle klasických zaměstnanců i s freelancery, ti mají většinou více než 5 let zkušeností ve svém oboru, výše jejich odměn se značně liší a může zkreslovat statistiky (zejména u technických pozic jako SEO, UX). U specialistů pracujících na volné noze dlouhodobě lze spatřovat tendence k zakládání stabilních společenství spolupracujících volnonožců, kteří se navzájem kompetenčně doplňují, nebo tendence k zakládání agentur. Nejvíce freelancerů podle oboru pracuje v marketingu a grafice, v e-commerce a v UX. Podle pozic jsou to pak SEO, content a PPC specialisté. Celkově je více freelancerů mezi muži, mužů freelancerů je skoro dvakrát více než žen. Freelanceři mají nejčastěji přes 5 let praxe, jen velmi málo z nich má méně než 2 roky praxe. Region nehraje roli v tom, jestli je člověk freelancer nebo zaměstnanec, jejich zastoupení je v regionech podobné. Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci, největší rozdíl je u specialistů na sociální sítě, SEO a PPC specialistů. 66 % freelancerů má do 5 klientů, průměrný počet klientů je 8. Výhody práce na volné noze Jako freelancer/pracovník na volné noze je zde považována osoba samostatně výdělečně činná, která pracuje pro více klientů zároveň. Největší výhodu spatřují respondenti ve větší svobodě a větším množství volného času (49 % respondentů), na druhém místě nejčastěji uváděli časovou flexibilitu a flexibilní pracovní dobu, přičemž ženy tuto výhodu oceňují více (44 % respondentek) než muži (30 % respondentů). Třetí nejčastější výhodou je možnost vyššího výdělku, uvedlo to 32 % respondentů. Tato výhoda je důležitější pro muže (38 % respondentů) než pro ženy (26 % respondentů). Dalšími výhodami jsou možnost volby klientů a možnost pracovat odkudkoliv, tato možnost je populárnější mezi ženami (14 % respondentek) než mezi muži (9 % respondentů). Délka podnikání na volné noze Freelanceři jsou na volné noze v průměru 5 let, přičemž u mužů je průměr 7 let, u žen 4 roky. Na volné noze podnikají nejdéle UX specialisté (9 let), naopak nejkratší doba je u specialistů na marketing (4 roky) a analytiků (4 roky). Méně než 2 roky je na volné noze 21 % respondentů, více žen (27 % respondentek) než mužů (16 % respondentů). Téměř polovina respondentů pracuje jako freelancer 2-5 let, do této kategorie patří 40 % mužů a 56 % žen. Freelancerskou praxi delší než 5 let má 31 % respondentů, výrazně více muži (44 % respondentů) než ženy (17 % respondentek).   ZAMĚSTNANCI VS. FREELANCEŘI Týdenní pracovní doba Zaměstnanci stráví prací týdně průměrně 42 hodin, freelanceři pouze 37. Více než polovina freelancerů pracuje týdně méně než 40 hodin, což koresponduje s nejčastějšími výhodami přechodu na volnou nohu – větší svoboda a více volného času. Většina zaměstnanců pracuje mezi 40 a 50 hodinami, což odpovídá klasickému plnému pracovnímu úvazku s pár hodinami přesčasů. Více než 50 hodin pracuje jen 7 % zaměstnanců a 10 % freelancerů. Délka praxe Průměrná délka praxe freelancerů je 8 let (přičemž u mužů 9 a u žen 6 let), u zaměstnanců je to 5 let (muži 6 let, ženy 4 roky). Pro freelancery je typická delší praxe, na volnou nohu odchází po několika letech v zaměstnání a nasbírání zkušeností. Nejdelší praxi mají freelanceři na pozicích UX specialistů (12 let), nejkratší v marketingu (6 let). Méně než 2 roky praxe mají pouze 3 % freelancerů, na druhé straně to je 18 % zaměstnanců. 2-5 let zkušeností má 40 % freelancerů (33 % mužů, 48 % žen) a 53 % zaměstnanců. Více než 5 let praxe má 57 % freelancerů, jsou zde zastoupeni více muži, 67 % mužských freelancerů má praxi delší než 5 let, ve stejné kategorii je 46 % žen. Více než pětiletou praxi má 29 % zaměstnanců. Počet spolupracovníků Freelanceři nejčastěji pracují sami, uvedlo to 57 % respondentů, v týmu pracuje 43 % respondentů, přičemž 14 % společně podniká s jedním člověkem, průměrně spolupracují freelanceři s 1-2 lidmi. 50 % zaměstnanců pracuje ve firmách, které mají do 50 zaměstnanců. Nejvíce zastoupené jsou firmy v 11-49 zaměstnanci, v takových pracuje 26 % respondentů zaměstnanců. 12 % respondentů pracuje ve firmách s více než 500 zaměstnanci. Obrat Téměř polovina freelancerů (43 %) má roční výdělek do 1 milionu korun, mezi 1-3 miliony si vydělá 23 % freelancerů a nad 3 miliony pouze 9 %. Muži freelanceři mají vyšší roční obraty než ženy, do 1 milionu si ročně vydělá 32 % mužů, 1-3 miliony 32 % mužů a nad 3 miliony 12 % mužů. Více než polovina žen (56 %) si vydělá do 1 milionu, 1-3 miliony 13 % žen a nad 3 miliony pouze 4 % žen. 24 % respondentů zaměstnanců pracuje pro firmy s ročním obratem do 50 milionů korun. Téměř polovina (42 %) zaměstnanců pracuje ve firmách s ročním obratem nad 50 milionů, ve firmách vydělávajících více než miliardu korun ročně pracuje 18 % zaměstnanců.     O VÝZKUMU Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018. Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků: 1/5 Průměrné mzdy v e-commerce a online 2/5 Zaměstnanci vs. freelanceři 3/5 Muži vs. ženy 4/5 KPI, benefity a vzdělávání 5/5 Spokojenost a loajalita Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma. METODIKA Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista. Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů […]

Článek Freelancing láká primárně kvůli větší svobodě, ne penězům se nejdříve objevil na Online People.

]]>  

Jedním ze specifik e-commerce je benevolence zaměstnavatelů spolupracovat vedle klasických zaměstnanců i s freelancery, ti mají většinou více než 5 let zkušeností ve svém oboru, výše jejich odměn se značně liší a může zkreslovat statistiky (zejména u technických pozic jako SEO, UX). U specialistů pracujících na volné noze dlouhodobě lze spatřovat tendence k zakládání stabilních společenství spolupracujících volnonožců, kteří se navzájem kompetenčně doplňují, nebo tendence k zakládání agentur.

  • Nejvíce freelancerů podle oboru pracuje v marketingu a grafice, v e-commerce a v UX. Podle pozic jsou to pak SEO, content a PPC specialisté.
  • Celkově je více freelancerů mezi muži, mužů freelancerů je skoro dvakrát více než žen.
  • Freelanceři mají nejčastěji přes 5 let praxe, jen velmi málo z nich má méně než 2 roky praxe.
  • Region nehraje roli v tom, jestli je člověk freelancer nebo zaměstnanec, jejich zastoupení je v regionech podobné.
  • Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci, největší rozdíl je u specialistů na sociální sítě, SEO a PPC specialistů.
  • 66 % freelancerů má do 5 klientů, průměrný počet klientů je 8.

Výhody práce na volné noze

Jako freelancer/pracovník na volné noze je zde považována osoba samostatně výdělečně činná, která pracuje pro více klientů zároveň. Největší výhodu spatřují respondenti ve větší svobodě a větším množství volného času (49 % respondentů), na druhém místě nejčastěji uváděli časovou flexibilitu a flexibilní pracovní dobu, přičemž ženy tuto výhodu oceňují více (44 % respondentek) než muži (30 % respondentů). Třetí nejčastější výhodou je možnost vyššího výdělku, uvedlo to 32 % respondentů. Tato výhoda je důležitější pro muže (38 % respondentů) než pro ženy (26 % respondentů). Dalšími výhodami jsou možnost volby klientů a možnost pracovat odkudkoliv, tato možnost je populárnější mezi ženami (14 % respondentek) než mezi muži (9 % respondentů).

Délka podnikání na volné noze

Freelanceři jsou na volné noze v průměru 5 let, přičemž u mužů je průměr 7 let, u žen 4 roky. Na volné noze podnikají nejdéle UX specialisté (9 let), naopak nejkratší doba je u specialistů na marketing (4 roky) a analytiků (4 roky).

Méně než 2 roky je na volné noze 21 % respondentů, více žen (27 % respondentek) než mužů (16 % respondentů). Téměř polovina respondentů pracuje jako freelancer 2-5 let, do této kategorie patří 40 % mužů a 56 % žen. Freelancerskou praxi delší než 5 let má 31 % respondentů, výrazně více muži (44 % respondentů) než ženy (17 % respondentek).
 

ZAMĚSTNANCI VS. FREELANCEŘI

Týdenní pracovní doba

Zaměstnanci stráví prací týdně průměrně 42 hodin, freelanceři pouze 37. Více než polovina freelancerů pracuje týdně méně než 40 hodin, což koresponduje s nejčastějšími výhodami přechodu na volnou nohu – větší svoboda a více volného času. Většina zaměstnanců pracuje mezi 40 a 50 hodinami, což odpovídá klasickému plnému pracovnímu úvazku s pár hodinami přesčasů. Více než 50 hodin pracuje jen 7 % zaměstnanců a 10 % freelancerů.

Délka praxe

Průměrná délka praxe freelancerů je 8 let (přičemž u mužů 9 a u žen 6 let), u zaměstnanců je to 5 let (muži 6 let, ženy 4 roky). Pro freelancery je typická delší praxe, na volnou nohu odchází po několika letech v zaměstnání a nasbírání zkušeností. Nejdelší praxi mají freelanceři na pozicích UX specialistů (12 let), nejkratší v marketingu (6 let).

Méně než 2 roky praxe mají pouze 3 % freelancerů, na druhé straně to je 18 % zaměstnanců. 2-5 let zkušeností má 40 % freelancerů (33 % mužů, 48 % žen) a 53 % zaměstnanců. Více než 5 let praxe má 57 % freelancerů, jsou zde zastoupeni více muži, 67 % mužských freelancerů má praxi delší než 5 let, ve stejné kategorii je 46 % žen. Více než pětiletou praxi má 29 % zaměstnanců.

Počet spolupracovníků

Freelanceři nejčastěji pracují sami, uvedlo to 57 % respondentů, v týmu pracuje 43 % respondentů, přičemž 14 % společně podniká s jedním člověkem, průměrně spolupracují freelanceři s 1-2 lidmi.
50 % zaměstnanců pracuje ve firmách, které mají do 50 zaměstnanců. Nejvíce zastoupené jsou firmy v 11-49 zaměstnanci, v takových pracuje 26 % respondentů zaměstnanců. 12 % respondentů pracuje ve firmách s více než 500 zaměstnanci.

Obrat

Téměř polovina freelancerů (43 %) má roční výdělek do 1 milionu korun, mezi 1-3 miliony si vydělá 23 % freelancerů a nad 3 miliony pouze 9 %.

Muži freelanceři mají vyšší roční obraty než ženy, do 1 milionu si ročně vydělá 32 % mužů, 1-3 miliony 32 % mužů a nad 3 miliony 12 % mužů. Více než polovina žen (56 %) si vydělá do 1 milionu, 1-3 miliony 13 % žen a nad 3 miliony pouze 4 % žen.
24 % respondentů zaměstnanců pracuje pro firmy s ročním obratem do 50 milionů korun. Téměř polovina (42 %) zaměstnanců pracuje ve firmách s ročním obratem nad 50 milionů, ve firmách vydělávajících více než miliardu korun ročně pracuje 18 % zaměstnanců.
 

 
O VÝZKUMU
Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018.
Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků:

Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma.
METODIKA
Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista.
Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. Švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.

Článek Freelancing láká primárně kvůli větší svobodě, ne penězům se nejdříve objevil na Online People.

]]> Mzdy online pozic od roku 2015 stále rostou https://www.onlinepeople.cz/blog/mzdy-online-pozic-rostou-od-roku-2015-stale-rychleji/ Fri, 03 May 2019 09:38:38 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2384 Průměrná mzda v roce 2018 byla 49 400 Kč Meziročně vzrostly mzdy o 14 % Nejvíce rostou mzdy na Moravě, ale stále jsou o 23 % nižší než v Praze Řídící pracovníci mají o 27 % vyšší mzdy než specialisté Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci Vývoj průměrných mezd v e-commerce a online od roku 2015  Mezi lety 2015 a 2017 vzrostly mzdy u sledovaných pozic (PPC, Marketing, SEO, UX specialista a analytik) v průměru o 23 %, mezi lety 2017 a 2018 to bylo o 35 %, lze pozorovat trend rychleji rostoucích mezd, který může být důsledkem saturace trhu e-commerce a online, vysoké poptávky po lidských zdrojích a také nízké nezaměstnanosti. Největší nárůst zaznamenaly mzdy SEO specialistů, od roku 2015 vzrostly o více než 100 % z 24 600 Kč na 50 800 Kč. Nejméně rostly mzdy marketingových specialistů, celkově nejvyšší mzdu mají UX specialisté a analytici. Vývoj mezd vybraných specializací od roku 2015 do roku 2018 je zobrazen v následujícím grafu. Meziroční změna průměrných mezd v e-commerce a online (2017/2018) Celkově činí průměrná mzda v českém onlinu 49 400 Kč, což je téměř o 60 % víc, než je republikový průměr. Průměrné meziroční tempo růstu mezd v e-commerce je 14 %, což koresponduje s 17% tempem růstu celého e-commerce trhu. Téměř polovině respondentů se loni zvýšila finanční odměna až o 20 %, obdobné procento respondentů očekává podobné zvýšení mzdy i v následujícím roce. Vybrali jsme nejobsazovanější pozice a u nich zkoumali, jak se vyvíjely jejich mzdy v závislosti na délce praxe, postavení a regionu. Průměrné mzdy u vybraných pozic a jejich meziroční změny jsou zobrazeny na následujícím obrázku. V průměru si nejvíce polepšili SEO, UX a PPC specialisté, nejméně emailingoví, content a marketingoví specialisté. U všech specializací závisí výše mzdy na mnoha proměnných, zaměřili jsme se na mzdy podle postavení (řídící pracovník vs. specialista), regionů a porovnání mezd zaměstnanců a odměn freelancerů. Průměrná mzda podle postavení (řídící pracovník vs. specialista) (2018) 58 % respondentů bylo klasifikováno jako řídící pracovník, který vede jiné kolegy či zaměstnance, ať už přímo (stará se o platy, motivaci, dovolené) nebo pouze projektově, zbylých 42 % tvoří specialisté. V průměru mají řídící pracovníci o 27 % vyšší mzdy než specialisté, nejvyšší rozdíly jsou v oboru marketing a PPC, kde mají řídící pracovníci až o 50 % vyšší mzdu. Naopak nejmenší rozdíly kolem 10 % jsou ve mzdách pracovníků zaměřujících se na emailing a sociální sítě. Meziročně vzrostly mzdy více specialistům, ti si v průměru polepšili o 29 %, řídícím pracovníkům se zvedla mzda průměrně o 5 %. Průměrná mzda podle regionů (2017/2018) Průměrná mzda vzrostla meziročně v Praze o 11,6 %, v Čechách o 18,6 % a na Moravě o 30 %, přičemž v Čechách je o 14 % nižší a na Moravě o 23 % nižší průměrná mzda než v Praze, což odráží fakt, že online byznys a e-commerce se z větší části týká právě Prahy, resp. Středočeského kraje. Největší nárůst mezd mezi lety 2017 a 2018 zaznamenali specialisté na Moravě, zejména PPC specialisté, SEO specialisté a analytici. Průměrné mzdy za rok 2018 podle regionů v jednotlivých specializacích jsou zobrazeny v následujícím grafu. Průměrné mzdy jsou nejvyšší u všech specializací v Praze, u většiny specializací převyšuje mzda v Čechách mzdu na Moravě kromě PPC a SEO specialistů, kteří si na Moravě vydělají více než v Čechách. Uvedené mzdy jsou průměrem mezd klasických zaměstnanců a tzv. švarc zaměstnanců, tedy těch, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele, ale na IČO, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem. Mzdy freelancerů vs. zaměstnanců (2018) Z celkových 1117 respondentů bylo 9,5 % klasifikováno jako freelancer (105 respondentů). Nejvíce freelancerů pracuje v marketingu a grafice, v e-commerce a v UX. Podle pozic jsou to pak SEO, content a PPC specialisté. Celkově je více freelancerů mezi muži, mužů freelancerů je skoro dvakrát více než žen, jinými slovy, mužských freelancerů je o 86 % víc. Freelanceři mají nejčastěji přes 5 let praxe, jen velmi málo z nich má méně než 2 roky praxe. Region nehraje roli v tom, jestli je člověk freelancer nebo zaměstnanec, jejich zastoupení je v regionech podobné. Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci, největší rozdíl je u specialistů na sociální sítě, SEO a PPC specialistů. O výzkumu Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018. Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků: 1/5 Průměrné mzdy v e-commerce a online 2/5 Zaměstnanci vs. freelanceři 3/5 Muži vs. ženy 4/5 KPI, benefity a vzdělávání 5/5 Spokojenost a loajalita Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma. Metodika Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista. Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019. Pro více informací kontaktujte ahoj@onlinepeople.cz  

Článek Mzdy online pozic od roku 2015 stále rostou se nejdříve objevil na Online People.

]]>
  • Průměrná mzda v roce 2018 byla 49 400 Kč
  • Meziročně vzrostly mzdy o 14 %
  • Nejvíce rostou mzdy na Moravě, ale stále jsou o 23 % nižší než v Praze
  • Řídící pracovníci mají o 27 % vyšší mzdy než specialisté
  • Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci

    • Vývoj průměrných mezd v e-commerce a online od roku 2015 

    Mezi lety 2015 a 2017 vzrostly mzdy u sledovaných pozic (PPC, Marketing, SEO, UX specialista a analytik) v průměru o 23 %, mezi lety 2017 a 2018 to bylo o 35 %, lze pozorovat trend rychleji rostoucích mezd, který může být důsledkem saturace trhu e-commerce a online, vysoké poptávky po lidských zdrojích a také nízké nezaměstnanosti.
    Největší nárůst zaznamenaly mzdy SEO specialistů, od roku 2015 vzrostly o více než 100 % z 24 600 Kč na 50 800 Kč. Nejméně rostly mzdy marketingových specialistů, celkově nejvyšší mzdu mají UX specialisté a analytici. Vývoj mezd vybraných specializací od roku 2015 do roku 2018 je zobrazen v následujícím grafu.

    Meziroční změna průměrných mezd v e-commerce a online (2017/2018)

    Celkově činí průměrná mzda v českém onlinu 49 400 Kč, což je téměř o 60 % víc, než je republikový průměr. Průměrné meziroční tempo růstu mezd v e-commerce je 14 %, což koresponduje s 17% tempem růstu celého e-commerce trhu. Téměř polovině respondentů se loni zvýšila finanční odměna až o 20 %, obdobné procento respondentů očekává podobné zvýšení mzdy i v následujícím roce.
    Vybrali jsme nejobsazovanější pozice a u nich zkoumali, jak se vyvíjely jejich mzdy v závislosti na délce praxe, postavení a regionu. Průměrné mzdy u vybraných pozic a jejich meziroční změny jsou zobrazeny na následujícím obrázku.

    V průměru si nejvíce polepšili SEO, UX a PPC specialisté, nejméně emailingoví, content a marketingoví specialisté. U všech specializací závisí výše mzdy na mnoha proměnných, zaměřili jsme se na mzdy podle postavení (řídící pracovník vs. specialista), regionů a porovnání mezd zaměstnanců a odměn freelancerů.

    Průměrná mzda podle postavení (řídící pracovník vs. specialista) (2018)

    58 % respondentů bylo klasifikováno jako řídící pracovník, který vede jiné kolegy či zaměstnance, ať už přímo (stará se o platy, motivaci, dovolené) nebo pouze projektově, zbylých 42 % tvoří specialisté. V průměru mají řídící pracovníci o 27 % vyšší mzdy než specialisté, nejvyšší rozdíly jsou v oboru marketing a PPC, kde mají řídící pracovníci až o 50 % vyšší mzdu. Naopak nejmenší rozdíly kolem 10 % jsou ve mzdách pracovníků zaměřujících se na emailing a sociální sítě. Meziročně vzrostly mzdy více specialistům, ti si v průměru polepšili o 29 %, řídícím pracovníkům se zvedla mzda průměrně o 5 %.

    Průměrná mzda podle regionů (2017/2018)

    Průměrná mzda vzrostla meziročně v Praze o 11,6 %, v Čechách o 18,6 % a na Moravě o 30 %, přičemž v Čechách je o 14 % nižší a na Moravě o 23 % nižší průměrná mzda než v Praze, což odráží fakt, že online byznys a e-commerce se z větší části týká právě Prahy, resp. Středočeského kraje.

    Největší nárůst mezd mezi lety 2017 a 2018 zaznamenali specialisté na Moravě, zejména PPC specialisté, SEO specialisté a analytici. Průměrné mzdy za rok 2018 podle regionů v jednotlivých specializacích jsou zobrazeny v následujícím grafu.

    Průměrné mzdy jsou nejvyšší u všech specializací v Praze, u většiny specializací převyšuje mzda v Čechách mzdu na Moravě kromě PPC a SEO specialistů, kteří si na Moravě vydělají více než v Čechách.
    Uvedené mzdy jsou průměrem mezd klasických zaměstnanců a tzv. švarc zaměstnanců, tedy těch, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele, ale na IČO, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem.

    Mzdy freelancerů vs. zaměstnanců (2018)

    Z celkových 1117 respondentů bylo 9,5 % klasifikováno jako freelancer (105 respondentů). Nejvíce freelancerů pracuje v marketingu a grafice, v e-commerce a v UX. Podle pozic jsou to pak SEO, content a PPC specialisté. Celkově je více freelancerů mezi muži, mužů freelancerů je skoro dvakrát více než žen, jinými slovy, mužských freelancerů je o 86 % víc. Freelanceři mají nejčastěji přes 5 let praxe, jen velmi málo z nich má méně než 2 roky praxe. Region nehraje roli v tom, jestli je člověk freelancer nebo zaměstnanec, jejich zastoupení je v regionech podobné. Freelanceři mají v průměru o 40 % vyšší odměnu než zaměstnanci, největší rozdíl je u specialistů na sociální sítě, SEO a PPC specialistů.

    O výzkumu

    Online People provádí od roku 2015 výzkum HR v e-commerce a online, který se zaměřuje na porovnání mezd různých specializovaných pozic s různou délkou praxe a místní působností. Výsledky meziročně porovnává a sleduje vývoj situace na trhu práce a trendy, které následně využívá při své práci. Výsledky třetího ročníku výzkumu jsou volně ke stažení na www.onlinepeople.cz/vyzkum-2018.
    Dílčí výsledky letošního ročníku budou podrobněji rozebrány v sérii pěti článků:

    Prohlédněte si celou infografiku a stáhněte si výsledky výzkumu zdarma.

    Metodika

    Průměrnou mzdu jsme počítali u pracovníků v online napříč obory marketing a grafika, analytika, vývoj/UX, e-commerce, obchod a péče o zákazníky. Zaměřili jsme se na nejobsazovanější pozice a u těch porovnávali meziroční změny, jedná se o pozice: marketingový specialista, PPC specialista, SEO specialista, specialista na sociální sítě, content specialista, emailingový specialista, analytik a UX specialista.
    Výzkumu se zúčastnilo 1117 respondentů, rozlišovali jsme čtyř druhy pracovních forem: zaměstnanec (60,5 % respondentů), OSVČ pracující pro jednu firmu (20 % resp.), zaměstnanec s vedlejší činností na IČO (10 % resp.) a OSVČ pracující pro více klientů (9,5 % resp.). Průměrné mzdy jsou vypočteny pro respondenty klasifikované jako zaměstnance, zahrnují první tři zmíněné pracovní formy. Počítá se zde s tzv. švarc zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří pracují na IČO, ale pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo mají maximálně ještě další zanedbatelnou fakturaci bokem, u těchto respondentů jsou mzdy přepočítány podle několika daňových a mzdových tabulek. Do těchto průměrných mezd nejsou započítány odměny freelancerů. Data byla sbírána na přelomu let 2018 a 2019.
    Pro více informací kontaktujte ahoj@onlinepeople.cz
     

    Článek Mzdy online pozic od roku 2015 stále rostou se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>         Lídr vs. Manažer https://www.onlinepeople.cz/blog/lidr-vs-manazer/ Thu, 11 Apr 2019 13:52:45 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2371 Polarizace společnosti, resp. společenských názorů, se nemusí nutně odehrávat jen na politické scéně. Kontroverzních témat se objevuje spousta i v komerční sféře, nebo jak se „drsňácky“ říká, ve světě byznysu. Často skloňovaným tématem je leadership versus management. Téma, které se v optice polarizace dostalo do dvou protichůdných extrémů, kdy na jedné straně je manažer, zlověstný mocipán, a na straně druhé je „cool“ lídr, člověk z lidu, který všem ukáže směr, a díky svým skvělým charakterovým vlastnostem je dovede do země zaslíbené. Nezřídka se dokážeme vůči protichůdným ideám vymezit takovým způsobem, že začneme koukat na věci černo-bíle a skončíme v pasti uvažování „my vs. oni“. Je to pochopitelné. V jisté evoluční fázi tento způsob uvažování znamenal přežití nebo smrt. V dnešní době komplexních systémů a provázanosti je takovýto pohled však velmi nebezpečným předsudkem. Dnes potřebujeme být schopni se zastavit, utáhnout ego a uzdu vlastnímu přesvědčení, a co nejobjektivněji posoudit co „oni“ dělají dobře a co „my“ děláme špatně. Pojďme tedy posoudit oba extrémy. Manažer v extrému v podstatě nemá žádnou práci. Úkoly má úspěšně delegované po své linii a může už jen „honit“ a „buzerovat“ své poddané. Nechá se snadno opíjet svěřenou „mocí“ a jeho názor je brzy roven slovu božímu. Na konci dne slízne smetanu za dobře odvedenou práci, kterou za něj vykonali ostatní. Je nenáviděn. V těchto extrémech se ocitají lidé, pro které je leadership sprosté slovo a výmysl hipsterů z krachujících startupů. Nepotřebují, aby je tým následoval, mají přece nástroje a páky na to, aby lidé prostě poslouchat museli. Lídr v extrémním pojetí má práce více než mu 24hodinový den umožní zvládnout. Nejen, že určuje směr, ale nebojí se vyhrnout rukáv a směle se vrhá do práce. Vše se svými lidmi diskutuje a nebojí se otevřeně přiznat, když něco neví nebo se mýlí.  A protože je „dobrák od kosti“, brzy dělá práci i za ostatní, až nakonec celou káru táhne sám. Jeho tým se veze a směje se mu, jaký je to s prominutím blbec. Na konci dne stojí nad rozlitým mlékem a je krůček před vyhořením. Je milován. V tomto extrému se ocitají lidé, pro které je management sprosté slovo a výmysl „kravaťáků“ z odporných korporátů. Lidé jej následují zcela dobrovolně, až se nakonec vlastně velmi rádi vezou. Cool, takže manažer i lídr je vlastně špatně. Co s tím? Hledejme zlatou střední cestu. Možná průměrnou, možná ne tak hip a sexy, ale zcela jistě dlouhodobě udržitelnou a prospěšnou jak pro vedoucí pracovníky, tak pro celý tým, potažmo firmu. Ideálně tedy hledáme Lídrožera (nikoliv lídrožrouta) nebo Manadra, jak je komu libo. Potřebujeme, aby vytyčený cíl a směr všem dával smysl. Nechceme do něj však lidi dotlačit, ani dotáhnout. Je zapotřebí jasně vymezit kam a proč jdeme, a nastavit mantinely, které nelze překročit. Pak nastavit měřitelné ukazatele úspěchu. Nejčastěji jsou to takové, které měří míru přidané hodnoty, nebo prostě rovnou zisku. Měříte a řídíte opravdu jen to podstatné. V rámci nastavených mantinelů však necháte své lidi dělat, jak nejlépe sami uznají za vhodné, opakujete jim vizi a směr, a ujišťujete sebe i ostatní, že stálé dává smysl, i za měnících se okolností a podmínek. Dáváte jim plnou podporu, a staráte se o ně jako o vlastní. Jen nesmíte sklouznout k tomu, že děláte práci za ně – to už jeden ze zmiňovaných mantinelů. Pokud se kolega veze, je třeba mu to dát na vědomí a vrátit jej zpátky do hry – tedy za předpokladu, že ještě stále hrát chce a může.   Schopnost věci řídit a delegovat je stejně důležitá jako schopnost nadchnout a inspirovat. Je však zapotřebí najít rovnováhu v obou skloňovaných přístupech. Pokud jste manažerem, kterému se dostává neformálního uznání a respektu z řad vašich lidí, pak jste osobou na správném místě, stejně tak jako lídr, který je respektován a následován pro své charakterové vlastnosti, přístupu k lidem, ale i své kompetence. V tuto chvíli jste vlastně jedna a tatáž osoba. Gratuluji, jste Lídrožer :). Pokud nejste Lídrožer v jedné osobě, pak nezoufejte. Pořád je možné vytvořit tandem, nebo pracovní skupinu, kde se doplní manažerské kompetence a schopnosti neformálního lídra. Když budete ochotni přiznat, že každý může mít v něčem pravdu, a využijete to, co každý dělá nejlépe, pak můžete nabrat vytoužený směr a zajistit to, že lidi za vámi půjdou rádi a dobrovolně. Zbavíte se mocenských hrátek a zbytečných frikcí, které vznikají při klasickém úkolování. Dejte lidem důvěru – ale občas je prověřte. Dejte lidem svobodu – ale jen v rámci určitých mezí. Poznejte, kde ve společné činnosti narážíte na extrémy a hledejte rovnováhu všech protichůdných faktorů, které se na vás valí ze všech stran. Jednou z možností, jak neformální lídry ve firmách identifikovat je nástroj Frank od společnosti PurposeFly. Zjistěte, jak si u vás ve firmě nebo v týmu stojí management a koho lidé skutečně respektují. Můžete být příjemně (i nepříjemně) překvapeni. Ale to už vše záleží na tom, jak se k celé věci postavíte.     Autorem článku je Kamil Tomáš, product manager nástroje Frank společnosti PurposeFly.     

    Článek Lídr vs. Manažer se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>     Polarizace společnosti, resp. společenských názorů, se nemusí nutně odehrávat jen na politické scéně. Kontroverzních témat se objevuje spousta i v komerční sféře, nebo jak se „drsňácky“ říká, ve světě byznysu.
    Často skloňovaným tématem je leadership versus management. Téma, které se v optice polarizace dostalo do dvou protichůdných extrémů, kdy na jedné straně je manažer, zlověstný mocipán, a na straně druhé je „cool“ lídr, člověk z lidu, který všem ukáže směr, a díky svým skvělým charakterovým vlastnostem je dovede do země zaslíbené.

    Nezřídka se dokážeme vůči protichůdným ideám vymezit takovým způsobem, že začneme koukat na věci černo-bíle a skončíme v pasti uvažování „my vs. oni“. Je to pochopitelné. V jisté evoluční fázi tento způsob uvažování znamenal přežití nebo smrt. V dnešní době komplexních systémů a provázanosti je takovýto pohled však velmi nebezpečným předsudkem. Dnes potřebujeme být schopni se zastavit, utáhnout ego a uzdu vlastnímu přesvědčení, a co nejobjektivněji posoudit co „oni“ dělají dobře a co „my“ děláme špatně.

    Pojďme tedy posoudit oba extrémy.

    Manažer v extrému v podstatě nemá žádnou práci. Úkoly má úspěšně delegované po své linii a může už jen „honit“ a „buzerovat“ své poddané. Nechá se snadno opíjet svěřenou „mocí“ a jeho názor je brzy roven slovu božímu. Na konci dne slízne smetanu za dobře odvedenou práci, kterou za něj vykonali ostatní. Je nenáviděn. V těchto extrémech se ocitají lidé, pro které je leadership sprosté slovo a výmysl hipsterů z krachujících startupů. Nepotřebují, aby je tým následoval, mají přece nástroje a páky na to, aby lidé prostě poslouchat museli.

    Lídr v extrémním pojetí má práce více než mu 24hodinový den umožní zvládnout. Nejen, že určuje směr, ale nebojí se vyhrnout rukáv a směle se vrhá do práce. Vše se svými lidmi diskutuje a nebojí se otevřeně přiznat, když něco neví nebo se mýlí.  A protože je „dobrák od kosti“, brzy dělá práci i za ostatní, až nakonec celou káru táhne sám. Jeho tým se veze a směje se mu, jaký je to s prominutím blbec. Na konci dne stojí nad rozlitým mlékem a je krůček před vyhořením. Je milován. V tomto extrému se ocitají lidé, pro které je management sprosté slovo a výmysl „kravaťáků“ z odporných korporátů. Lidé jej následují zcela dobrovolně, až se nakonec vlastně velmi rádi vezou.

    Cool, takže manažer i lídr je vlastně špatně. Co s tím?

    Hledejme zlatou střední cestu. Možná průměrnou, možná ne tak hip a sexy, ale zcela jistě dlouhodobě udržitelnou a prospěšnou jak pro vedoucí pracovníky, tak pro celý tým, potažmo firmu. Ideálně tedy hledáme Lídrožera (nikoliv lídrožrouta) nebo Manadra, jak je komu libo.

    Potřebujeme, aby vytyčený cíl a směr všem dával smysl. Nechceme do něj však lidi dotlačit, ani dotáhnout. Je zapotřebí jasně vymezit kam a proč jdeme, a nastavit mantinely, které nelze překročit. Pak nastavit měřitelné ukazatele úspěchu. Nejčastěji jsou to takové, které měří míru přidané hodnoty, nebo prostě rovnou zisku. Měříte a řídíte opravdu jen to podstatné. V rámci nastavených mantinelů však necháte své lidi dělat, jak nejlépe sami uznají za vhodné, opakujete jim vizi a směr, a ujišťujete sebe i ostatní, že stálé dává smysl, i za měnících se okolností a podmínek. Dáváte jim plnou podporu, a staráte se o ně jako o vlastní. Jen nesmíte sklouznout k tomu, že děláte práci za ně – to už jeden ze zmiňovaných mantinelů. Pokud se kolega veze, je třeba mu to dát na vědomí a vrátit jej zpátky do hry – tedy za předpokladu, že ještě stále hrát chce a může.
      
    Schopnost věci řídit a delegovat je stejně důležitá jako schopnost nadchnout a inspirovat. Je však zapotřebí najít rovnováhu v obou skloňovaných přístupech. Pokud jste manažerem, kterému se dostává neformálního uznání a respektu z řad vašich lidí, pak jste osobou na správném místě, stejně tak jako lídr, který je respektován a následován pro své charakterové vlastnosti, přístupu k lidem, ale i své kompetence. V tuto chvíli jste vlastně jedna a tatáž osoba. Gratuluji, jste Lídrožer :).

    Pokud nejste Lídrožer v jedné osobě, pak nezoufejte. Pořád je možné vytvořit tandem, nebo pracovní skupinu, kde se doplní manažerské kompetence a schopnosti neformálního lídra. Když budete ochotni přiznat, že každý může mít v něčem pravdu, a využijete to, co každý dělá nejlépe, pak můžete nabrat vytoužený směr a zajistit to, že lidi za vámi půjdou rádi a dobrovolně. Zbavíte se mocenských hrátek a zbytečných frikcí, které vznikají při klasickém úkolování. Dejte lidem důvěru – ale občas je prověřte. Dejte lidem svobodu – ale jen v rámci určitých mezí. Poznejte, kde ve společné činnosti narážíte na extrémy a hledejte rovnováhu všech protichůdných faktorů, které se na vás valí ze všech stran.

    Jednou z možností, jak neformální lídry ve firmách identifikovat je nástroj Frank od společnosti PurposeFly. Zjistěte, jak si u vás ve firmě nebo v týmu stojí management a koho lidé skutečně respektují. Můžete být příjemně (i nepříjemně) překvapeni. Ale to už vše záleží na tom, jak se k celé věci postavíte.  

     

    Autorem článku je Kamil Tomáš, product manager nástroje Frank společnosti PurposeFly.
      

     

    Článek Lídr vs. Manažer se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>         Když nemůžeš, zastav https://www.onlinepeople.cz/blog/kdyz-nemuzes-zastav/ Thu, 11 Apr 2019 13:44:32 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2368 Příznaky známe všichni. Preventivní kroky jakbysmet. Přesto syndrom vyhoření a jeho symptomy v podobě ztráty chuti k čemukoli, věčné naštvanosti a únavy v našem okolí spíše narůstají, než mizí. To nesvědčí o ničem jiném, než že za vyhořením stojí mocnější duševní faktory, než jen schopnost zvládat stres a tlak. Víme-li, že nám něco škodí a neprospívá, proč v tom vůbec zůstáváme? Co to v nás je, že si nedovedeme pomoci? Stručně řečeno, za jednostranným zaměřením na výkon či úspěch stojí naše komplexy. Nepředstavujme si pod tímto slovem jen cosi napoleonského či oidipovského, v lidské psychice (nebo chcete-li mysli) se jedná o souhrn zautomatizovaných, nevědomých reakcí na podněty jak z vnějšku, tak i zevnitř. Pokud jsme tedy například vystaveni strachu ze selhání či odmítnutí, začneme jednat více či méně mechanicky, a to s hlavním cílem vyhnout se nepříjemným pocitům, které tyto obavy provázejí. Pod dlouhodobým tlakem, ve stresu, během vypjatých situací (a kdykoli se to nejméně hodí), jakmile začneme pociťovat, že naše práce a výsledky nejsou dost dobré, automaticky si s tím spojíme i to, že nejsme dost dobří ani my sami! A znáte někoho, kdo by se chtěl dobrovolně cítit jako nula? Protože je takový pocit vskutku nepříjemný (blíží se existenční úzkosti), dali bychom nejen polovinu království, abychom mu unikli. Jedni, když jsou v prů…švihu, přidají na výkonu, druzí na rychlosti, třetí se začnou vztekat. Když nemůžeš, přidej? Výsledkem je běh v krysím kolečku! Pod zprofanovaným heslem “když nemůžu, přidám”, přidáme, výsledky tím většinou doženeme, čemu ale v zoufalé snaze unikáme marně, jsou výčitky, kterými nás častuje nikdy neuspokojitelný vnitřní kritik. Když se něco povede, shodíme to na náhodu, případně se začneme obávat, kdy nám na naši neschopnost beztak přijdou. Protože tlakem na výkon či perfekcionismem nijak neřešíme zdroj nepříjemných pocitů (řešíme pouze vnější důsledky v podobě nervózního šéfa a okolí), pak ono “když nemůžeš, přidej!” má za následek pouze to, že se krysí kolečko i krysa v něm pohybují rychleji, lépe, elegantněji, s většími ovacemi…ovšem dokola a na místě. Samozřejmě, na dobře odvedené práci a výkonu, za který se nemusíme stydět, není nic špatného! Problém nastává při dlouhodobé jednostrannosti, která zcela v souladu se zákonem o zachování energie způsobí, že se stroj, jehož takt a smysl jsou už jenom o výkonu (čas na údržbu se samozřejmě z úsporných důvodů vynechává), zasekne, a někdy zcela zhroutí. Pro slíbenou polovinu království si tak přijde výběrčí, jakýsi duševní exekutor. Skolí nás na lůžko, vezme chuť do života, zbaví smyslu, výkon prohodí za apatii, perfekcionismus za paralýzu. Světlejší zítřky nahradí realita životní krize. Základní kameny osobnosti Je zřejmé, že člověk neobchoduje se svým zdravím či osudem jen tak pro zábavu. V sázce není nic menšího než celá naše osobnost, a problém způsobuje naše neuvědomělost. Základy každé osobnosti tvoří sebehodnota, sebedůvěra a sebeúcta, z nichž plyne vztah sama k sobě. Lze mít ovšem rád někoho, jehož hodnotu nevnímám, nevěřím mu, či si jej nevážím? Stěží, přesto takovým způsobem uvažujeme o sobě (nadutou pýchu jako kompenzaci méněcennosti rovněž nepočítejme). Problém s výše popsanými stavebními kameny spočívá v tom, že bez nich žádná osobnost jednoduše fungovat nemůže. Bez nich se naše existence mění v prach. Navykli jsme si tudíž chybějící materiál suplovat zvenku. Sebehodnotu vyplní auto, nadprůměrný plat, jindy pocit pracovního vytížení (důležitosti!) atp. Z psychiky ovšem nikdy nic nemizí. Méněcenné pocity, které nikdo neslyší a ani neřeší, se v hloubi naší duše postupně hromadí, až v jednu chvíli pohár přeteče, a ony se postaví našemu milému egu do opozice právě například v podobě krize. Postavení, peníze, smysluplná práce, ale také zdraví či rodina jsou samy o sobě prima věci, ale snadno zapomínáme, že o ně můžeme kdykoli přijít. Zásahem někoho druhého nebo vpádem nemoci či kolapsu. Bilanční krize Krize je ovšem (kromě své extrémní nepříjemnosti) rovněž i krizí bilanční. Je možností pro hledání nových postojů a východisek. V tom totiž tkví její smysl. Téměř brutálními donucovacími prostředky se nás snaží přivést zpět sama k sobě. Což, nevoli mnohých navzdory, znamená v prvé řadě převzít zodpovědnost za svůj život zpět do svých rukou. Institut manažera štěstí je samozřejmě lákavá představa, ovšem doby, kdy jsme potřebovali ke svému fungování chůvu, jsou nenávratně pryč, stejně jako jsou pryč časy kulturních referentů. V dospělosti jsme zodpovědni v prvé řadě sami za sebe (a za své děti, pokud je máme). Vymlouvat se na okolnosti, despotického šéfa, špatný osud (nebo Kalouska), je totiž především snadné, nikoli pravdivé. Ano, osud se s námi mnohdy nemazlil, ale vězet kvůli tomu v práci, která nás nebaví, brblat, a nic s tím nedělat, je přeci jen, mírně řečeno, nepatřičné. Krize nás tak může dovést k tolik potřebné kritické sebereflexi. Až pod skutečným tlakem je člověk vůbec sto (výjimky potvrzují pravidlo) podívat se pravdivě na své hodnoty a skutečné motivace, podle nichž svůj dosavadní život řídil. Na svou závislost na uznání, ocenění, ohodnocení, na moci a na penězích. V okamžicích krize se srovnají účty, a můžeme tak nahlédnout i do nákladové stránky celého obchodu s vlastní sebehodnotou. Nahlédnutí do svých skutečných motivací je prvním krokem k vystoupení z krysího kolečka. Člověk k němu potřebuje odvahu, upřímnost, sebereflexi a notnou dávku trpělivosti. Co se v psychice zabydlovalo po léta, z ní samozřejmě během deseti minut nezmizí (tato netrpělivost je zřejmě odpovídající stranou poptávky po nabídce všelijakých zázračných technik a desetikrokových návodů na štěstí). Na své cestě budeme rovněž potřebovat schopnost koncentrovat pozornost. Tou oplýváme všichni, jen je vyhřezlá do vnějšího světa a roztěkaná po řinčících lákadlech. Pohledu do vlastního nitra se ovšem děsíme. Proč asi? Odpověď na to, kým jsme a jaké reakce zvolíme na přicházející impulsy, ale nikde jinde než sami v sobě najít nemůžeme. Nikdo jiný to za nás neudělá, neboť nikdo jiný za nás náš život žít nebude. Ztratíme-li tak ze svého života smysl či veškerou radost, i zde naštěstí platí, že z lidské psychiky prostě zmizet nemohly. Smysl i radost byly zaházeny iluzorními představami, a ty pod tíhou krize padly. Odstraněním suti, tj. prací na sobě, k nim můžeme znovu najít ztracenou cestu. Každá krize v sobě totiž nese i skrytý účel, […]

    Článek Když nemůžeš, zastav se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>     Příznaky známe všichni. Preventivní kroky jakbysmet. Přesto syndrom vyhoření a jeho symptomy v podobě ztráty chuti k čemukoli, věčné naštvanosti a únavy v našem okolí spíše narůstají, než mizí. To nesvědčí o ničem jiném, než že za vyhořením stojí mocnější duševní faktory, než jen schopnost zvládat stres a tlak.

    Víme-li, že nám něco škodí a neprospívá, proč v tom vůbec zůstáváme? Co to v nás je, že si nedovedeme pomoci? Stručně řečeno, za jednostranným zaměřením na výkon či úspěch stojí naše komplexy. Nepředstavujme si pod tímto slovem jen cosi napoleonského či oidipovského, v lidské psychice (nebo chcete-li mysli) se jedná o souhrn zautomatizovaných, nevědomých reakcí na podněty jak z vnějšku, tak i zevnitř. Pokud jsme tedy například vystaveni strachu ze selhání či odmítnutí, začneme jednat více či méně mechanicky, a to s hlavním cílem vyhnout se nepříjemným pocitům, které tyto obavy provázejí.

    Pod dlouhodobým tlakem, ve stresu, během vypjatých situací (a kdykoli se to nejméně hodí), jakmile začneme pociťovat, že naše práce a výsledky nejsou dost dobré, automaticky si s tím spojíme i to, že nejsme dost dobří ani my sami! A znáte někoho, kdo by se chtěl dobrovolně cítit jako nula? Protože je takový pocit vskutku nepříjemný (blíží se existenční úzkosti), dali bychom nejen polovinu království, abychom mu unikli. Jedni, když jsou v prů…švihu, přidají na výkonu, druzí na rychlosti, třetí se začnou vztekat.

    Když nemůžeš, přidej? Výsledkem je běh v krysím kolečku!

    Pod zprofanovaným heslem “když nemůžu, přidám”, přidáme, výsledky tím většinou doženeme, čemu ale v zoufalé snaze unikáme marně, jsou výčitky, kterými nás častuje nikdy neuspokojitelný vnitřní kritik. Když se něco povede, shodíme to na náhodu, případně se začneme obávat, kdy nám na naši neschopnost beztak přijdou.

    Protože tlakem na výkon či perfekcionismem nijak neřešíme zdroj nepříjemných pocitů (řešíme pouze vnější důsledky v podobě nervózního šéfa a okolí), pak ono “když nemůžeš, přidej!” má za následek pouze to, že se krysí kolečko i krysa v něm pohybují rychleji, lépe, elegantněji, s většími ovacemi…ovšem dokola a na místě.

    Samozřejmě, na dobře odvedené práci a výkonu, za který se nemusíme stydět, není nic špatného! Problém nastává při dlouhodobé jednostrannosti, která zcela v souladu se zákonem o zachování energie způsobí, že se stroj, jehož takt a smysl jsou už jenom o výkonu (čas na údržbu se samozřejmě z úsporných důvodů vynechává), zasekne, a někdy zcela zhroutí.

    Pro slíbenou polovinu království si tak přijde výběrčí, jakýsi duševní exekutor. Skolí nás na lůžko, vezme chuť do života, zbaví smyslu, výkon prohodí za apatii, perfekcionismus za paralýzu. Světlejší zítřky nahradí realita životní krize.

    Základní kameny osobnosti

    Je zřejmé, že člověk neobchoduje se svým zdravím či osudem jen tak pro zábavu. V sázce není nic menšího než celá naše osobnost, a problém způsobuje naše neuvědomělost. Základy každé osobnosti tvoří sebehodnota, sebedůvěra a sebeúcta, z nichž plyne vztah sama k sobě. Lze mít ovšem rád někoho, jehož hodnotu nevnímám, nevěřím mu, či si jej nevážím? Stěží, přesto takovým způsobem uvažujeme o sobě (nadutou pýchu jako kompenzaci méněcennosti rovněž nepočítejme).

    Problém s výše popsanými stavebními kameny spočívá v tom, že bez nich žádná osobnost jednoduše fungovat nemůže. Bez nich se naše existence mění v prach. Navykli jsme si tudíž chybějící materiál suplovat zvenku. Sebehodnotu vyplní auto, nadprůměrný plat, jindy pocit pracovního vytížení (důležitosti!) atp.

    Z psychiky ovšem nikdy nic nemizí. Méněcenné pocity, které nikdo neslyší a ani neřeší, se v hloubi naší duše postupně hromadí, až v jednu chvíli pohár přeteče, a ony se postaví našemu milému egu do opozice právě například v podobě krize. Postavení, peníze, smysluplná práce, ale také zdraví či rodina jsou samy o sobě prima věci, ale snadno zapomínáme, že o ně můžeme kdykoli přijít. Zásahem někoho druhého nebo vpádem nemoci či kolapsu.

    Bilanční krize

    Krize je ovšem (kromě své extrémní nepříjemnosti) rovněž i krizí bilanční. Je možností pro hledání nových postojů a východisek. V tom totiž tkví její smysl. Téměř brutálními donucovacími prostředky se nás snaží přivést zpět sama k sobě. Což, nevoli mnohých navzdory, znamená v prvé řadě převzít zodpovědnost za svůj život zpět do svých rukou. Institut manažera štěstí je samozřejmě lákavá představa, ovšem doby, kdy jsme potřebovali ke svému fungování chůvu, jsou nenávratně pryč, stejně jako jsou pryč časy kulturních referentů.

    V dospělosti jsme zodpovědni v prvé řadě sami za sebe (a za své děti, pokud je máme). Vymlouvat se na okolnosti, despotického šéfa, špatný osud (nebo Kalouska), je totiž především snadné, nikoli pravdivé. Ano, osud se s námi mnohdy nemazlil, ale vězet kvůli tomu v práci, která nás nebaví, brblat, a nic s tím nedělat, je přeci jen, mírně řečeno, nepatřičné. Krize nás tak může dovést k tolik potřebné kritické sebereflexi. Až pod skutečným tlakem je člověk vůbec sto (výjimky potvrzují pravidlo) podívat se pravdivě na své hodnoty a skutečné motivace, podle nichž svůj dosavadní život řídil. Na svou závislost na uznání, ocenění, ohodnocení, na moci a na penězích. V okamžicích krize se srovnají účty, a můžeme tak nahlédnout i do nákladové stránky celého obchodu s vlastní sebehodnotou.

    Nahlédnutí do svých skutečných motivací je prvním krokem k vystoupení z krysího kolečka. Člověk k němu potřebuje odvahu, upřímnost, sebereflexi a notnou dávku trpělivosti. Co se v psychice zabydlovalo po léta, z ní samozřejmě během deseti minut nezmizí (tato netrpělivost je zřejmě odpovídající stranou poptávky po nabídce všelijakých zázračných technik a desetikrokových návodů na štěstí).

    Na své cestě budeme rovněž potřebovat schopnost koncentrovat pozornost. Tou oplýváme všichni, jen je vyhřezlá do vnějšího světa a roztěkaná po řinčících lákadlech. Pohledu do vlastního nitra se ovšem děsíme. Proč asi?

    Odpověď na to, kým jsme a jaké reakce zvolíme na přicházející impulsy, ale nikde jinde než sami v sobě najít nemůžeme. Nikdo jiný to za nás neudělá, neboť nikdo jiný za nás náš život žít nebude. Ztratíme-li tak ze svého života smysl či veškerou radost, i zde naštěstí platí, že z lidské psychiky prostě zmizet nemohly. Smysl i radost byly zaházeny iluzorními představami, a ty pod tíhou krize padly. Odstraněním suti, tj. prací na sobě, k nim můžeme znovu najít ztracenou cestu. Každá krize v sobě totiž nese i skrytý účel, tj. smysl.

    Autorem článku je Tomáš Zetek, terapeut ve společnosti Meaning.

    Článek Když nemůžeš, zastav se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>         Nástrahy švarcsystému – (ne)legální spolupráce s freelancery https://www.onlinepeople.cz/blog/nastrahy-svarcsystemu-nelegalni-spoluprace-s-freelancery/ Thu, 11 Apr 2019 13:32:34 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2363 Na Digi HR summitu, který pod záštitou Online People probíhal na Czech Online Expo, byla Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas závěrem své přednášky „Jak zaměstnávat bez průšvihu“ doslova zavalena dotazy na téma „švarcsystému“. Přinášíme malé shrnutí, které vám pomůže se v problematice orientovat, abyste se při zaměstnávání neocitli za hranou zákona. Když potřebujete, aby pro vás někdo pracoval, máte poměrně omezené možnosti, jak nastavit smlouvy, můžete vybírat z následujících. Pracovní smlouva Používá se, když potřebujete zaměstnat třeba marketéra, účetní nebo projektového manažera, zkrátka kohokoli. Nezáleží na tom, na jaký úvazek. Hlavní pracovní poměr a vedlejší pracovní poměr už zákon neřeší. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohodu o provedení práce (DPP) uzavíráte třeba s někým, kdo vypomáhá ve skladu. Nově nesmí být kapacita více než 300 hodin/kalendářní rok. Dohodu o provedení práce (DPČ) uzavíráte, když potřebujete někoho na poloviční úvazek. Kapacita nesmí překročit polovinu týdenní pracovní doby (nejčastěji tedy ne více než 20 hod týdně). Agenturní zaměstnávání Takové to, když potřebujete hostesku na veletržní stánek. Hosteska má smluvní vztah s agenturou, ale ne s vámi. Spolupráce s živnostníky Uděláme to „na fakturu“. Pracuje pro vás freelancer, typicky na základě smlouvy o spolupráci nebo smlouvy o dílo. Tady už se pohybujeme mimo zákoník práce a nejedná se o pracovněprávní vztah. Právě poslední možnost se zdá být velmi lákavá. Jednoznačnou výhodou je fakt, že pro podnikatele odpadá povinnost platit za fyzickou osobu (OSVČ) sociální pojištění, zdravotní pojištění a případnou nemocenskou. Tato varianta je zcela legální, ale nesmí pouze formálně suplovat vztah pracovněprávní. Kdy hrozí za spolupráci s „IČAŘI“ postih ze strany státu? Švarcsystém je nelegální zaměstnávání formou zastření pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Tam, kde měla být uzavřena pracovní smlouva a je vykonávána závislá práce, je nastavena spolupráce na základě živnostenského listu. Orgány inspekce práce zastřené jednání posoudí podle jeho pravé povahy. Inspekce práce zkrátka zkoumá, jak se věci mají doopravdy. Jak probíhá kontrola? Inspekce práce posuzuje případ od případu, ptá se přímo osob ve vašich kancelářích, provozovnách, a kontroluje smlouvy. Kontrolovaný musí být součinný a důležité je, aby všechny pracovní smlouvy byly fyzicky na pracovišti. V opačném případě může inspekce práce učinit záznam, že se jedná o nelegální práci. Naštěstí byla již překonána praxe, že k později předaným smlouvám se nepřihlíželo, resp. nebyly přijímány. Ostatní „smlouvy na IČO“ mají být při kontrole také předkládány (právě proto, aby byla vyloučena nelegální práce) a podrobí se zkoumání, zda nenaplňují znaky „švarcsystému“. Jak vysoké můžou být pokuty? Může se jednat o správní delikt s možností pokuty až do výše 10.000.000 Kč, dříve stanovená minimální hranice pokuty ve výši 250.000,- Kč byla nakonec shledána protiústavní. Z činnosti orgánů inspekce práce je zřejmé, že v roce 2017 obdržela inspekce práce celkem 6 870 podnětů, z toho 1 787 podnětů upozorňovalo na možný výkon nelegální práce. Co se týká švarcsystému, porušení bylo konstatováno v celkem 308 případech. A uložené pokuty na základě kontrol provedených v roce 2017 za umožnění výkonu nelegální práce? Bilance je 79 pokut v celkové výši 16.239.000 Kč. Jak nastavit spolupráci správně? V jakých případech obhájíte spolupráci s fyzickou osobou v rámci některé ze zmiňovaných smluv? Daná spolupráce nesmí naplňovat znaky závislé práce, ta je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem daného podnikatele, a OSVČ ji vykonává osobně.  A současně si položte otázky: Pracuje u mě někdo na obdobné pozici vedle OSVČ také jako zaměstnanec na pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ? Jedná OSVČ jménem firmy, dodržuje doby dovolené a pracovní dobu? Pokud si na tyto otázky odpovídáte kladně, bude se pravděpodobně jednat o případ „švacsystému“. Proto je důležité tyto znaky závislé práce co nejvíce eliminovat. Vyznat se v bludišti paragrafů nemusí být vždy jednoduché. Spolupráce s fyzickými osobami „na IČO“ se může snadno změnit v noční můru v podobě kontroly ze strany inspekce práce, a tak není radno její právní nastavení podcenit. Autorem textu je Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas zaměřující se na právní poradenství v oblasti e-commerce, ochrany osobních údajů, práva v IT a ochraně duševního vlastnictví. Pracovala s řadou e-shopů a online marketérů, vyzná se i v GDPR v oblasti personalistiky, je jedním z garantů OnlinePeople.

    Článek Nástrahy švarcsystému – (ne)legální spolupráce s freelancery se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>     Na Digi HR summitu, který pod záštitou Online People probíhal na Czech Online Expo, byla Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas závěrem své přednášky „Jak zaměstnávat bez průšvihu“ doslova zavalena dotazy na téma „švarcsystému“. Přinášíme malé shrnutí, které vám pomůže se v problematice orientovat, abyste se při zaměstnávání neocitli za hranou zákona.

    Když potřebujete, aby pro vás někdo pracoval, máte poměrně omezené možnosti, jak nastavit smlouvy, můžete vybírat z následujících.

    Pracovní smlouva

    Používá se, když potřebujete zaměstnat třeba marketéra, účetní nebo projektového manažera, zkrátka kohokoli. Nezáleží na tom, na jaký úvazek. Hlavní pracovní poměr a vedlejší pracovní poměr už zákon neřeší.

    Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

    Dohodu o provedení práce (DPP) uzavíráte třeba s někým, kdo vypomáhá ve skladu. Nově nesmí být kapacita více než 300 hodin/kalendářní rok.
    Dohodu o provedení práce (DPČ) uzavíráte, když potřebujete někoho na poloviční úvazek. Kapacita nesmí překročit polovinu týdenní pracovní doby (nejčastěji tedy ne více než 20 hod týdně).

    Agenturní zaměstnávání

    Takové to, když potřebujete hostesku na veletržní stánek. Hosteska má smluvní vztah s agenturou, ale ne s vámi.

    Spolupráce s živnostníky

    Uděláme to „na fakturu“. Pracuje pro vás freelancer, typicky na základě smlouvy o spolupráci nebo smlouvy o dílo. Tady už se pohybujeme mimo zákoník práce a nejedná se o pracovněprávní vztah.

    Právě poslední možnost se zdá být velmi lákavá. Jednoznačnou výhodou je fakt, že pro podnikatele odpadá povinnost platit za fyzickou osobu (OSVČ) sociální pojištění, zdravotní pojištění a případnou nemocenskou. Tato varianta je zcela legální, ale nesmí pouze formálně suplovat vztah pracovněprávní.

    Kdy hrozí za spolupráci s „IČAŘI“ postih ze strany státu?

    Švarcsystém je nelegální zaměstnávání formou zastření pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Tam, kde měla být uzavřena pracovní smlouva a je vykonávána závislá práce, je nastavena spolupráce na základě živnostenského listu. Orgány inspekce práce zastřené jednání posoudí podle jeho pravé povahy. Inspekce práce zkrátka zkoumá, jak se věci mají doopravdy.

    Jak probíhá kontrola?

    Inspekce práce posuzuje případ od případu, ptá se přímo osob ve vašich kancelářích, provozovnách, a kontroluje smlouvy. Kontrolovaný musí být součinný a důležité je, aby všechny pracovní smlouvy byly fyzicky na pracovišti. V opačném případě může inspekce práce učinit záznam, že se jedná o nelegální práci. Naštěstí byla již překonána praxe, že k později předaným smlouvám se nepřihlíželo, resp. nebyly přijímány. Ostatní „smlouvy na IČO“ mají být při kontrole také předkládány (právě proto, aby byla vyloučena nelegální práce) a podrobí se zkoumání, zda nenaplňují znaky „švarcsystému“.

    Jak vysoké můžou být pokuty?

    Může se jednat o správní delikt s možností pokuty až do výše 10.000.000 Kč, dříve stanovená minimální hranice pokuty ve výši 250.000,- Kč byla nakonec shledána protiústavní. Z činnosti orgánů inspekce práce je zřejmé, že v roce 2017 obdržela inspekce práce celkem 6 870 podnětů, z toho 1 787 podnětů upozorňovalo na možný výkon nelegální práce. Co se týká švarcsystému, porušení bylo konstatováno v celkem 308 případech. A uložené pokuty na základě kontrol provedených v roce 2017 za umožnění výkonu nelegální práce? Bilance je 79 pokut v celkové výši 16.239.000 Kč.

    Jak nastavit spolupráci správně?

    V jakých případech obhájíte spolupráci s fyzickou osobou v rámci některé ze zmiňovaných smluv? Daná spolupráce nesmí naplňovat znaky závislé práce, ta je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem daného podnikatele, a OSVČ ji vykonává osobně.  A současně si položte otázky: Pracuje u mě někdo na obdobné pozici vedle OSVČ také jako zaměstnanec na pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ? Jedná OSVČ jménem firmy, dodržuje doby dovolené a pracovní dobu? Pokud si na tyto otázky odpovídáte kladně, bude se pravděpodobně jednat o případ „švacsystému“. Proto je důležité tyto znaky závislé práce co nejvíce eliminovat.

    Vyznat se v bludišti paragrafů nemusí být vždy jednoduché. Spolupráce s fyzickými osobami „na IČO“ se může snadno změnit v noční můru v podobě kontroly ze strany inspekce práce, a tak není radno její právní nastavení podcenit.

    Autorem textu je Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas zaměřující se na právní poradenství v oblasti e-commerce, ochrany osobních údajů, práva v IT a ochraně duševního vlastnictví. Pracovala s řadou e-shopů a online marketérů, vyzná se i v GDPR v oblasti personalistiky, je jedním z garantů OnlinePeople.

    Článek Nástrahy švarcsystému – (ne)legální spolupráce s freelancery se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>         Svobodné firmy – rychlý test https://www.onlinepeople.cz/blog/svobodne-firmy-rychly-test/ Tue, 19 Mar 2019 09:35:54 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2336 Jirka Fabián je spoluzakladatel několika úspěšných firem a autor nejstaršího českého IT podcastu CZPodcast. Stojí v čele startupového studia TopMonks a HR startupu PurposeFly. Jirka vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak udržet v týmu klíčové lidi. Co je HR 4.0 a jaká je nejbližší budoucnost tohoto odvětví? Jirka dal exkluzivně pro Online People dohromady zamyšlení o svobodných firmách jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu. Svobodné firmy – rychlý test Svobodné firmy jsou takové, kde mají zaměstnanci příležitost významněji ovlivnit jejich směřování. V těch pokročilejších si dokonce pak sami volí, na čem budou pracovat a kolik za to dostanou. Ultimátně je to tedy formou volný shluk podnikatelů, čímž konstrukt firmy jaksi postrádá smysl. Firma má totiž z podstaty nádech autoritářského systému – správní rada či majitelé vs zaměstnanci. Svoboda odsud-posud. Stalo se moderním svou firmu jako svobodnou prezentovat veřejnosti, zvlášť v dnešním přetopeném pracovním kotli. Přece jen je to parádní vábnička na samostatně a podnikatelsky smýšlející lidi. Jak bylo uvedeno výše, je to u většiny takových společností pouze hra na svobodu. Naučme se tedy brát označení “svobodná firma” s rezervou. Zde nabízím jakýsi lakmusový papírek v podobě otázek, které můžete vyzkoušet u pohovoru v takové společnosti.  Pomůže vám rozkrýt, jak moc je to tam se svobodou myšleno vážně. Proč máte hierarchickou organizační strukturu (pokud mají) a kdo o ní rozhodl? Proč si dáváte role a jak u vás funguje kariérní postup? Svobodné firmy nabízí tzv. rotace, kdy můžete vyzkoušet různé pozice. Dokonce je to žádoucí. Proto budiž přítomnost lineárních, předdefinovaných kariérních cest pro vás varováním. Zároveň hierarchická organizační struktura a lpění na ní zavání strnulostí a jde přímo proti volným rotacím. Proč je zakladatel zároveň CEO? Může ho kdokoliv konfrontovat s jeho výsledky a případně vyměnit? Obecně jak se můžu spolupodílet na směřování firmy? CEO role jako taková zavání úzkým hrdlem. Tím spíše, pokud je pozice CEO nezpochybnitelná. Jak velký mám limit na přidělené firemní kreditní kartě?  Zde si otestujete, jak moc vám firma věří. Za 8 let fungování mé společnosti nikdo volně přístupnou firemní kartu nezneužil. Na co tedy brzdit někoho v rozletu nesmyslným schvalovacím kolečkem či limitem. Jaké mám obecně pravomoci a čím jsou dány? Mohu mít víc rolí najednou a jak se v čase mění? Precizně specifikovaná pozice v náborovém inzerátu může být dvojsečnou zbraní. Sice vám nastaví očekávání a navodí pocit bezpečí na začátku, ale také se třeba kvůli tomu nebudete moci podívat mimo vymezený prostor. Svobodné firmy nabírají převážně podle charakterových vlastností, protože vše ostatní se naučíte tak, jak bude potřeba. Je výše platu významně závislá na dodané hodnotě společnosti a jak se tato určuje? Výše platu by měla být variabilní a přímo odvislá od dodané práce. Tu by měl hodnotit zbytek týmu a trh, na kterém se firma pohybuje. Toto je jen malý a rychlý test, jak na tom daná firma se svobodou je. Závěrem bych rád podotkl, že svobodná firma rozhodně není ultimátní návod na podnikatelský úspěch či idylka pro zaměstnance. Naopak, může se jednat o vysoce neefektivní, a přitom uvnitř drakonický strojek. Ale o tom zase někdy příště.   

    Článek Svobodné firmy – rychlý test se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>     Jirka Fabián je spoluzakladatel několika úspěšných firem a autor nejstaršího českého IT podcastu CZPodcast. Stojí v čele startupového studia TopMonks a HR startupu PurposeFly.

    Jirka vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak udržet v týmu klíčové lidi. Co je HR 4.0 a jaká je nejbližší budoucnost tohoto odvětví?

    Jirka dal exkluzivně pro Online People dohromady zamyšlení o svobodných firmách jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

    Svobodné firmy – rychlý test

    Svobodné firmy jsou takové, kde mají zaměstnanci příležitost významněji ovlivnit jejich směřování. V těch pokročilejších si dokonce pak sami volí, na čem budou pracovat a kolik za to dostanou. Ultimátně je to tedy formou volný shluk podnikatelů, čímž konstrukt firmy jaksi postrádá smysl. Firma má totiž z podstaty nádech autoritářského systému – správní rada či majitelé vs zaměstnanci. Svoboda odsud-posud.

    Stalo se moderním svou firmu jako svobodnou prezentovat veřejnosti, zvlášť v dnešním přetopeném pracovním kotli. Přece jen je to parádní vábnička na samostatně a podnikatelsky smýšlející lidi.

    Jak bylo uvedeno výše, je to u většiny takových společností pouze hra na svobodu. Naučme se tedy brát označení “svobodná firma” s rezervou. Zde nabízím jakýsi lakmusový papírek v podobě otázek, které můžete vyzkoušet u pohovoru v takové společnosti.  Pomůže vám rozkrýt, jak moc je to tam se svobodou myšleno vážně.

    1. Proč máte hierarchickou organizační strukturu (pokud mají) a kdo o ní rozhodl? Proč si dáváte role a jak u vás funguje kariérní postup?

    Svobodné firmy nabízí tzv. rotace, kdy můžete vyzkoušet různé pozice. Dokonce je to žádoucí. Proto budiž přítomnost lineárních, předdefinovaných kariérních cest pro vás varováním. Zároveň hierarchická organizační struktura a lpění na ní zavání strnulostí a jde přímo proti volným rotacím.

    1. Proč je zakladatel zároveň CEO? Může ho kdokoliv konfrontovat s jeho výsledky a případně vyměnit? Obecně jak se můžu spolupodílet na směřování firmy?

    CEO role jako taková zavání úzkým hrdlem. Tím spíše, pokud je pozice CEO nezpochybnitelná.

    1. Jak velký mám limit na přidělené firemní kreditní kartě? 

    Zde si otestujete, jak moc vám firma věří. Za 8 let fungování mé společnosti nikdo volně přístupnou firemní kartu nezneužil. Na co tedy brzdit někoho v rozletu nesmyslným schvalovacím kolečkem či limitem.

    1. Jaké mám obecně pravomoci a čím jsou dány? Mohu mít víc rolí najednou a jak se v čase mění?

    Precizně specifikovaná pozice v náborovém inzerátu může být dvojsečnou zbraní. Sice vám nastaví očekávání a navodí pocit bezpečí na začátku, ale také se třeba kvůli tomu nebudete moci podívat mimo vymezený prostor. Svobodné firmy nabírají převážně podle charakterových vlastností, protože vše ostatní se naučíte tak, jak bude potřeba.

    1. Je výše platu významně závislá na dodané hodnotě společnosti a jak se tato určuje?

    Výše platu by měla být variabilní a přímo odvislá od dodané práce. Tu by měl hodnotit zbytek týmu a trh, na kterém se firma pohybuje.

    Toto je jen malý a rychlý test, jak na tom daná firma se svobodou je. Závěrem bych rád podotkl, že svobodná firma rozhodně není ultimátní návod na podnikatelský úspěch či idylka pro zaměstnance. Naopak, může se jednat o vysoce neefektivní, a přitom uvnitř drakonický strojek. Ale o tom zase někdy příště. 

     

    Článek Svobodné firmy – rychlý test se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>         2/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu https://www.onlinepeople.cz/blog/2-dil-check-list-pro-eshopare-nejcastejsi-kontroly-ze-strany-statu/ Mon, 04 Mar 2019 14:25:29 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2308 Petra Stupková je advokátka zaměřující se na právní poradenství v oblasti e-commerce, ochrany osobních údajů, práva v IT a ochraně duševního vlastnictví. Pracovala s řadou e-shopů a online marketérů, vyzná se v i v GDPR v oblasti personalistiky. Je jedním z garantů OnlinePeople. Petra vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak zaměstnávat bez průšvihu. I ten nejvíc sexy start-up by neměl zapomínat na HR papíry. Víte, na které se zaměřit, ať si zbytečně nevysloužíte pozornost úřadů? Jak se bezbolestně rozloučit s někým, kdo vám v týmu nesedí? Řeč dojde i na GDPR v personalistice, kde je na místě střízlivá revize po loňské hysterii. Petra ve spolupráci s kolegyní Pavlou Vybíralovou dala exkluzivně pro Online People dohromady check-list pro eshopaře jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu. díl – čtěte zde (Česká obchodní inspekce, Úřad na ochranu osobních údajů, Státní úřad inspekce práce) díl – právě čtete (Živnostenský úřad, Daňová kontrola a ČSSZ, OSA, Intergram, OAZA) Stáhnout check-list pro e-shopaře (kontroly státní správy) Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu Podnikáte na internetu, tvrdě pracujete. Ve dne v noci myslíte na svůj projekt, který je den za dnem lepší. Obchodní podmínky jste obšlehli od velikánského e-shopu, ale ti to přece musí mít správně, no ne? GDPR pominulo a nestalo se vůbec nic. Skoro všichni pro vás pracují na IČO. Freelanceři, kteří jsou free hlavně u vás v kanceláři. Smlouvy pochází z prima zdrojů na internetu. Připadá vám to povědomé? Možná vás tedy budou zajímat nejčastější možnosti kontroly ze strany úřadů a základní vodítka, jak se na ně připravit. Živnostenský úřad Živnostenský úřad se specializuje zejména na kontrolu dodržování povinností z živnostenského zákona. Kontrolu většinou ohlašuje s předstihem a může dojít i na kontrolu běžnou, tedy bez podnětu někoho z okolí. Úředníci se budou pravděpodobně zajímat, kde se nachází vaše provozovna, pokud existuje. Pokud ano, pak je potřeba, aby byla řádně ohlášena a označena. Následně může úředníky zajímat také web, zda je podnikatel správně označen. Zaměří se také na vykonávané činnosti, zda odpovídají tomu, co je psáno v živnostenském oprávnění. Co k tomu bude úřad potřebovat závisí na typu podnikání. Obecně řečeno se bude jednat o faktury a smlouvy se zákazníky. Pro představu, živnostenský odbor Úřadu městské části Praha 1 provedl v roce 2018 celkem 801 kontrol, z toho 134 kontrol bylo na podnět. Nejčastěji zjištěná porušení byla neoznačená provozovna/neuvedení provozovny a neoznačení sídla (neprokázání právního důvodu užívat sídlo). Uloženo bylo 274 pokut v celkové výši 1.201.500,- Kč. Daňová kontrola a ČSSZ Platíte DPH? Vězte, že mobil, který jste koupili tzv. na firmu a vaše sestra jej má bez DPH není tak docela bez problému. Mezi hlavní a nejčastější zjištění kontrol v roce 2017 patřilo právě neoprávněné uplatnění nároku na odpočet z fiktivního plnění a neprokázání použití tohoto plnění pro účely vašeho podnikání. Nejvíce kontrol (skoro 50%) se týká právě DPH. Víte, kolik státní správa průměrně doměří DPH? Je to částka ve výši 830.000,- Kč, která připadne průměrně na jednu kontrolu. Počet kontrol se ale meziročně snižuje, protože finanční správa se snaží zaměřit na velké daňové podvody a odhalovaní trestné činnosti. To je trend, který by mohl být běžnému podnikateli spíše ku prospěchu. ČSSZ uvádí, že ve výběru pojistného (nemocenské a důchodové) je úspěšná ve více jak 99 % procentech případů. Kontroly přitom provádí v drtivé většině případů plánovaně a není třeba ani podnět někoho zvenčí. ČSSZ provedla více jak 400 kontrol denně. Kontroly zjistily jak nedoplatky na pojistném, tak bylo rozhodnuto o vracení přeplatků. Takže nezbývá než mít dobrou účetní a doufat, že povinné odvody byly uhrazeny ve správné výši. Pokud už na kontrolu přijde, vyplatí se spolupracovat, protože průměrná výše pokuty pro nesoučinnost tvořila v roce 2017 částku ve výši 5.431,- Kč. Nezbytné je náležité vedení evidenčních listů důchodového pojištění a správné stanovení vyměřovacího základu k odvodu nemocenského pojištění. OSA, Intergram, OAZA Zjednodušeně řečeno se jedná o organizace, které zastupují určitou skupinu umělců. Kontroloři z OSA si na vás mohou počíhat, pokud máte provozovnu či kamennou prodejnu a nákupy zpříjemňujete zákazníkům reprodukovanou hudbou. OSA či Intergram bude zkoumat, zda máte uzavřenou smlouvu a odvádíte příslušné poplatky svazu autorů. Záleží, jakým vybavením je vaše provozovna vybavena. Výše poplatků se liší podle toho, zda máte jen malé rádio nebo televizi a k tomu 10 reproduktorů. Shrnuto, pouštět zákazníkům Helenku Vondráčkovou není jen otázka vkusu, ale také peněz. Podnikat v nepropustné džungli zákonů není snadné. Jakkoli je váš produkt bezvadný, váš úspěch může zabrzdit formální chyba. Na papíry a kličkování mezi úřady je dobré mít za zády advokáta, kterému věříte. Přečíst první díl.

    Článek 2/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>     Petra Stupková je advokátka zaměřující se na právní poradenství v oblasti e-commerce, ochrany osobních údajů, práva v IT a ochraně duševního vlastnictví. Pracovala s řadou e-shopů a online marketérů, vyzná se v i v GDPR v oblasti personalistiky. Je jedním z garantů OnlinePeople.

    Petra vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak zaměstnávat bez průšvihu. I ten nejvíc sexy start-up by neměl zapomínat na HR papíry. Víte, na které se zaměřit, ať si zbytečně nevysloužíte pozornost úřadů? Jak se bezbolestně rozloučit s někým, kdo vám v týmu nesedí? Řeč dojde i na GDPR v personalistice, kde je na místě střízlivá revize po loňské hysterii.

    Petra ve spolupráci s kolegyní Pavlou Vybíralovou dala exkluzivně pro Online People dohromady check-list pro eshopaře jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

    1. díl – čtěte zde (Česká obchodní inspekce, Úřad na ochranu osobních údajů, Státní úřad inspekce práce)
    2. díl – právě čtete (Živnostenský úřad, Daňová kontrola a ČSSZ, OSA, Intergram, OAZA)
    3. Stáhnout check-list pro e-shopaře (kontroly státní správy)

    Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu

    Podnikáte na internetu, tvrdě pracujete. Ve dne v noci myslíte na svůj projekt, který je den za dnem lepší. Obchodní podmínky jste obšlehli od velikánského e-shopu, ale ti to přece musí mít správně, no ne? GDPR pominulo a nestalo se vůbec nic. Skoro všichni pro vás pracují na IČO. Freelanceři, kteří jsou free hlavně u vás v kanceláři. Smlouvy pochází z prima zdrojů na internetu. Připadá vám to povědomé? Možná vás tedy budou zajímat nejčastější možnosti kontroly ze strany úřadů a základní vodítka, jak se na ně připravit.

    Živnostenský úřad

    Živnostenský úřad se specializuje zejména na kontrolu dodržování povinností z živnostenského zákona. Kontrolu většinou ohlašuje s předstihem a může dojít i na kontrolu běžnou, tedy bez podnětu někoho z okolí. Úředníci se budou pravděpodobně zajímat, kde se nachází vaše provozovna, pokud existuje. Pokud ano, pak je potřeba, aby byla řádně ohlášena a označena.

    Následně může úředníky zajímat také web, zda je podnikatel správně označen. Zaměří se také na vykonávané činnosti, zda odpovídají tomu, co je psáno v živnostenském oprávnění. Co k tomu bude úřad potřebovat závisí na typu podnikání. Obecně řečeno se bude jednat o faktury a smlouvy se zákazníky.

    Pro představu, živnostenský odbor Úřadu městské části Praha 1 provedl v roce 2018 celkem 801 kontrol, z toho 134 kontrol bylo na podnět. Nejčastěji zjištěná porušení byla neoznačená provozovna/neuvedení provozovny a neoznačení sídla (neprokázání právního důvodu užívat sídlo). Uloženo bylo 274 pokut v celkové výši 1.201.500,- Kč.

    Daňová kontrola a ČSSZ

    Platíte DPH? Vězte, že mobil, který jste koupili tzv. na firmu a vaše sestra jej má bez DPH není tak docela bez problému. Mezi hlavní a nejčastější zjištění kontrol v roce 2017 patřilo právě neoprávněné uplatnění nároku na odpočet z fiktivního plnění a neprokázání použití tohoto plnění pro účely vašeho podnikání. Nejvíce kontrol (skoro 50%) se týká právě DPH. Víte, kolik státní správa průměrně doměří DPH? Je to částka ve výši 830.000,- Kč, která připadne průměrně na jednu kontrolu. Počet kontrol se ale meziročně snižuje, protože finanční správa se snaží zaměřit na velké daňové podvody a odhalovaní trestné činnosti. To je trend, který by mohl být běžnému podnikateli spíše ku prospěchu.

    ČSSZ uvádí, že ve výběru pojistného (nemocenské a důchodové) je úspěšná ve více jak 99 % procentech případů. Kontroly přitom provádí v drtivé většině případů plánovaně a není třeba ani podnět někoho zvenčí. ČSSZ provedla více jak 400 kontrol denně. Kontroly zjistily jak nedoplatky na pojistném, tak bylo rozhodnuto o vracení přeplatků. Takže nezbývá než mít dobrou účetní a doufat, že povinné odvody byly uhrazeny ve správné výši. Pokud už na kontrolu přijde, vyplatí se spolupracovat, protože průměrná výše pokuty pro nesoučinnost tvořila v roce 2017 částku ve výši 5.431,- Kč. Nezbytné je náležité vedení evidenčních listů důchodového pojištění a správné stanovení vyměřovacího základu k odvodu nemocenského pojištění.

    OSA, Intergram, OAZA

    Zjednodušeně řečeno se jedná o organizace, které zastupují určitou skupinu umělců. Kontroloři z OSA si na vás mohou počíhat, pokud máte provozovnu či kamennou prodejnu a nákupy zpříjemňujete zákazníkům reprodukovanou hudbou. OSA či Intergram bude zkoumat, zda máte uzavřenou smlouvu a odvádíte příslušné poplatky svazu autorů. Záleží, jakým vybavením je vaše provozovna vybavena. Výše poplatků se liší podle toho, zda máte jen malé rádio nebo televizi a k tomu 10 reproduktorů. Shrnuto, pouštět zákazníkům Helenku Vondráčkovou není jen otázka vkusu, ale také peněz.

    Podnikat v nepropustné džungli zákonů není snadné. Jakkoli je váš produkt bezvadný, váš úspěch může zabrzdit formální chyba. Na papíry a kličkování mezi úřady je dobré mít za zády advokáta, kterému věříte.

    Přečíst první díl.

    Článek 2/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>         1/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu https://www.onlinepeople.cz/blog/1-dil-check-list-pro-eshopare-nejcastejsi-kontroly-ze-strany-statu/ Mon, 04 Mar 2019 14:25:27 +0000 http://blog.onlinepeople.cz/?p=2303 Petra Stupková je advokátka zaměřující se na právní poradenství v oblasti e-commerce, ochrany osobních údajů, práva v IT a ochraně duševního vlastnictví. Pracovala s řadou e-shopů a online marketérů, vyzná se v i v GDPR v oblasti personalistiky. Je jedním z garantů OnlinePeople. Petra vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak zaměstnávat bez průšvihu. I ten nejvíc sexy start-up by neměl zapomínat na HR papíry. Víte, na které se zaměřit, ať si zbytečně nevysloužíte pozornost úřadů? Jak se bezbolestně rozloučit s někým, kdo vám v týmu nesedí? Řeč dojde i na GDPR v personalistice, kde je na místě střízlivá revize po loňské hysterii. Petra ve spolupráci s kolegyní Pavlou Vybíralovou dala exkluzivně pro Online People dohromady check-list pro eshopaře jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu. díl – právě čtete (Česká obchodní inspekce, Úřad na ochranu osobních údajů, Státní úřad inspekce práce) díl – čtěte zde (Živnostenský úřad, Daňová kontrola a ČSSZ, OSA, Intergram, OAZA) Stáhnout check-list pro e-shopaře (kontroly státní správy) Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu Podnikáte na internetu, tvrdě pracujete. Ve dne v noci myslíte na svůj projekt, který je den za dnem lepší. Obchodní podmínky jste obšlehli od velikánského e-shopu, ale ti to přece musí mít správně, no ne? GDPR pominulo a nestalo se vůbec nic. Skoro všichni pro vás pracují na IČO. Freelanceři, kteří jsou free hlavně u vás v kanceláři. Smlouvy pochází z prima zdrojů na internetu. Připadá vám to povědomé? Možná vás tedy budou zajímat nejčastější možnosti kontroly ze strany úřadů a základní vodítka, jak se na ně připravit. Česká obchodní inspekce neboli ČOI Prodej výrobků a služeb online sebou nese nutnost dodržet požadavky stanovené v závazných předpisech. ČOI samozřejmě kontroluje dodržování mnoha právních předpisů stran jakosti a bezpečnost produktů. Ruku na srdce, orientovat se v takovém množství předpisů není vůbec jednoduché. Obecně však platí, že pro běžného e-shopaře bude stěžejní nastavení všeobecných obchodních podmínek (VOP) a procesu objednávky. Základem pro daný e-shop a jeho konkrétní business model je vhodný obsah VOP, zejména pak je dobré nezapomínat na vysokou míru informovanosti o právech spotřebitele. ČOI ale prověří také podobu objednávkového formuláře a procesu objednávek. Během objednávky musí být spotřebiteli umožněno vracet se k jednotlivým krokům. Potvrzení závazné objednávky musí předcházet krok, kdy si spotřebitel může zadané údaje zkontrolovat. Jako banální se může jevit povinnost podnikatele se představit. Uvést svůj úplný název včetně údaje o zapsání v obchodním či jiném rejstříku, IČO, sídlo a kontaktní údaje. Identifikovat se je potřeba nejen ve VOP, ale také jako provozovatel webu, aby měl spotřebitel jasno, s kým vlastně obchoduje. Rozhodně je dobré nepodcenit ani reklamační proces, případně proces odstoupení spotřebitele od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od doručení objednávky. Pokud spotřebitel není o této možnosti řádně poučen, pak může od smlouvy odstoupit a věc vrátit ve lhůtě 1 roku. Mnohem pravděpodobnější prověrka neprůstřelnosti VOP ale přijde ze strany zákazníka než ČOI. Smlouva, na které vám stojí živobytí, si pozornost zaslouží. ČOI v roce 2017 provedla celkem 31 107 kontrol, z nichž ve 40,96 % zjistila nedostatky. Výsledek? Uloženo 12 797 pokut v celkovém objemu 114.333.200,- Kč. Za pozornost stojí také informace, že téměř 37 % kontrol se týkalo zákona o ochraně spotřebitele. ČOI může také zajímat, pokud: máte příplatek za volbu některé z platebních metod. Nesprávně označujete prodávané zboží. Není správně formulován rozdíl mezi zárukou za jakost a nároky z vadného plnění. Úřad na ochranu osobních údajů alias ÚOOÚ Úřad na ochranu osobních údajů se stal velmi skloňovaným subjektem státní správy především po loňské GDPR hysterii. Většina podnikatelů už dnes ví, zda jsou správci osobních údajů a jaké pro ně z GDPR plynou povinnosti při jejich zpracování. Pokud se pohybujete v e-commerce, jistě máte zpracovány alespoň základní Zásady zpracování osobních údajů, včetně podstránky o cookies (a to i v případě, že používáte jen ty analytické). Dokumenty jsou vždy jen půlka práce, je nezbytná také jejich správná implementace do online prostředí. Oznamovací povinnost ÚOOÚ už není nezbytná, je ale žádoucí vést Záznamy o činnostech zpracování. V roce 2018 byly uloženy pokuty v celkové výši 7.202.360,- Kč, z toho 48,1 % bylo uloženo za nevyžádaná obchodní sdělení. V oblasti nevyžádaných obchodních sdělení bylo na adresu ÚOOÚ podáno 2901 podnětů. Tato čísla ukazují na to, že spamovat se nemusí vyplatit. Co se naopak vyplatí je vědět: Komu můžu newsletter posílat → vlastní zákazníci k propagaci obdobného zboží, případně těm, kteří mi dali v minulosti souhlas. Pokud se zákazník z odběru odhlásí, už by newsletter dostat neměl. V jaké kondici je moje mailingová databáze → nemám „prošlé“ kontakty, mohu prokazatelně doložit původ těchto kontaktů, např. nepocházejí z nákupu databáze. Jak kvalitní je mailingový nástroj, který používám → mám uzavřenou řádnou zpracovatelskou smlouvu, mohu vyhovět žádostem k právům subjektů údajů (adresátů). Osobní údaje zpracováváte i při jiných aktivitách, zejména pokud zobrazujte personalizovanou reklamu nebo nabídku. V některých případech svoje aktivity ustojíte s oprávněným zájmem na propagaci svého zboží, ale jsou případy, kde je potřeba aktivní souhlas. Máte kamery nebo GPS lokátory ve služebních vozech? Pak zpracováváte osobní údaje. Na tuto oblast se spíše zaměří Státní úřad inspekce práce. Státní úřad inspekce práce neboli SÚIP Drtivá většina kontrol probíhá na základě podnětu nespokojeného zaměstnance, jehož identitu inspekce neprozradí. SÚIP kontrolu ne vždy ohlásí s dostatečnou časovou rezervou. V roce 2017 bylo 51% podaných podnětů shledáno jako oprávněných, přičemž nejčastěji se podněty týkaly odměňování zaměstnanců. Zaměstnanci si podle SÚIP nejčastěji stěžují na pozdní výplaty, nevyplacené příplatky ke mzdě, ale také nedostatečné doby odpočinku. Jaké základní dokumenty si pohlídat, abyste se nedostali do úzkých? Pracovní smlouvy, včetně případných dodatků; mzdový výměr; dohody o hmotné odpovědnosti atd. Současně může být předmětem kontroly, zda zaměstnavatel platí řádně mzdy zaměstnancům a související odvody. Dokumenty týkající se rozvrhu pracovní doby zaměstnance a doby odpočinku, s nimiž musí být zaměstnanec seznámen (písemný rozvrh týdenní pracovní doby, písemný rozvrh čerpání dovolené zaměstnanců). Kolektivní smlouvy (za předpokladu existence odborové organizace). Vnitřní přepisy zaměstnavatele, zakládají-li práva zaměstnanců. Např. provozuji-li kamerový systém na pracovišti, budu muset zajistit vnitřní směrnici tohoto charakteru. Dokumentace související s povinností vést evidenci osob zdravotně postižených (ZTP), pracovní místa pro ně vyhrazená. Dokumentace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Tady […]

    Článek 1/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>     Petra Stupková je advokátka zaměřující se na právní poradenství v oblasti e-commerce, ochrany osobních údajů, práva v IT a ochraně duševního vlastnictví. Pracovala s řadou e-shopů a online marketérů, vyzná se v i v GDPR v oblasti personalistiky. Je jedním z garantů OnlinePeople.

    Petra vystoupí 29.3. v rámci Digi HR Summitu na Czech On-line Expo 2019, kde bude mluvit o tom, jak zaměstnávat bez průšvihu. I ten nejvíc sexy start-up by neměl zapomínat na HR papíry. Víte, na které se zaměřit, ať si zbytečně nevysloužíte pozornost úřadů? Jak se bezbolestně rozloučit s někým, kdo vám v týmu nesedí? Řeč dojde i na GDPR v personalistice, kde je na místě střízlivá revize po loňské hysterii.

    Petra ve spolupráci s kolegyní Pavlou Vybíralovou dala exkluzivně pro Online People dohromady check-list pro eshopaře jako malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit na Expu.

    1. díl – právě čtete (Česká obchodní inspekce, Úřad na ochranu osobních údajů, Státní úřad inspekce práce)
    2. díl – čtěte zde (Živnostenský úřad, Daňová kontrola a ČSSZ, OSA, Intergram, OAZA)
    3. Stáhnout check-list pro e-shopaře (kontroly státní správy)

    Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu

    Podnikáte na internetu, tvrdě pracujete. Ve dne v noci myslíte na svůj projekt, který je den za dnem lepší. Obchodní podmínky jste obšlehli od velikánského e-shopu, ale ti to přece musí mít správně, no ne? GDPR pominulo a nestalo se vůbec nic. Skoro všichni pro vás pracují na IČO. Freelanceři, kteří jsou free hlavně u vás v kanceláři. Smlouvy pochází z prima zdrojů na internetu. Připadá vám to povědomé? Možná vás tedy budou zajímat nejčastější možnosti kontroly ze strany úřadů a základní vodítka, jak se na ně připravit.

    Česká obchodní inspekce neboli ČOI

    Prodej výrobků a služeb online sebou nese nutnost dodržet požadavky stanovené v závazných předpisech. ČOI samozřejmě kontroluje dodržování mnoha právních předpisů stran jakosti a bezpečnost produktů. Ruku na srdce, orientovat se v takovém množství předpisů není vůbec jednoduché. Obecně však platí, že pro běžného e-shopaře bude stěžejní nastavení všeobecných obchodních podmínek (VOP) a procesu objednávky.

    Základem pro daný e-shop a jeho konkrétní business model je vhodný obsah VOP, zejména pak je dobré nezapomínat na vysokou míru informovanosti o právech spotřebitele. ČOI ale prověří také podobu objednávkového formuláře a procesu objednávek. Během objednávky musí být spotřebiteli umožněno vracet se k jednotlivým krokům. Potvrzení závazné objednávky musí předcházet krok, kdy si spotřebitel může zadané údaje zkontrolovat.

    Jako banální se může jevit povinnost podnikatele se představit. Uvést svůj úplný název včetně údaje o zapsání v obchodním či jiném rejstříku, IČO, sídlo a kontaktní údaje. Identifikovat se je potřeba nejen ve VOP, ale také jako provozovatel webu, aby měl spotřebitel jasno, s kým vlastně obchoduje.

    Rozhodně je dobré nepodcenit ani reklamační proces, případně proces odstoupení spotřebitele od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od doručení objednávky. Pokud spotřebitel není o této možnosti řádně poučen, pak může od smlouvy odstoupit a věc vrátit ve lhůtě 1 roku.

    Mnohem pravděpodobnější prověrka neprůstřelnosti VOP ale přijde ze strany zákazníka než ČOI. Smlouva, na které vám stojí živobytí, si pozornost zaslouží. ČOI v roce 2017 provedla celkem 31 107 kontrol, z nichž ve 40,96 % zjistila nedostatky. Výsledek? Uloženo 12 797 pokut v celkovém objemu 114.333.200,- Kč. Za pozornost stojí také informace, že téměř 37 % kontrol se týkalo zákona o ochraně spotřebitele.

    ČOI může také zajímat, pokud:

    • máte příplatek za volbu některé z platebních metod.
    • Nesprávně označujete prodávané zboží.
    • Není správně formulován rozdíl mezi zárukou za jakost a nároky z vadného plnění.

    Úřad na ochranu osobních údajů alias ÚOOÚ

    Úřad na ochranu osobních údajů se stal velmi skloňovaným subjektem státní správy především po loňské GDPR hysterii. Většina podnikatelů už dnes ví, zda jsou správci osobních údajů a jaké pro ně z GDPR plynou povinnosti při jejich zpracování.

    Pokud se pohybujete v e-commerce, jistě máte zpracovány alespoň základní Zásady zpracování osobních údajů, včetně podstránky o cookies (a to i v případě, že používáte jen ty analytické). Dokumenty jsou vždy jen půlka práce, je nezbytná také jejich správná implementace do online prostředí.

    Oznamovací povinnost ÚOOÚ už není nezbytná, je ale žádoucí vést Záznamy o činnostech zpracování.

    V roce 2018 byly uloženy pokuty v celkové výši 7.202.360,- Kč, z toho 48,1 % bylo uloženo za nevyžádaná obchodní sdělení. V oblasti nevyžádaných obchodních sdělení bylo na adresu ÚOOÚ podáno 2901 podnětů. Tato čísla ukazují na to, že spamovat se nemusí vyplatit. Co se naopak vyplatí je vědět:

    • Komu můžu newsletter posílat → vlastní zákazníci k propagaci obdobného zboží, případně těm, kteří mi dali v minulosti souhlas. Pokud se zákazník z odběru odhlásí, už by newsletter dostat neměl.
    • V jaké kondici je moje mailingová databáze → nemám „prošlé“ kontakty, mohu prokazatelně doložit původ těchto kontaktů, např. nepocházejí z nákupu databáze.
    • Jak kvalitní je mailingový nástroj, který používám → mám uzavřenou řádnou zpracovatelskou smlouvu, mohu vyhovět žádostem k právům subjektů údajů (adresátů).

    Osobní údaje zpracováváte i při jiných aktivitách, zejména pokud zobrazujte personalizovanou reklamu nebo nabídku. V některých případech svoje aktivity ustojíte s oprávněným zájmem na propagaci svého zboží, ale jsou případy, kde je potřeba aktivní souhlas.

    Máte kamery nebo GPS lokátory ve služebních vozech? Pak zpracováváte osobní údaje. Na tuto oblast se spíše zaměří Státní úřad inspekce práce.

    Státní úřad inspekce práce neboli SÚIP

    Drtivá většina kontrol probíhá na základě podnětu nespokojeného zaměstnance, jehož identitu inspekce neprozradí. SÚIP kontrolu ne vždy ohlásí s dostatečnou časovou rezervou. V roce 2017 bylo 51% podaných podnětů shledáno jako oprávněných, přičemž nejčastěji se podněty týkaly odměňování zaměstnanců. Zaměstnanci si podle SÚIP nejčastěji stěžují na pozdní výplaty, nevyplacené příplatky ke mzdě, ale také nedostatečné doby odpočinku.

    Jaké základní dokumenty si pohlídat, abyste se nedostali do úzkých?

    1. Pracovní smlouvy, včetně případných dodatků; mzdový výměr; dohody o hmotné odpovědnosti atd. Současně může být předmětem kontroly, zda zaměstnavatel platí řádně mzdy zaměstnancům a související odvody.
    2. Dokumenty týkající se rozvrhu pracovní doby zaměstnance a doby odpočinku, s nimiž musí být zaměstnanec seznámen (písemný rozvrh týdenní pracovní doby, písemný rozvrh čerpání dovolené zaměstnanců).
    3. Kolektivní smlouvy (za předpokladu existence odborové organizace).
    4. Vnitřní přepisy zaměstnavatele, zakládají-li práva zaměstnanců. Např. provozuji-li kamerový systém na pracovišti, budu muset zajistit vnitřní směrnici tohoto charakteru.
    5. Dokumentace související s povinností vést evidenci osob zdravotně postižených (ZTP), pracovní místa pro ně vyhrazená.
    6. Dokumentace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Tady by mělo být kalkulováno s ohledem na povahu práce zaměstnanců, zda je povinné provádět pravidelné školení zaměstnanců, pracovně lékařské prohlídky zaměstnanců. Zpravidla bude potřeba oslovit externího dodavatele, který zajistí potřebné školení, zdravotní prohlídku, pravidelné revize přístrojů, požární ochranu, řádné označení posledního schodu apod.

    SÚIP není vůbec shovívavý k nelegálnímu zaměstnávání cizinců bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu a také tzv. švarcsystému. Pokud je faktický pracovní poměr pouze „přikrytý“ jinou smlouvou, je to z pohledu státu nelegální zaměstnávání.  

    Kontrola se může zaměřit také na dodržování zvláštních podmínek některých zaměstnanců (např. ženy pečující o malé děti).

    Velmi diskutované jsou případy narušení soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele. Porušením soukromí může být například kamerový systém, sledování pomocí GPS anebo monitoring e-mailů. Vždy bude potřeba zaměstnance informovat o použitém monitoringu (např. jak probíhá kontrola emailové korespondence a v jakém rozsahu). Pokud není zaměstnanec o prováděné kontrole řádně informován, může být uložena pokuta až 100.000,- Kč. Pokuta až 2.000.000,- Kč může být úřadem uložena za neoprávněné narušení soukromí zaměstnance nebo za vyžádání nedovolených informací o zaměstnanci, které bezprostředně nesouvisí se zaměstnáním. Takže až budete mít nutkání sledovat, na jakém webu váš pracovník zrovna vězí, zpozorněte.  

    Státní správa je sice náročná, ale pracovněprávní prostředí podnikatele nejvíc prověří samotní zaměstnanci.

    Pokračovat na druhý díl.

    Článek 1/2 Check-list pro eshopaře: Nejčastější kontroly ze strany státu se nejdříve objevil na Online People.

    ]]>