Když se podíváme na dvě nejčastěji zastoupené pozice (Marketing specialist a PPC specialist), můžeme si všimnout zajímavého trendu. U lidí, kteří mají na starosti celý marketing, je výrazně menší rozdíl mezi Prahou a Jihomoravským krajem, konkrétně je v Praze jen o 24 % vyšší průměrný plat. U více technických oborů, jako je PPC, je to už 52 %.

Samozřejmě je důležité brát v potaz, jak draze se v jednotlivých regionech žije. Pro úplně základní srovnání jsme sáhli po průměrné ceně za 1 m² nemovitosti v Praze a Brně. V Praze je to 80 900 Kč, v Brně pak 58 500 Kč – v Praze je tedy průměrná cena bytů zhruba o 38 % vyšší (zdroj). Rozdíly v platech tedy v podstatě kopírují rozdíly v cenách nemovitostí. To je něco, s čím musí lidé putující do Prahy za prací, počítat a dobře si to promyslet. Na druhou stranu v Praze je více firem a logicky i více možností kariérního růstu.

Objektivně tedy platy asi nebudou parametrem, který by určil, které z měst je přívětivější pro život a kariéru. Obecně takto snadno platy nejde srovnat podle regionu, záleží na pozici, firmě nebo oboru.

Jaký je ale váš názor? Chtěli byste radši žít v Praze nebo v Brně?

Článek Mají se lépe pražáci nebo brňáci? se nejdříve objevil na Online People.

Home office je celkem běžný v agenturách, kde zaměstnanci často pracují v rámci volnějších úvazků, pro více různých klientů. Jak se zdá, celkem se to osvědčilo i v e-shopových týmech, kde nám vyšel ještě vyšší průměr.

Práce z domova v zákoníku práce

Kdo je u zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr, musí se s ním podle zákona smluvně dohodnout na podmínkách práce z domova, aby mohl dostávat příspěvek na náklady za internet nebo elektřinu. Přímý zákon o home office zatím není definován, ale v zákoníku práce je obsažena úprava distančního výkonu zaměstnání. Ve smlouvě se pak obě strany domluví, jestli může práci vykonávat kdekoliv, třeba v kavárně nebo na chalupě. Často ale firmy vyžadují, aby kvůli bezpečnosti práce bylo místo výkonu pokaždé stejné.

Pokud zaměstnanec žádá o home office spíš výjimečně, firma náklady zaměstnanci proplácet nemusí. Když je to ale pravidelně, je potřeba tento benefit pro obě strany právně uchopit tak, aby se daly vypočítat celkové náklady. Zaměstnanec pak celkově podraží a je těžké náklady na něj přesně vyčíslit. Někteří zaměstnavatelé jsou tak méně ochotní pravidelný home office poskytovat. Také může být pro firmy problematická efektivita – jestli zaměstnanci doma nebo jinde odvedou stejný objem práce jako v kanceláři.

Big brother není potřeba

Pokud je ve firmě dostatečná důvěra, firmy s tím nemají problém a nijak zaměstnance nekontrolují. V některých společnostech prostě zaměstnanci vykazují, jaké úkoly ten den zpracovali, doma i v kanceláři. Díky moderním pracovním nástrojům na (Slack, Trello, Hangouts) ani není dnes problém kooperace na dálku. Sledovat zaměstnance je kontraproduktivní, proti jejich vědomí navíc protizákonné – obzvláště s blížícím se GDPR zákonem.

Pracovní “dovolená” pro rodiče

Home office je také dnes velmi žádaný benefit při rodičovské dovolené, který může využívat i naplno pracující rodič, například, když dítě onemocní. Může to být i cenný krok zapojení žen po mateřské dovolené, aby nedocházelo k takovým výkyvům v příjmech obou rodičů. Dalším případem, kdy může home office pomoct překlenout delší období výpadku z práce, je nemocenská. Třeba se mohou oběs strany takto domluvit při prvních neplacených dnech nemocenské nebo když když dojdou sick days.

Dnes už je home office standardní benefit nejen v agenturách a e-shopech, ale i velkých společnostech s korporátní strukturou.

Článek Home office je oblíbený benefit, využívá ho ¾ lidí v onlinu se nejdříve objevil na Online People.

Proč tomu tak je? Částečně proto, že ženy pracují na pozicích, které jsou hůře placené, ovšem ne bezvýhradně. Náš výzkum se týká oblasti, kde by měly být rozdíly minimální (zejména díky možnosti práce z domova i na částečný úvazek), přesto nám vyšla velmi rozdílná čísla: mezi lidmi, kteří mají na starosti kompletně veškeré marketingové aktivity firmy, mají muži o 61 % vyšší platy než ženy, mezi specialisty na online marketing mají muži o 47 % vyšší platy než ženy a PPC specialisté muži mají o 18,5 % vyšší platy než PPC specialistky.

Kdybychom se na to chtěli podívat ještě podrobněji, můžeme vzít jen pozici online marketing specialista a jen lidi se středně dlouhou praxí v oboru, tedy 3-8 let. I v takto úzce vybrané skupině lidí je značný rozdíl mezi platy. Muži mají o 34 % vyšší platy než ženy. Pojďme se ještě podívat na různé pozice, jak nám to vychází: 

Vybrali jsme pozice, kde byla výrazná převaha (tedy minimálně dvě třetiny) mužů nebo žen. Pozorujeme, že muži mají větší zájem o techničtější a lépe placené pozice jako je RTB, analytika, tvorba webu nebo UX. Naopak u profesí jako copywriting, organizace eventů, správa sociálních sítí nebo HR je výrazně vyšší zastoupení žen, avšak výrazně nižší průměrně platy.

Je těžké přesně zjistit, proč jsou v platech pořád takové rozdíly. Jedním z důvodů může být delší kariérní pauza v podobě rodičovské dovolené. Zajímavé ale je, že 47 % respondentek uvádí, že na mateřské byly (jsou) právě ony především z ekonomických důvodů.

Co si myslíte o problematice vy? Řekněte nám to v komentářích.

Článek Rozdíly platů ženy vs. muži? Jsou i v online marketingu a e-commerce se nejdříve objevil na Online People.

Vzdělávání v online marketingu hraje důležitou roli, protože profesionálové pracující v tomto specifickém odvětví jsou ceněni pro schopnost být stále „v obraze“. Nástroje, které každodenně využívají, prochází stále novými aktualizacemi a navíc není na škodu rozumět i tomu, co dělá kolega, abychom tak mohli lépe spolupracovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, z našeho výzkumu vyplývá, že pro výšku platu  v online branži nehraje titul roli.

Z průzkumu portálu VímVíc vyplývá, že by zaměstnavatelé skutečně měli zaměstnancům umožnit rozvoj jejich dovedností. Jinak by mohlo dojít k odlivu kvalitních lidí. Z důvodu nedostatečného prostoru pro pracovní rozvoj by totiž 93 % zaměstnanců podalo výpověď.  

Vzdělávání pomáhá zaměstnancům najít lepší uplatnění na pracovním trhu, ať už platově nebo při vyjednávání o lepších podmínkách zaměstnaneckého poměru. Také může sehrát významnou roli při přechodu na volnou nohu. Část dotazovaných výzkumu LMC  očekává, že se vzdělávání projeví na jejich platu (24 %) nebo na jejich postupu ve firemní hierarchii (35 %).

Pokud zaměstnavatelé pravidelně investují do znalostí svých zaměstnanců, pak je vzdělávání výhodné i pro ně. Nabídka interních odborných školení je v oblasti online marketingu velmi ceněným benefitem a posiluje motivaci lidí nejen do firmy nastoupit, ale také v ní setrvat. LMC uvádí, že u zaměstnavatele poskytujícího vzdělávání je spokojeno 58 % zaměstnanců, zatímco u firem bez tohoto benefitu 43 %.

Pokud nemáte štěstí na zaměstnavatele, který by investoval do vašeho know–how, nezoufejte – jsme přece online! Díky tomu máme přístup k takzvaným MOOC (massive open online courses). Mnoho z nich je zdarma, můžete si je stáhnout jako mobilní aplikaci a pokud chcete, tak vás budou i „uhánět“, když nesplníte svoje nastavené cíle.

Od koho jiného se učit digitálním dovednostem, než od samotného Googlu? Ten nabízí Digitální garáž, která slouží jako základní úvod do oboru. Academy for Ads pak dále prohlubuje vaše znalosti nebo nabízí konkrétnější certifikáty zaměřené například na práci s Google Analytics nebo AdWords.  

Mezi další platformy online kurzů patří třeba Coursera, Udacity, edX nebo české Seduo. Na stránkách Coursera najdete široké spektrum kurzů od těch zaměřených na psychologii přes machine learning až po online marketing. Seduo není tak rozsáhlé, ale je možností pro ty, kteří neovládají angličtinu.

I znalost jazyků je ale v online marketingu často potřeba. Ororo.tv představuje příjemný způsob, jak se v jazycích zlepšovat třeba prostřednictvím přednášek nebo talk show. Díky aplikacím jako je Duolingo či Babbel se nemusíte vzdát možnosti pracovat ve vysněné nadnárodní firmě jenom kvůli tomu, že neovládáte cizí jazyk. V MHD se přece vždycky najde nějaký čas na zopakování kondicionálů nebo ne?  

Dnes se také hodně z nás v práci neobjede bez informačních technologií. Proniknout do nich můžete díky kurzům přístupných na Codecademy, Codeschool nebo třeba W3schools.

S IT a online marketingem souvisí také datová analytika,  aktuálně se všichni snaží být „data driven“. Pokud si chcete lépe rozumět s daty, zaměřte svou pozornost na Datacamp, Sqlzoo a Learnpython.

Možností vzdělávání je spousta a zmíněné otevřené online kurzy (MOOC) jsou dobrou cestou, jak se do toho pustit i bez podpory zaměstnavatele. Je to jenom o tom uspořádat si priority a najít si pár hodin týdně, které se vám velmi pravděpodobně v dlouhodobém měřítku ještě vrátí.

Článek Titul dnes nestačí, 58 % lidí v e-commerce se vzdělává mimo práci se nejdříve objevil na Online People.

Výsledky výzkumu potvrzují vzestup specifického fenoménu – práce na vlastních projektech mimo hlavní zaměstnání. Říká se tomu tzv. gig economy (zakázková ekonomika), kdy lidé pracují pro globální trh na projektové bázi. Netýká se ale jen online oborů.

Respondenty jsme rozdělili podle několika parametrů, podle online/offline náplně práce, jestli pracuji v agentuře nebo e-shopu, podle typu úvazku (HPP, IČO, DPP) a jestli vedou projekty nebo tým. Tyto poznatky jsme pak porovnávali s tím, jestli pracují bokem.

V agenturách si přivydělává 61 % lidí, u zástupců e-shopů to také není nic neobvyklého (54 %). Překvapující je i poměrně vysoká míra u manažerů, kteří vedou tým – 57 % z nich pracuje i na svých projektech mimo hlavní zaměstnání (oproti 48 % specialistů bez svěřeného týmu).

Také jsme se zaměřili na jednotlivé pozice, které lákají k zaměstnání na dálku. Jako nejpočetnější skupina vyšli copywriteři, na práci bokem jsou zvyklé ⅔ z nich. Poměrně běžné je to také pro PPC specialisty (62 %). Výdělek navíc má zastoupení u online i offline pozic, uvedlo ho 55 % online specialistů, zatímco ze specialistů n apozice, které více vyžadují přítomnost v kanceláři jako je PR nebo brand si přivydělává 45 %.

Práce pro různé subjekty je výsada především pracovníků na IČO, uvedlo ji 77 %. Z lidí pracující na HPP je to podstatně méně – 45 %. Celkem častý jev je, že zaměstnanci na plný úvazek si začnou přivydělávat ve volném čase a zalíbí se jim to natolik, že časem přejdou na volnou nohu. Ve výzkumu tento krok zvažuje 68 % lidí, kteří už práci stranou mají.

Jak mohou tento problém firmy vyřešit, aby jim neodcházeli schopní zaměstnanci? Mohou jim nabídnout benefity, které vyhledávají právě mimo práci při krátkodobých projektech –  místo stravenek možnost více ovlivnit koordinaci svého pracovního a osobního života, nastavit si pracovní dobu nebo KPI na projekty, které je motivují k odměně.

Navíc ⅔ lidí z výzkumu, kteří se intenzivně věnují sebevzdělávání, mají nějakou práci bokem, oproti 53 % lidi, kteří své vzdělávání nechávají v rukou (a budgetu) zaměstnavatele. Je to patrně proto, že když už někdo investuje do vzdělávání v oboru, chce si získané znalosti vyzkoušet i v praxi, k čemuž často nemá ve své full time práci prostor. Zaměstnavatelé by neměli touhu svých pracovníků po práci mimo hlavní pracovní poměr brát jako neloajálnost, ale měli by se zamyslet nad tím, jak situaci využít ve svůj prospěch.

Článek Proč je normální nemít jen jednu práci v online světě se nejdříve objevil na Online People.

V porovnání s rokem 2015 nás nejvíce překvapil raketový nárůst platů analytiků, kteří si polepšili o 41 % a jejich průměrné platy jsou již téměř srovnatelné s platy vývojářů.

Článek o výzkumu z roku 2015 najdete zde.

63 % pracovníků v online si meziročně polepšilo

Celkově mzdy vykázaly významný nárůst – 63 % dotázaných uvedlo, že se jim znatelně zvedla mzda od posledního sledovaného období. Zbylých 37 % neuvádí žádný nárůst oproti roku 2016. Dvě třetiny dotázaných (70 %) pak předpokládají i další zvyšování příjmu v následujícím roce, zejména u těch, kterým se plat zvyšoval už letos. Procento se mírně liší u e‑shopů a agentur – v agenturách zvýšení platu čeká 76 % zaměstnanců, ale mezi lidmi v e-shopech je to jen 63 %.

Roste mzda s praxí u všech pozic stejně?

U většiny specializací je růst mezd lineárně rovnoměrný, nicméně u technických pozic jako je analytik nebo SEO specialista jsou platy v kategoriích 0-2 roky a 2-5 let prakticky srovnatelné, ale po překonání pětileté praxe se průměrné mzdy až zdvojnásobí. Zajímavé je i to, že ve skupině SEO specialistů s praxí do dvou let je vyšší zastoupení specialistů z Prahy než v ostatních skupinách, patrně proto průměr platů juniorních specialistů přesáhl jejich zkušenější kolegy z regionů.

„U vývojářů a UX specialistů zobrazujeme průměr platů poměrně široké kategorie s řadou extrémů. Platy UX specialistů s nejdelší sledovanou praxí často přesahují 100 000 Kč. V kategorii vývojářů nalezneme obdobné extrémy v horní platové kategorii, na druhou stranu se vyskytují i vývojáři s pětiletou praxí a překvapivě nízkými platovými požadavky – kolem 30 000 Kč. Výše platů koreluje s délkou praxe a je tedy na firmách, zda dají přednost juniorům, které si vychovají, nebo seniorním specialistům, jejichž adaptační proces je podstatně kratší. V tomto ohledu neexistuje jednoznačný trend, zaměstnavatelé se vždy rozhodují individuálně dle stavu řešených projektů nebo interních kapacit.“, názor Online People.

V rozdělení po regionech nás nepřekvapilo, že nejvyšší průměrný plat berou specialisté v Praze. Konkrétně 48 100 Kč, ve zbytku Čech je to pak 38 800 Kč a na Moravě 32 700 Kč.

60 % specialistů na online nemá KPIs

Přestože označení “manažer” může být u názvu pozice zavádějící, lidé, kteří vedou tým, si standardně polepší minimálně o 25 % (tedy 40 600 Kč u koordinátorů), průměrný plat manažera je 68 013 Kč. Je na zaměstnavateli, zda toto zvýšení dá automaticky do fixního platu nebo budou pracovat s motivační složkou platu za dosažení jasně stanovených cílů (KPIs). Tato motivace je ale obvyklá pouze u 40 % pracovníků. Rovných 60 % respondentů nemá od zaměstnavatelů stanovená KPIs. Největší skupinou, kde tento set chybí, jsou specialisté, kteří mají na starosti online i offline marketing najednou. Dokonce 56 % z dotázaných specialistů na PPC nemá stanovená KPIs. I v sociálních sítích je pouze 37 % specialistů motivováno stanovenými KPIs.

„Fakt, že podstatná část zaměstnanců nemá nastavena výkonová kritéria, dává firmám příležitost účinně motivovat zaměstnance k vyššímu výkonu s přímým efektem na výsledek realizovaných projektů. Výkonové ukazatele je možné nastavit v rámci interní platové politiky a strategie rozvoje týmu. V krajním případě je také firmy využívají v krizové situaci, kdy zaměstnanec zvažuje změnu zaměstnání. Dobře měřitelné prostředí online marketingu ke stanovování jasných výkonových ukazatelů přímo vybízí.“, názor Online People.

„Zaměstnanci, kteří dostanou na starost tým, mohou obvykle počítat s 25-144% nárůstem platu. Z pohledu zaměstnavatelů pozorujeme maximální tlak na zvyšování platu manažerů v rámci výkonové motivace spíše než fixní části platu. Nárůst fixní složky se pohybuje v nižších desítkách procent, bez ohledu na to, zda se jedná o projektového manažera či klasicky týmového.“, názor Online People.

Jste mezi 2/3 zaměstnavatelů, kteří investují pravidelně do svých zaměstnanců?

E-commerce jako jeden z nejrychleji se rozvíjejících segmentů vyžaduje neustálé vzdělávání v oboru. 99 % všech dotázaných zaměstnanců se nějakým způsobem vzdělává, ať už uvnitř firmy nebo soukromě. 76 % zaměstnavatelů pro svůj tým pravidelně připravuje interní odborná školení. Neméně zajímavý je fakt, že 58 % zaměstnanců se vzdělává po vlastní linii a investuje i vlastní prostředky.

„Neustálým interním vzděláváním zvyšují agentury kvalitu poskytovaných služeb a významně tím také podporují své náborové aktivity. Zejména, jsou-li schopny tyto vzdělávací aktivity jasně vyčíslit a částku, kterou na vzdělání každého jednoho člena týmu věnují, komunikovat během náborové kampaně. Kontinuální vzdělávání je v oboru online a e‑commerce klíčovým faktorem úspěchu.“, názor Online People.

Budou vám zaměstnanci odcházet?

Když hledáte nového partnera do byznysu, jdete si pro něj do agentury

Agentury jsou potenciální líhní nových internetových podnikatelů, protože 44 % agenturních zaměstnanců zvažuje odchod na volnou rohu, resp. start jiného soukromého byznysu.
26 % zaměstnanců není spokojeno se současnou pozicí a celých 39 % všech dotázaných zaměstnanců zvažuje odchod na volnou nohu, aby mohlo nabídnout své služby více subjektům.

55 % vašich zaměstnanců už teď pracuje ještě pro někoho jiného

Už teď má více než polovina z nich (55 %) práci, kterou vykonává „bokem“. Nejčastěji se jedná o PPC specialisty a copywritery, kteří pracují pro menší e-shopy. Ty vlastní nejčastěji někdo z jejich okolí. Téměř dvě třetiny (68 %) jsou opakovaně oslovovány personálními agenturami, z toho dokonce celá třetina (29 %) několikrát do měsíce a 3 % dokonce několikrát týdně.

Děkujeme online marketingové agentuře Acomware za pomoc s distribucí dotazníku.

Článek 43 500 Kč je průměrný plat v českém internetovém marketingu. Jaký je ten váš? se nejdříve objevil na Online People.

Středeční akci v karlínském Amazon Court odstartovala Tereza Kučerová, zakladatelka e-shopu Selbrekka, která aktuálně působí v digitální agentuře Bistro. „Až 54 % značek nenaplní reálná přání svých zákazníků,“ prozradila Kučerová a dodala, že důvodem je často nedostatek informací o cílové skupině. „Řešením jsou kvalitní strategie, které fungují. A každá dobrá strategie začíná u canvasu,“ dodala. Práce s tímto modelem má dle Kučerové 4 hlavní kroky – sběr dat, insight, design a testování. „Hlavním důvodem, proč při své práci používám canvas, je přehlednost a jednoduchý pohled na to, kam jdeme a čeho chceme dosáhnout. Rovněž lze dřív zjistit, kde má náš byznys plán nebo strategie mezery. Canvas také pomůže nastavit relevantní očekávání, “ dodala Kučerová.

Trendy sleduji cestou metrem do práce, tvrdí Malinová

Na přednášku o canvasech navázala Kateřina Malinová ze společnosti Stario Agency. Svůj příspěvek věnovala všem, kteří se chtějí ve svém oboru neustále vzdělávat. „Sledování trendů a konkurence je to, co nás posouvá vpřed. Čtením článků o novinkách v oboru bychom měli strávit alespoň 10 minut denně,“ poradila Malinová a v následujících minutách dodala tipy na praktické mobilní aplikace pro sledování těchto trendů. „Aplikace jako Pocket, Evernote, Feedly nebo Google Alerts mají řadu funkcí. Snad nejvýhodnější je, že fungují i offline,“ upřesnila Malinová. Zajímavý byl rovněž postřeh, že konkurenci lze sledovat také na základě aktuálně nabízených pracovních pozic – pokud třeba firma zahájí výběrové řízení v IT, může to znamenat start vývoje nového řešení v rámci e-shopu.

Instagram není pro všechny, varuje Pavlíčková

Od strategií a trendů se obsah konference zlehka přesunul k sociálním sítím. Dalším spíkrem totiž byla Kateřina Pavlíčková, odbornice na Instagram pro firmy. „Dělat Instagram punkově je cesta do pekel,“ varovala hned na začátku. „Nestačí jenom publikovat hezké fotky, bez strategie je to slepá cesta. Místo počtu followerů se zaměřte na počet komentářů a ze začátku si nastavte malé cíle – třeba 5 reakcí za týden.“ Podle Pavlíčkové je důležité omezit prodejní obsah na Instagramu na minimum. „Uživatelé nechtějí vidět vaši reklamu. Přišli získat přidanou hodnotu, inspirovat se. Prodej si zatím nechte v šuplíku, půl roku zjišťujte, co funguje a pak můžete zkusit prodávat.“ Svůj příspěvek zakončila Pavlíčková radou pro specialisty, jak přemýšlet při kalkulaci správy Instagram účtu: „Praktické záležitosti jako plánování příspěvků zvládnete po čase díky aplikacím za hodinu až dvě týdně. Myslete raději na to, že namyšlení konceptu, tvorba strategie a příběhu vás budou stát nejvíc času.“

S novináři jednejte férově, radí Paterová s Jílkovou

Potlesk, který sklidil Instagram, přivítal zároveň i Kateřinu Paterovou, redaktorku z EMPRESA MEDIA. Její přednáška o tom, jak se dělá PR ve stylu ZEN – pomocí znalosti, empatie a naslouchání – byla osvěžující a plná unikátních postřehů k situacím v PR světě z pohledu novináře. „Tisková zpráva je out, posílejte PR články a nezapomeňte na obrazovou přílohu v odpovídající kvalitě. Čím víc fotek a lepší kvalita, tím větší šance na publikaci,“ zněly rady Paterové. „Než začnete psát PR materiál, uvědomte si, pro jaké médium je určen a přizpůsobte mu tonalitu a délku článku.“ Paterová také zdůraznila, že pro redaktory je důležitější přehled o trhu a v oboru než propagace vlastní značky. „Hranice mezi public relations a placenou inzercí se dnes mažou. Značky se snaží zasahovat do toho, jak bude článek ve výsledku vypadat. Novinář ale není povinen odeslat text ke schválení, je to dobrovolné.“

Vstup Kateřiny Paterové s tématikou public relations doplnila Zlata Jílková ze společnosti SeenMedia. Potvrdila, že i v PR převládá potřeba lidského příběhu. „Chtějte být nejlepší, investujte do vzdělávání a jednou za čas si kupte celou škálu tištěných periodik v Česku. Podívejte se, jak vypadá jejich obsah,“ radila Jílková a svůj příspěvek ukončila slovy: „Při kontaktu s novináři tlačte jen tak, jako byste tlačili na partnera – opatrně a citlivě. Vsaďte na vstřícnost, komunikaci a úsměv.“

V titulcích buďte konkrétní, apeluje Štěrbová

V prostorách Online People byla díky Lucii Štěrbové zastoupena také H1. Štěrbová přišla holkám poradit, jak psát titulky, které zaujmou a neodradí od čtení. „Čtenář na internetu věnuje názvu jenom 4 sekundy. Používejte proto slovesa, české výrazy a konkrétní fakta – pamatujte, že nikdy nesedí pták na stromě. Vždy je to vrána na jabloni,“ zaznělo v přednášce. O délce titulků prý neexistuje žádné pravidlo, je ale potřeba dávat si pozor na tištěná média, kde je pro titulek ve sloupcích omezený prostor. „V online textech pak vložte důležitá klíčová slova na začátek titulků, webové boty totiž prochází stránky z levé horní části do pravé dolní,“ doplnila perličku Štěrbová. Pro udržení pozornosti čtenáře prý dobře fungují tzv. záchytné body – dvojtečka, otazník, pohádkové číslo či sloveso v činném tvaru. Naopak nedoporučila superlativy a za absolutní „polibek smrti“ prohlásila označení „komerční článek“ hned na jeho začátku.

Všechny je lovím, říká o zákaznících Karel Zimmermann

Jediným mužem na konferenci pro holky z marketingu byl Karel Zimmermann, který aktuálně vede marketing v e-shopu s elektrem Conrad. Ve své přednášce se soustředil hlavně na zákazníka a na to, jak s ním v Conradu pracují. „Věrní zákazníci mě teď nezajímají, miluji ty, kteří o Conradu ještě neslyšeli. Pomalu je lovím,“ tvrdil Zimmermann. V krátkosti vysvětlil pojmy jako atribuce nebo STDC framework a pak se přednáška věnovala tomu, jak se v Conradu povedlo ušetřit 25 % ročních nákladů právě díky přístupu k zákazníkům. „Zbavte se neefektivních zdrojů,“ radil Zimmermann. „U akvizice lidí, kteří o Conradu ještě neslyšeli, jsme využili hlavně kombinaci obsahu, display reklamy a výkonu. Při reklamě je pak důležité přizpůsobit kreativu cílovce, jak jsme to udělali v sérii spotů s Norbertem Lichým.“

Základním kamenem brandu je emoce, tvrdí Zábržová z Giftisimo

Konferenci zakončila Simona Zábržová, CEO dárkové balicí společnosti Giftisimo. Nabídla jedinečný pohled do zákulisí této značky a analýzu toho, co při jejím budování fungovalo a co nikoli. „Všechno na světe se dá změřit, kromě emocí,“ uvedla Zábržová svoji prezentaci. „Právě emoce jsou hlavním pilířem, na kterém jsme Giftisimo budovali. Výborně třeba funguje punc kvality, který praktický smysl nemá, ale zákazníkům se líbí pocit, že mají něco navíc – něco luxusního.“ Dle Zábržové je dnes Giftisimo na českém trhu lídrem ve svém oboru a aktuálně expanduje i do dalších evropských zemí. Odjakživa tomu tak ale nebylo: „Před pár lety jsme stáli před několika výzvami včetně historicky poškozeného brandu,“ vysvětlila Zábržová a v následujících momentech popsala způsoby, jakými se firma dostála k úspěchu. „Jednou z cest je i interní motivace. Založila jsem třeba Facebook skupinu jen pro zaměstnance, kde jsem si za začátku povídala sama se sebou. Dnes si tam holky domlouvají směny, sdělují informace a sdílí také úspěchy nebo vtipné momenty z poboček.“

Mini konference pro #HolkyzMarketingu se zúčastnilo celkem 50 hostů. Série podobných eventů u Online People teprve začíná. „V těchto akcích vidíme velký potenciál pro vzělávání i networking,“ prozrazuje Magda Divišová, jedna ze zakladatelek společnosti. „Podobnou konferenci plánujeme v letních měsících, bude se opět jednat o akci zaměřenou na e-commerce a online marketing,“ dodává.

Článek PR férově a stop punkovému Instagramu. Konference #HolkyzMarketingu přinesla nové pohledy na online se nejdříve objevil na Online People.

Odpovědi respondentů naznačily, že 9 z 10 zaměstnavatelů v e-commerce (přesněji 92 %) povoluje alespoň částečný home office. Netýká se to však všech zaměstnanců. Nejčastější skupinou (28 %) je ta, u níž má povolenou alespoň částečnou práci z domova 30 až 60 % zaměstnanců. U 24 % zaměstnavatelů je home office dostupný méně než třetině zaměstnanců. Zcela všichni lidé z firmy mohou částečně pracovat z domova u 16 % respondentů.

Tyto výsledky odpovídají tomu, že zdaleka největší masu české e-commerce tvoří e-shopy a jejich reprezentanti také převažovali mezi respondenty. „Provozování internetového obchodu není zdaleka jen virtuální záležitostí. E-shopy mají své sklady, ty velké již vidí jako nutnost síť vlastních výdejen pomalu se přeměňujících v showroomy, stejně tak získává na významu i zákaznický servis často zahrnující u velkých e-shopů i tradiční telefonická call centra. S tím jsou spojené pozice, které do velké míry vyžadují fyzickou přítomnost v místě oficiálního pracoviště,“ vysvětluje Magdaléna Divišová, ředitelka agentury Online People, která se na vyhledávání talentů v e-commerce zaměřuje.

Mimo to ale e-shopy mají také zaměstnance v oborech, kteří nemusí pro svou práci sedět každý den v kanceláři a alespoň částečný home office očekávají. Nejvíce ho mají povolený marketéři, a to v 94 % firmách respondentů. V 84 % společností potom mohou pracovat doma lidé z managementu. Home office je typický také pro IT specialisty a správce sociálních sítí, ti si ho mohou vzít u 80 %, respektive u 76 % zaměstnavatelů. Jen 43 % zaměstnavatelů pak povoluje práci z domova lidem zodpovědným za zákaznickou péči.To může být dané tím, že customer care je u velkých online prodejců, na rozdíl od těch menších, spojená s pozicemi zaměřenými jen na tuto činnost a o práci v call centrech s napojením na CRM systémy a o neustálé podpoře přes online chatovací aplikace.

Odpovědi respondentů byly značně liberální v otázce výběru dnů práce z domova u zaměstnanců, kteří ji mají povolen
ou. Ve více než dvou třetinách firem (69 %) si mohou zvolit home office po domluvě se zaměstnavatelem dle svého uvážení. Zcela na jejich vůli je toto rozhodnutí v 14 % firem, třetí nejčastější odpovědí (8 %) pak byla možnost výběru home office pevně po jeden den v týdnu.

„Téměř všichni respondenti (99 %) se shodli na tom, že v e-commerce existuje významné množství lidí, kteří možnost alespoň částečného výkonu práce z domova vyhledávají a očekávají. Home office je přitom dnes v tomto segmentu již standardním benefitem dle 9 z 10 respondentů,“ zdůrazňuje Magdaléna Divišová, že volnost ve výběru místa výkonu práce je především u marketingových nebo IT specialistů často poměrně zásadním faktorem při rozhodování o novém zaměstnavateli.

Ochota některých firem tento benefit poskytovat se ovšem může změnit kvůli chystané legislativě. Novela zákoníku práce (http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=903), která upravuje i home office, se dostala na konci října na program jednání 50. schůze (http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=7&s=50) Poslanecké sněmovny. Cílem Ministerstva práce a sociálních věcí přitom je, aby byla platná od jara příštího roku. Podstatou úprav spojených s prací z domova zaměstnanců, kteří ji nevykonávají pouze nárazově, je toto:

• Novela zákoníku práce (dále novela ZP) navrhuje, aby zaměstnavatel proplácel zaměstnanci provozní náklady spojené přímo s výkonem jeho pracovní činnosti v bydlišti zaměstnance. To zahrnuje mimo již nyní předpokládaného dodání nástrojů pro práci, jako jsou počítač, jeho softwarové vybavení či telefon, nově například i internetové připojení. V květnu 2016 souhlasilo MPSV v rámci vyjednávání tripartity s tím, aby byly tyto náklady proplácené formou blíže nespecifikovaného paušálu.
• Zároveň by měl zaměstnavatel více přispět k tomu, aby zaměstnanec doma pracoval v bezpečném prostředí. Novela ZP proto navrhuje, aby zaměstnavateli přibyla povinnost zajistit zaměstnanci využívajícímu tzv. home office školení o bezpečnosti práce doma. Zaměstnanec bude povinen podepsat, že byl proškolen a má doma bezpečné pracovní prostředí.

Respondenti zastupující subjekty e-commerce vyjádřili zřetelný nesouhlas s oběma regulacemi, NE zaznělo od 87 % z nich u proplácení přímých provozních nákladů a 81 % u dodatečného školení na bezpečnost práce doma.

Připravenou legislativu berou v patrnost například ve společnosti Seznam.cz, která má více než 1 100 zaměstnanců. Její mluvčí Irena Zatloukalová říká, že nepovažuje za rozumné, aby firma nabízela zaměstnancům benefit a byla za to ještě navíc penalizována vícenáklady a dalším papírováním. „Nechci za Seznam.cz vynášet finální slovo, když nová podoba zákoníku práce ještě není přijata. Pokud však bude novelizovaný zákoník práce upravovat práci z domova nyní navrhovaným způsobem, budeme nuceni zvážit naše možnosti a to, jestli se nám práci z domova vyplatí zachovat,“ uvedla.

Podobný pocit není nijak výjimečný. 88 % respondentů se domnívá, že schválení novelizace ZP ve zde popsané podobě by přimělo řadu firem k omezení možnosti home office pro své zaměstnance. „Dle 80 % respondentů by navíc vedlo k vyšší míře upřednostňování různých podob „práce na fakturu” namísto využívání klasických zaměstnaneckých poměrů,“ přibližuje Magdaléna Divišová s tím, že by tak přijetí novely zákoníku práce paradoxně mohlo poškodit ochranu lidí garantovanou zaměstnaneckým poměrem, protože jim bude méně nabízen.  

S tím souvisí i to, že 93 % respondentů by uvítalo, kdyby nová úprava home office v novele zákoníku práce nebyla schválena. Domnívají se, že další regulace něčeho, co funguje, není potřeba.
Kompletní infografiku si můžete prohlédnout níže.

Článek Home office je standardní benefit pro 90 % zaměstnanců v ecommerce se nejdříve objevil na Online People.

Pozitivní trend se přirozeně odráží i v odměnách online specialistů, kteří v e-commerce pracují. Ti zaznamenali v roce 2014 růst mezd oproti roku 2013 ve 45 %, snížení ve 4 %. Ve zbylých 51 % pak zůstala výše odměny beze změny.

S dalším navýšením počítá letošní rok 61 % online odborníků, přičemž optimističtější jsou ti, kteří si polepšili již vloni – v růst mzdy věří 74 % z nich.

Délka praxe je klíčová

Výši mzdy v e-commerce výrazně ovlivňuje počet let praxe daného uchazeče. Senior si tak průměrně přijde na 2-3násobek toho, co junior.

• E-mailing specialista – nástup junior 18 000 Kč, senior 45 000 Kč
• PPC specialista – nástup junior 17 500 Kč, senior 39 000 Kč
• SEO specialista – nástup junior 17 500 Kč, senior 36 500 Kč
• Marketing manager/E-commerce manager– nástup junior 24 000 Kč, senior 43 000 Kč

Více o průměrných mzdách v e-commerce bez ohledu na délku praxe napoví obrázek níže, více nejen o mzdách pak najdete v naší infografice.

Nováčci zkrátka nepřijdou

Junioři mají často větší šanci na získání vytoužené práce. 50 % e-shopů dá totiž při výběru nových zaměstnanců přednost šikovným a nadšeným začátečníkům (oproti 36 % e-shopů, které preferují seniory).

„Pokud stojí zaměstnavatel u volby, jestli vezme nadšeného začátečníka, nebo zkušeného manažera, z hlediska úspory nákladů častěji preferuje nováčka. Toho totiž relativně snadno a relativně rychle doučí odbornostem, které jsou potřeba právě na jeho místě,” uvádí k tomu Zábojníková.

Navíc mohou již po třech měsících dosáhnout vyšší mzdy díky bonusům.

Fotografie: Incase. via Compfight cc

Článek Víme, kolik si vydělají online specialisté se nejdříve objevil na Online People.

Z průzkumu naší personální agentury Online People, který se uskutečnil na přelomu ledna a února 2015, vyplývá, že 47 % e-shopů chce v letošním roce rozšířit svůj tým. 39 % z nich bude nárůst objemu práce řešit pomocí služeb externistů, ostatní se rozhodnou vždy dle aktuální situace a obsazované pozice.

Při výběru nových kolegů dá celých 50 % e-shopů přednost juniorům, které mohou naučit vše potřebné jak po profesní stránce, tak po stránce pracovních návyků a způsobu komunikace v dané společnosti. Takové zaškolení trvá dle zkušeností Pavlíny Zábojníkové, spoluzakladatelky Online People a bývalé HR ředitelky Allegro Group, minimálně tři měsíce.

Z průzkumu dále vyplývá, že přijetí juniora je v oblasti e-commerce výhodné zejména po finanční stránce, kdy odměna seniorů s praxí v rozsahu 5 a více let dosahuje 2-3násobku odměny juniora.

„Pokud stojí zaměstnavatel u volby, jestli vezme nadšeného začátečníka, nebo zkušeného manažera, z hlediska úspory nákladů častěji preferuje nováčka. Toho totiž relativně snadno a relativně rychle doučí odbornostem, které jsou potřeba právě na jeho místě,” uvádí k tomu Zábojníková.

Přesto je nutné vždy důkladně zvážit požadovanou úroveň znalostí a zkušeností budoucího kolegy s ohledem na jeho náplň práce a především pak na cíle, kterých má být s jeho pomocí dosaženo. V praxi totiž není výjimkou, že představa ušetřených peněz je jen zdánlivá.

Více se dozvíte v tiskové zprávě a v infografice.

Článek Průzkum: Juniorům dá přednost celých 50 % e-shopů se nejdříve objevil na Online People.