Co je to LÁSKA?

„Láska označuje silný pozitivní vztah náklonnosti, oddanosti nebo touhy, který se může lišit jak svojí povahou, tak také předmětem. Může se z milovaného předmětu těšit, pomáhat mu a pečovat o něj, anebo ho chtít mít pro sebe a ovládat.“ (Wikipedia, Rohlík.cz)

Jak v Rohlíku definují brand?

„boží jídlo + boží služba = Rohlík“

Love brand pro Rohlík není jen soubor pravidel, která by visela někde na stěně, ale jednotná DNA, sdílená všemi zaměstnanci, kteří ji denně žijí a na základě které posuzují všechny nové projekty. Marketingový šéf Rolíku, Marek Hallér, popsal několik kroků, pomocí kterých Rohlík svůj brand buduje:

Krok 1 – hodnoty

• Dáváme kvalitě (produktů a služeb) nový význam.
• Zákazník je na prvním místě.
• Neustále inovujeme.
• Měníme status quo.
• Jsme autentičtí.
• Jednáme odpovědně vůči planetě a společnosti.
• Měníme prostředí českého retailu k lepšímu.

Krok 2 – business model

• Dostupnost zboží pro zákazníky v obchodě.
• Zákazník dostane to, co si objednal.
• Minimalizujeme zpoždění u zákazníků.

Krok 3 – Produkt

• Jakým způsobem se dostává zákazníkův požadavek do skladu, pomocí kurýra k vám domů atd.
• Měníme nevýhodu (online prodej, kdy není možné si zboží fyzicky osahat a vybrat) ve výhodu (jsme online a máme otevřeno 24 hodin denně, zboží dovezeme až ke dveřím bytu). 

Krok 4 – Zákaznická zkušenost

• Vše skutečně čerstvé: Ráno sklidíme čerstvou zeleninu na nedalekém poli -) ihned po sklizni ji dopraví do chlazeného skladu Rohlíku -) již za 6 hodin po sklizni veze kurýr čerstvou zeleninu ke dveřím zákazníka.

Krok 5 – Komunikace

• Předcházející kroky určují tón komunikace: kvalita, inovace, čerstvost.
• Nejdůležitější je váš charakter a autenticita.

Díky těmto krokům má Rohlík silnou zákaznickou základnu, díky které nemá, mimo jiné, problém s hiringem nových kolegů.

Firma, která i nejchladnější ocel opracovává horkým srdcem

Tak definoval svou nástrojářskou firmu ze severní Moravy její spolumajitel Vojtěch Černák, který sdílel své zkušenosti o budování brandu v tradičním výrobním segmentu.  Ve své přednášce shrnul několik doporučení, která se jim interně při budování stabilního týmu i dodavatelsko-odběratelských vztahů osvědčila:

• Vyváženost mezi pohodovou a tvrdou prací. (Nejsme stroje.)
• Nasloucháme lidem. (Často mají pravdu.)
• Necháváme lidi rozhodovat. (Učí se tím zodpovědnosti za svou práci. Zlepšují sebe i procesy kolem.)
• Odměňování. (Každý stroj funguje jako malá firma. Na stroji pracují 3 lidé a jsou motivováni, aby vyrobili nejen kvalitně, ale i rychle – mají odměny za ušetřený čas, to vede k jejich týmové motivaci, aktivnímu přístupu k práci, sdílení best practices, rozdělování práce atd.) 
• Odměňování II. (Odměňujte nejen penězi.)
• Dávejte správné lidi na správná místa.
• Dělejte pro své lidi něco navíc.

Co se zlepšilo?

• Produktivita práce vzrostla.
• Lidi si nejsou konkurencí, jsou více samostatní.
• Větší čistota na pracovištích.
• Větší zábava v práci, lepší mezilidské vztahy.

Jak Ryor přemýšlí o tvorbě produktů a cen – Jana Štěpánková

Dcera zakladatelky známého českého beauty brandu, Jana Štěpánková, která aktuálně zastává ve společnosti Ryor zastává post šéfky obchodu, sdílela své zkušenosti z formování přátelského brandu směrem k zákazníkům: 

• Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se lidi chovali k vám.
• Reklamace řeší oddělení, která za problém zodpovídají, nikdy jen zákaznická linka.
• Jsme autentičtí. Zakázník je náš pán, ale také si nenecháme nasazovat psí hlavu.
• Když nevíme, zeptáme se kompetentních/služebně starších kolegů.
• Spokojený zákazník je naší nejlepší vizitkou a spoří nám marketingové náklady.

Směrem k internímu prostředí a zaměstnancům pak Ryor vyznává tyto zásady: 

• Snažíme se vybírat podobou krevní skupinu. A když nemáme šťastnou ruku, neprodlužujeme angažmá nových kolegů.
• Trávíme spolu víc času než s rodinou, takže se snažíme být vůči sobě ohleduplní.
• Snažíme se být vzorem – sobě navzájem, v dodržování zásad.
• Neplatíme jako velké firmy, ale máme benefity rodinné firmy.

Léty fungování se také v Ryoru dopracovali k návodům, které jim hezky fungují pro vývoj nových produktů:

• Produkty vytváříme na základě poptávky od zákazníků, nebo se necháváme nadchnout novou kosmetickou přísadou.
• Suroviny jezdíme vybírat na speciální zahraniční veletrhy.
• Nechceme dělat trendy, ale tvořit trvalou hodnotu.
• Někdy se s vývojem pereme roky a někdy předběhneme trh, který na náš produkt není zralý.
• Občas zákazníky necháme vybrat název a obal (získáme tak hodně zpětné vazby, která nám pomáhá produkt vypilovat).
• Nepodbízíme se a nelžeme zákazníkům o složení a eko obalech. Vysvětlujeme, že BIO neexistuje a EKO není dotáhnuté.

Máte nízkou cenu, není to podezřelé?

Ryor si klade za cíl naplnit svou filozofii, že kosmetická péče má být dostupná všem ženám. Koupí-li si žena krém za 1000,- Kč, skončí na polici a nebude používán. Ryor tvrdí, že každá žena by měla mít doma minimálně 4 základní produkty a tomu přizpůsobuje i svou cenotvorbu (hodnota produktů se pohybuje od 88 – 360,- Kč)

• Tvoříme pro českou zákaznici a chceme, aby měla min 4 produkty a mohla si je dovolit i v době horší finanční situace.
• Nedáváme žádné ohromující slevy, akce 1+1, vyhraj vlastní ostrov..
• Zákazník u nás neplatí za drahou TV reklamu.
• Předem upozorňujeme zákazníky na zdražení (v řádech jednotek či nízkých desítek Kč).

Jana Štěpánková zároveň doporučuje, abyste při budování love brandu maximálně otevřeně komunikovali, v Ryoru se jim osvědčil:

• Den otevřených dveří (zákazník vidí, kolik úsilí stojí vytvořit produkt)
• Komunikovat ven profesionální zkušenosti. (přílišná skromnost je problém řady firem)
• Vytvářet super katalog s mnoha informacemi. (nejen marketingovými, ale i vzdělávacími texty)
• Připravovat vzdělávací výlohy v kamenných obchodech.
• Živá vysílání na YT: Ryorkámošky (každé úterý od 20 hod), kde jsou vzdělávací a instruktážní videa. Ta vedou jednoznačně ke zlepšení prodejů a reálné poptávce po produktech. Zároveň se zde zákazníci nestydí zeptat na věci, na které by se jinde nezeptali. Videy zároveň vzděláváme i naše obchodníky, prodavačky, obchodní partnery. Navíc! Pochvala zákaznic za tuto aktivitu zpětně motivuje i naše zaměstnance. 

na závěr malé shrnutí rad od Jany Štěpánkové: 

• Nebuďte tuctovky (pokud jsou všichni šíleně originální, také splývají v šedi).
• Marketing tvoří značku, ale měl by hlavně vydělávat peníze. 
• Vždycky platí, že pokud vy nemáte energii, nemůžete ji předávat svým zákazníkům! Odpočívejte. 
• Prodáváte-li fyzický produkt, dejte si svůj nejoblíbenější na vizitku. Je to osobní a zapamatovatelné. 

Článek Love brand 2019 – pár slov o lásce se nejdříve objevil na Online People.

Letos se ve třech sálech představilo 18 řečníků a promluvili na témata jako blogování, machine learning, SEO, email marketing, automatizace a mnoho dalších.
Shrnuli jsme pro vás tři přednášky, které nás bavily nejvíce.

Budoucnost doručování jídla nejen v ČR – Jan Pulkrábek (Dáme jídlo)

Největší trendy, kterými se řídí Dáme jídlo, shrnul Jan Pulkrábek

• Optimalizace a zlevnění rozvozu díky vertikálnímu rozšíření – rozvoz více věcí (jídlo, léky, květiny, …)
• Dovoz do 30 minut jako konkurenční výhoda (lidi nebudou muset řešit, kam dojít pro cukr, když jim zrovna dojde)
• Využívání eko obalů, auta jezdící na CNG nebo elektřinu
• Personalizovaná nabídka jídel na webu

Emailový marketing v roce 2019 – Daniel Nytra

• Dělejte chytrý remarketing – v momentě, kdy u vás zákazník nakoupí, ukončete kampaň. Pokud nenakoupí, pošlete mu slevu.
• Používejte hodnocení návštěvníků, na jehož základě se rozhodnete, na koho cílit. Pokud na vaší stránce strávil uživatel 3 sekundy, nechte ho být a zaměřte se na ty, kteří tam strávili třeba minutu a proklikali více stránek.
• Vytvořte automatický systém, který po dosažení určitého počtu bodů (např. za čas strávený na stránce) pošle návštěvníkovi email se slevou nebo personalizovanou nabídkou
• Marketingová komunikace není marketing
• Messenger reklamou lezete lidem do kapsy, kdežto na email se chodí lidé dívat cíleně
• Není jeden zaručený den a čas, kdy posílat emaily – musíte vyzkoušet a uvidíte, co pasuje vám, hledejte zkratky a nejezděte po ucpaných dálnicích

Uživatelský výzkum – Jan Řezáč (House of Řezáč)

Hvězdou dne byl Jan Řezáč, který měl téměř fullhouse. Zabývá se uživatelskými výzkumy, což jsou podle něj činnosti, které zlevňují a urychlují projekty. Popisuje dva přístupy k řešení problému: běžný přístup (vymyslím, udělám, doufám) a designerský přístup (porozumím, navrhnu, ověřím) – sám se řídí právě tím designerským a následujícími pravidly.

• 1. pravidlo marketingu – vy nejste váš zákazník
• Když chci zjistit odpověď na otázku, nemůžu ji přímo položit
• Lidi lžou – smiřte se s tím a pracujte s tím
• 90 % mobilních aplikací nic nevydělá
• 4 z 5 startupů prodělá svým investorům peníze
• 80 % restaurací do roka umře
• Je nebezpečné toho vědět málo
• Bariéry uživatelského výzkumu – sebejistota, arogance, rozpočet, čas
• Cyklus smrti produktu: produkt nikdo nepoužívá → zeptejte se lidí, co by chtěli → zapracujte změnu → produkt nikdo nepoužívá (tím, že se zeptáte, co lidí chtějí, nepřijdete na to, proč nikdo produkt nepoužívá), z toho plyne poučení v dalším bodě
• Nikdy se neptejte lidí, co by chtěli
• Nezačínejte s metodami, ale se záměrem – co chci zjistit, čemu chci porozumět, sesbírejte data a ty následně zanalyzujete: otázka → sběr dat → analýza

Záznamy přednášek budou dostupné na YouTube kanálu.
Další informace o konferenci najdete na webu, FB (kde najdete také reportáže přímo ze dne konání) nebo Twitteru akce.
Bylo to fajn, těšíme se na další ročník! 🙂

Článek Barcamp Ostrava 2018 se nejdříve objevil na Online People.

LOVEBRAND PRO ZAMĚSTNANCE

Základem je ptát se svých lidí, co je u vás drží, a proč by zvažovali odchod. Podle Michala Musila tím pochopíte jejich motivaci, kterou když sladíte s vizí firmy, máte dobře nakročeno k tomu stát se lovebrandem. Na pozici své značky vůči jiným zaměstnavatelům (employer value proposition) byste měli pracovat zejména proto, že firemní kultura má silnou návaznost na spokojenost zákazníků, a angažovanost lidí na výsledky firmy.

Jak LMC pomohlo Marks&Spencer zvýšit počet obdržených CV o 33 %

Na začátku náborové kampaně stáli zaměstnanci M&S, kterých se tým LMC ptal na to, proč pro společnost pracují a na co jsou hrdí, a s tím pak dále pracovali. Náborová kampaň nemůže fungovat pro všechny, a tak je důležité dobře zvolit cílovou skupinu. Při psaní inzerátů se řídili jednoduchými pravidly:

• krátký a uvěřitelný popis
• méně slov a více informací
• i při zakrytí názvu pozice by mělo být poznat, o jakou pozici jde
• vyhýbat se klišé – jednoduše místo obecných frází používat konkrétní informace (zajímavé ohodnocení vs. 35 000 Kč)

Výsledkem bylo vytvoření nových kariérních stránek, na kterých je mimo jiné 12 videí představujících 12 důvodů, proč pracovat pro M&S. Pro videa využili zaměstnance, aby podpořili autenticitu. Díky novým stránkám navýšili zobrazení pozic o 27 % a obdrželi o 33 % více CV. Ve firmě se vždy najdou nějací srdcaři, kteří jsou ambasadory značky a skvělým zdrojem – využijte je.

Tady roste radost – a taky standing ovation

Největším zážitkem večera byla přednáška Josefa Dvořáčka za Sonnentor, který svým projevem rozzářil a zvedl ze židle téměř celé publikum. Hlavními hodnotami Sonnentoru jsou lidskost a dobré srdce, které jsou prostoupeny celou společností a jejím fungováním.

• Ve svých kampaních používají fotky svých pěstitelů.
• Na teambuildingy jezdí za svými dodavateli – sedláky a pěstiteli.
• Znají každého svého dodavatele a jeho životní příběh.

(Když byli domlouvat nového dodavatele na Srí Lance, poznali místní lidi a komunitu. Ve vesnici dodavatele žije postižený chlapec, který nikoho nemá, a tak se o něj starají rodiny z vesnice, každý týden ho má na starost jiná rodina. “Je zajímavé, že lidi, kteří toho moc nemají, se i o to málo rádi podělí”, dodává Josef.)

Pro Sonnentor je hodně důležitá trvalá udržitelnost, a tak mají 100% kompostovatelné obaly. Akce, které pořádají, jsou díky popudu dvou zaměstnanců zero waste. Nápady zde přicházejí z různých zdrojů, všichni jsou rovnocennými členy. “Jsem hrdý na to, že pracuju ve firmě, kde uklízečka vymyslela nejprodávanější čaj v republice”, komentuje Josef. Další ze zaměstnanců se zasadil o to, že budou odpad používat jako topivo, a tak místo 1,5 milionu platí ročně za vytápění 2 obřích hal jen 25 tisíc korun.

Pro Josefa je důležité nezapomínat na rodiny zaměstnanců, být upřímný a vždycky si udělat čas na lidi. “Hranice opravdového lovebrandu a toho, že si na něj hrajete, je tenká. I ti nejlíp studovaní lidi bez srdce jsou k ničemu”, dodává.

IKEA – všechno je o lidech

“Vize a obchodní myšlenka se dají okopírovat, ale to, jak prodáváme a jak se naši lidi (zaměstnanci i zákazníci) cítí, to okopírovat nejde”, popisuje Eliška Novotná. IKEA výběrovým řízením zkoumá, jestli člověk sdílí hodnoty společnosti a jestli mu bude vyhovovat prostředí. “Je důležité věřit v lidi, poslouchat jejich názory a ty reflektovat. Když lidi dělají to, co mají rádi, tak je nemusíte ani kontrolovat. Když si někoho vybereme, tak pro to, jaký je, ne pro to, jaké má CV,” vysvětluje Ladislav Onderka.

LOVEBRAND PRO ZÁKAZNÍKY

Trendy v zákaznickém servisu – Anna Šenk

Současnými největšími trendy jsou: pohodlí (nejdůležitější faktor), preference komunikace přes mobil, zákaznický servis jako samoobsluha, inteligentní asistenti, personalizace zákaznických služeb a umělá inteligence. Zákaznický servis se řídí jednoduchými pravidly:

• Nemůžete být dokonalí ve všem, v něčem musíte být “špatní”, ale snažte se excelovat v tom, co vaši zákazníci oceňují nejvíce.
• Dobrá služba nesmí být postavena na úkor zaměstnanců – musíte nastavit procesy tak, ať i ti nejméně efektivní zaměstnanci podávají skvělé výkony.
• Kontakt se zákazníkem potřebují mít všichni ve firmě (i například účetní).
• Říkat a opakovat lidem co je dobře, a co je špatně.

Rovnice excelentní služby se dá shrnout následujícím vzorečkem: Excelentní služba = design služby * firemní kultura

I průšvih může být úspěch – Airbank

“Když dáte lidem svobodu a zodpovědnost, získáte schopný tým s obrovskou vnitřní motivací.” V Airbank měnili systém vyřizování reklamací, nasadili rychlou rotu a celkovou dobu vyřízení reklamace snížili o více než 50 %. Zároveň se dlouhodobě snížil počet reklamací o 50 %, taky díky tomu, že se ukázalo, že hodně problémů se dá vyřešit hned po telefonu a nemusí se řešit jako reklamace.

Spokojený řidič dělá spokojeného zákazníka – Liftago

“Jsme spíše lepší služba pro řidiče, protože spokojený řidič = spokojený zákazník”. Liftago s řidiči proaktivně řeší věci, na které by si lidi mohli stěžovat. Svým řidičům předávají nejen pozitivní, ale i negativní feedbacky, které jsou brány spíše jako koučing. “Cesta k tomu stát se lovebrandem bolí, ale vyberte si velmi silný princip, který udrží firmu. Dělejte něco jinak a opřete o to všechno, co ve firmě děláte. A bude to stát za to!”, radí Ondřej Krátký.

Když děláte práci s vášní – Martinus

Martinus je známější na Slovensku, ale i u nás jsou lidé nadšení z jejich kampaní, zejména pak z knižní šifry. Tu dělají letos i přes zklamání zákazníků naposled, vymyslí ale něco nového! Základem úspěchu Martinusu je, že pracovníci jsou vášniví čtenáři a věří produktu, který prodávají.

Je to sice klišé, ale opravdu je to všechno o lidech. To, jak se k nim chováte a jak s nimi jednáte, se bude promítat do kvality vašich služeb a do spokojenosti vašich zákazníků. Tak na sebe buďme hodní!

GoodJob GroowJob, užili jsme si to 🙂

Pokud nemáte pocit, že váš zaměstnavatel je vaším lovebrandem a uvažujete o změně, napište nám na ahoj@onlinepeople.cz a my vám pomůžeme váš lovebrand najít.

Článek Hranice opravdového lovebrandu a toho, že si na něj hrajete, je tenká se nejdříve objevil na Online People.

U nás dnes probíhá programaticky víc než 40 % nákupu online reklamního prostoru. Pozvali jsme si proto dva průkopníky českého RTB (real-time bidding) – Matěje Nováka z CPExu a Filipa Hromka z GroupM, aby nám popsali, jak RTB funguje.

[masterslider id=“2″]

Výhoda programatické reklamy je v tom, že je adaptabilní pro všechny onlinové kanály v rámci multichannel strategie. Cílem RTB je zasáhnout zákazníka v každé fázi nákupního procesu na všech zařízeních, která používá. GDPR svět RTB nijak výrazně neohrožuje – v RTB reklamě se cílí podle chování zákazníků a není potřeba kvůli tomu uchovávat osobní údaje. RTB mohou využívat jak startupy s malým rozpočtem, tak mezinárodní korporace a celosvětový spend za RTB by měl do roku 2021 dosáhnout 42 miliard dolarů – tudíž 12 x více, než bylo odhadováno v roce 2016.

My to určitě budeme sledovat a vy sledujte nás, ať víte o další akci na podobné téma!   

Článek Jak na programatickou reklamu podle Matěje Nováka a Filipa Hromka se nejdříve objevil na Online People.

Tomáš Haškovec, který – jak sám říká – hrdě štěká za Spokojeného psa, je marketingový ředitel druhého největšího pet e-shopu u nás. Dráhu volnonožce úspěšně vedl 9 let, než zakotvil u značky, kde to díky produktu (Tomáš je velký pejskař) a týmu byl vzájemný match.

Pro a proti freelancování podle Tomáše Haškovce

• svoboda (časová flexibilita a volná ruka v práci)
• finance (nárůst hodinovky se zkušenostmi)
• růst (práce na větších a větších klientech/projektech)

• musíte velet sami sobě
• musíte “vést firmu” (sebe) s veškerou administrativou a provozní agendou okolo
• nemůžete vytvářet brand značce naplno
• nestálé příjmy
• složitá vymahatelnost

Dalším spíkrem byl velký advokát freelancingu, guru SEO Pavel Ungr. Ten byl dlouho spokojený v jedné z největších online agentur u nás, ale bokem si postupně po 3 letech začal vydělávat mnohem víc, tak se rozhodl, že to riskne. Dnes kromě SEO poradenství také přednáší a školí, aktuálně se věnuje třeba GDPR v marketingu.

Pro a proti podle Pavla Ungra (web)

• svoboda (plánuje si práci podle sebe a vybírá si klienty)
• finance (Pavel vydělává 3x-6x víc než v zaměstnání)
• možnost dělat si projekty po svém

• vysoké daně (nad určitou částku se nevyplatí OSVČ a Pavel musel přejít na s.r.o)
• nestálé příjmy, nutnost rezervy a dobré pojistky
• pomíjivost – trh se rychle mění, je potřeba se učit pořád něco nového
• těžko se pracuje naplno celých 8 hodin v kuse, aby se to vyplatilo

Nástroje na usnadnění procesů na volné noze, které doporučuje

• Todoist
• Toggl
• Přenosný router
• Neomezený tarif
• Externí baterie (i profi freelancer s hodinovkou přes 2 tisíce s sebou může nosit několik powerbank, aby nebyl najednou bez mobilu/notebooku)
• Automatizace fakturace, účetnictví, právních záležitostí a administrativy (i domlouvání schůzek a organizace čase je práce, kterou za vás klidně může udělat někdo jiný za standardní hodinovou sazbu)

Po dlouhé debatě i po přednáškách nad sklenkou vína z toho vychází, že freelancování je velmi romantická představa, která ale vyžaduje tvrdou dřinu a disciplínu a rozhodně není pro každého. Pavel Ungr a další si už nedovedou představit se nechat zaměstnat, někdo si zkusil oboje a pak se zase vrátil do firmy, obojí má své pro a proti.

Jaká je vaše zkušenost? Řekněte nám to v komentářích!

Článek První letošní setkání #offlinepeople: freelancovat nebo se nechat zaměstnat? se nejdříve objevil na Online People.

Adform má zajímavou historii, která začala jako mnohé technologické společnosti v garáži jednoho ze zakladatelů. V Dánsku před 16 lety si ze starých počítačů společníci Gustav, Jakob a Stefan postavili svůj první ad server. Po zapracování historicky prvního zaměstnance z Litvy se ukázalo, že v jeho domovině není nouze o schopné programátory, později tak v Litvě vzniklo vývojové a servisní centrum. Dnes funguje Adform v globálním měřítku, v poslední době společnost otevřela kanceláře v Turecku, Arabských Emirátech, Singapuru nebo Bombaji a aktuálně firma buduje i pobočku i v Číně.

V pražské pobočce Adform, kterou najdete v moderních karlínských kancelářích, sedí osmičlenný tým – podporující český, slovensky a balkánský trh. Zaměstnanci mají velkou volnost a vysokou flexibilitu, není proto neobvyklé, když si v pracovní době udělají malý turnaj ve fotbálku či na Xboxu. K pohodlí přispívá také přísun čerstvého ovoce, müsli a dalších drobností.

Všichni zaměstnanci mají možnost své nápady na inovace a nové funkce zaregistrovat produktovému managementu prostřednictvím k tomu určeného procesu a jednou v roce se pak všichni zaměstnanci sjedou do centrály, kde mají kromě jiného možnost odprezentovat a prodiskutovat své nápady na tzv. „nekonferenci“ před celou firmou. Vlastní iniciativa se velmi cení, je součástí “Adform DNA”, které prostupuje celou firmou – zaměstnanci si nejdou práci odsedět, ale rozvíjet svůj potenciál a kreativitu a nebojí se dávat i přijímat feedback. Oliver Schlutter, viceprezident oddělení regionální podpory (tzv. „Platform Solutions“) popisuje důraz na nabírání a následný rozvoj talentů v organizaci. Kariérní vývoj zástupců klientské podpory v pražské pobočce jeho tvrzení jen potvrzuje.

Ondřej Týma, aktuálně působící na pozici konzultanta, začal pracovat v Adform před 4 lety na pozici kampaňového koordinátora (tedy jako podpora v první linii), aniž by měl předchozí zkušenost s marketingem. Nyní Ondřej konzultuje klíčové zákazníky, ovládá hned několik programovacích jazyků a působí jako tzv. „Subject Matter Expert“ pro ad serving reklamy. „Expanze na nové trhy přináší zajímavé kariérní příležitosti,“ zmiňuje Ondřej Bartůněk, který má na starosti vedení klientské podpory v Praze, Istanbulu, a nově i v Dubaji. Jako příklad dává kolegyni Zuzanu Neupauerovou, která nyní působí na pobočce v Singapuru a účastní se mimo jiné i obchodních cest do Japonska a jihovýchodní Asie. „Zuzka si vede blog o životě v Singapuru, doporučujeme.”

Nemusíte se bát, že pro práci v Adform potřebujete technické vzdělání nebo desetiletou zkušenost v oboru. Podstatný je hlavně potenciál, motivace a nadšení. Například Zuzka vystudovala dějiny umění, po vystudování pracovala v neziskovce a následně nastoupila do Adform na pozici koordinátora reklamních kampaní. Podobnou cestu absolvoval Ondřej Bartůněk a Ondřej Týma, kteří vystudovali kriminalistiku na Policejní akademii. „Pokud se hlásíte na přímo na pozici konzultanta, vyžadujeme pochopitelně zkušenost v oboru. Talentovaný člověk však dokáže mnohé mezery překlenout, s dobrým development plánem, celkem rychle,“ říká Ondřej Bartůněk.

A jak probíhá přijímací proces? Nečekejte žádné záludné testování formou assessment centra nebo šílených bojových úkolů. Jde spíše o setkání s potenciálními nadřízenými a postupné zjišťování vzájemných představ, které má několik kol. Proces se ale snaží ve firmě zbytečně nenatahovat. “Leader týmu při náboru testuje odborné znalosti kandidátů, HR se zaměřuje na kompatibilitu s Adform DNA,“ popisuje proces Ieva Šaltenyte, HR Business Partner společnosti.

Každý nový zaměstnanec se pak během začátků vydává na stáž do centrály v litevském Vilniusu, kde nasává atmosféru a vzdělává se ohledně produktu firmy. Někdo jede na týden, někdo třeba i na půl roku. Díky otevřenému systému není také problém si domluvit stáž na jiné zahraniční pobočce. “Na firmě oceňuji mezinárodní spirit, pořád jsme v kontaktu s kolegy z jiných trhů, už 16 let fungujeme jako přátelská, neformální firma, přetrvává tu startupové nadšení,” pochvaluje Michael Štádler, který není v Adformu žádný nováček, vede pražskou kancelář z provozního hlediska a řídí obchod už od konce roku 2013.

Článek Adform: přátelská firma, kde vzniká programatická reklama se nejdříve objevil na Online People.

Hned v úvodu Martin Bosák hezky nastínil náš každodenní boj na poli hledání skvělých analytiků prohlášením, že ze školy dobrý analytik nevyleze a že je k tomu potřeba hlavně praxe.

Tomáš Baxa pak publiku představil nástroj Power BI, který je ideální pro ty, kdo nemají kapacity na implementaci atribučních modelů jako Markov nebo Shapley, ale zároveň jim silně nedostačuje vyhodnocovat podle last clicku. V OWOXu si za 115 dolarů měsíčně naklikáte atribuci, která vám bude vyhovovat a máte vystaráno. Je to navíc propojené s GAčkama i BigQuery. Tak kdo si to jdete vyzkoušet?

Lukáš Puchrik nám dal spousty nápadů, jak a k čemu využívat lokační analýzu, i na co si dát pozor při získávání adresy z formuláře na webu. Je pravda, že čisté eshopy, které po celé republice doručují do druhého dne, to asi moc nevyužijí. Ti, kdo přemýšlí, že si přeci jen postaví „kámen“, můžou díky lokační analýze najít to nejvhodnější místo vzhledem ke kupní síle obyvatelstva i konkurenčnímu tlaku.

Petr Bureš pak se zdviženým prstem upozornil na možná rizika při analytice ve světě SaaS. Kdo to ještě nedělal, nenapadne ho, že drobnou chybkou se vám každá další klientova platba započítá jako konverze, takže pak máte úplně nesmyslné konverzní poměry. Je několik možností, jak se tomu vyhnout, ale nejosvědčenější je podle Bureše používat GA jen na měření prvního nákupu a další pohyby (upsell, downgrade,…) sledovat jinde. Upozornil na velký „pain“ začínajících firem:

Našlápnutý projev Pavla Šímy dokázal zapůsobit i informací, kterou tak nějak všichni tušíme, ale bojíme se ji přiznat. Takto agitoval za větší důraz na měření impresí, které nákupní chování také ovlivňují.

Honza Matoušek nám pěkně zavařil neurony povídáním o neuronových sítích, dataminingu a machine learningu. Připravil si i praktickou ukázku, která každému, kdo není líný, pomůže do této zatím ne mainstreamové problematiky proniknout a udělat si náskok.

Další blok završil Pavel Novák, který vytáhl na světlo zajímavé zákulisní informace ze Zonky. Věděli jste, že bylo sice fajn, že si Magda půjčila na karavan, ale pořádné tržby (a super ROI) přišly až se zebrou jako maskotem? Upozornil, že jen slepě nahánět super data z webu je krátkozraké a že opravdu dobrý analytik na tohle musí myslet a brát webovou analytiku jen jako zdroj dat, ne jako alfu i omegu všeho dění.

Poslední blok zahájily mapy a možnosti jejich využití pro analytiku v podání Lukáše Nevosáda. Sál zašuměl při informaci, že na pár kliknutí se dá na mapě zobrazit třeba mapa všech dětských hřišť v Praze.

Velký strašák a velkou neznámou GDPR přišel osvětlit André Heller. Ve zkratce: pokud sbíráte data za účelem mapování funkčnosti webu, úplně stačí návštěvníky informovat. Pokud však data používáte pro zacílení reklam, už musíte mít informovaný souhlas od každého, na koho cílíte. Upozorňuje, že nestačí návštěvníka informovat, že cookies/IP adresu použijete k remarketingu, protože takový návštěvník obvykle neví, co jsou cookies, co IP adresa ani co remarketing. Tak pozor na marketingové slangy. Zatím to tedy vypadá, že nás budou čekat podobné srandy:

Zlatým hřebem večera byl unikátní frajer Honza Majer z Dataweps s unikátním uvedením na scénu >>vysvětlení ve videu zde<< Popsal krok po kroku proces otevření firemních dat celému týmu. To, že každý viděl bezprostřední přínos sebe i kolegů firemní kase, zvýšilo cashflow, zrušilo dvě neefektivní oddělení a zároveň stmelilo tým. Bonusy se totiž v rámci jednotlivých týmů rozdělují vzájemně po domluvě, což každého nutí k zamyšlení nad hodnotami, které firmě přináší. Je to velmi zajímavý trend a jsme upřímně zvědaví, které firmy se inspirují a budou ho následovat.

Na závěr už jen posíláme vzkaz analytiků pro markeťáky…

…a jedním dechem upozorňujeme, že je potřeba nebrat analytiky příliš vážně. Rozhodně to totiž nejsou žádní suchaři.

Článek DATA restart, aneb konference o datech, která vám restartuje mozek se nejdříve objevil na Online People.

Konferenční den měl velmi osobitý náboj, který možná podnítily Ponožky od babičky, které účastníci dostali u vstupu spolu se jmenovkou. Počáteční ostych prorazily snahy vyměnit ponožky za nějaké s jinou barvou.

„Přece nebudu mít modré, když jsem dělal kampaň pro Ferrari.“ znělo u pultu s laskominami.

Speakeři si nebrali servítky. Ovšem když vás uvádí stand-up komik, nemáte moc na výběr. Skrze jednotlivé přednášky se táhla červená niť vzdoru jako dynamické síly pro zrod skvělých kampaní a růst byznysu. Například Milan Formánek mluvil o pankáčských nápadech, které se snaží vykřesat ze svého týmu a následně vepsat do tabulek pro management RedBullu. Když předstoupil Jakub Horák, nikdo nepochyboval, že i on podpoří myšlenku „nejdřív začni polepovat auta, pak se ptej, jestli na nich heslo Pomáhat a chránit může být“ aneb nejprve to udělejme, pak se ptejme, jestli to někdo dovolí.

Co jsem si odnesla? Pokud něčemu opravdu věříme, musíme si za tím stát, i kdyby se šéf, šéf šéfa i šéf šéfova šéfa tvářili, že se to udělat prostě nedá. I sebeblbější nápad nás posune směrem k nápadu skvělému, tak se nebojme experimentovat. Každá firma může dělat něco, co má smysl i ze společenského nebo environmentálního hlediska, i kdyby to byla drobnost jako dát klientovi místo vína pletené fusky, má to cenu. Nakonec doufám, že to nebyl jen výkřik do tmy a od tria Doležal, Chvojka, Váňa ještě nějakou akci uvidíme.

Článek Marketing with love, marketing with guts se nejdříve objevil na Online People.

Dominik Píchal z Grizly vybudoval zatím největší e-shop ze čtyř účastníků, prozrazuje, že mají už okolo 3000 produktů, zejména sušené ovoce a ořechy: “Chceme z toho udělat takový zdravý online supermarket.” Minulý rok vyexpedovali v rámci republiky na 60 tisíc objednávek. A jakou překážku museli překonat? Podcenili vánoční sezónu, která začala už v říjnu – lidi u nich nenakupovali tolik dárky jako potřeby na pečení: “Chodilo nám 3x více objednávek, než jsme byli schopni vyexpedovat,” přiznává Dominik. To jim velmi pokazilo hodnocení na Heuréce, které se teď snaží vylepšit zrychlením expedice.  

Módní značka originálních dřevěných motýlků a dalších doplňků BeWooden měla zase unikátní rozjezd. Nevstupovala na trh plný konkurence, ona ten trh v podstatě vytvořila a konkurence se začala postupně rojit. Od vzniku v roce 2013 se vydali cestou velkoobchodu a distribuce, na náklady padne 40 % celkového obratu. Loni vyřídili 15 tis. objednávek, už vyrábějí 20 produktů z přírodních materiálů a expandovali do Německa a Skandinávie. Patrikovi se při rozjezdu podnikání hodilo studium práv, stejně však musel využít profesionálních právních služeb při zakládání společnosti s r. o. Oproti konkurenci vidí svou výhodu v silném příběhu značky a službách: ”50 % u nás je zákaznická zkušenost. Snažíme se dělat něco navíc, třeba balit k nákupu Štramberské uši, když jsme z toho regionu.” Zároveň potvrzuje význam budování značky: “Brand je strašně důležitý a u produktů, které člověk nepotřebuje, ale jenom chce, tak u těch je ten brand ještě důležitější!”

Václav Staněk, který se skrývá za názvem značky Vasky, začal s podnikáním v podstatě už ve svých 17 letech, musel však počkat, až bude plnoletý. Teď vede teprve dvacetiletý Václav firmu s obratem okolo milionu korun měsíčně. Už má pod sebou 28 zaměstnanců, digitál nechává však outsourcovat (PPC, e-mailing, sociální sítě): “Je to dražší, ale pokud máte byznys, který má potenciál a prodáváte, tak se snažíme investovat do profesionálních agentur.” Podle jeho slov měl také štěstí na dobrou fotografku, která od začátku tvoří produktové fotky.

Kim Hoang není úplným nováčkem ve světě ecommerce, e-shop PartyZon spustila před měsícem, ale má za sebou už několik let podnikání. První e-shop sama dotáhla až na milionový měsíční obrat, bohužel pak skončil ze dne na den. Svého marketingového know-how se nevzdala, vzala si půjčku a založila PartyZon. Jako jediná zkusila i offline prodej v kamenné prodejně: “Bohužel jsem měla tak vysoké náklady, že jsem to musela zavřít.”  Pro nové neznámé e-shopy Kim doporučujě PPC – kanál, který se jí také osvědčil.  

Během večera také Agáta Hrdličková představila náš výzkum na platy, který zaměřila na mladé lidi. Zjistila například, že z respodentů mladších 25 let pracuje 35 % na IČO, 61 % má k hlavnímu zaměstnání ještě projekt bokem a většina (81 %) očekává v blízké budoucnosti zvýšení platu.

Kdyby vás zajímala další čísla z výzkumu, ozvěte se nám v komentářích nebo na ahoj@onlinepeople.cz

Článek Mladí podnikatelé se ecommerce nebojí! se nejdříve objevil na Online People.

Jiný byznys model, jiný zákazník

Do diskuze se pustili Pavlína Šedivá, vedoucí marketingu SCONTO Nábytek, Tomáš Matějček z investiční skupiny Miton za Biano.cz a CEO Bonami David Šiška. Každý z těchto hráčů má trochu jiné postavení na trhu a jiný byznys model, proto bylo zajímavé sledovat, jak se dívají na různou problematiku online i offline prodeje. Zatímco SCONTO je diskontní obchod, Biano funguje jako marketplace s funkcí cenového srovnávače a Bonami je zase designový nákupní klub, kde se zboží objevuje vždy po omezenou dobu kampaně, takže se zaměřuje na impulsivní nakupování.

E-shop vs. kamenná prodejna

Dalším zásadním rozdílem mezi Bonami a Scontem je, že Bonami nemá kamennou prodejnu. Této možnosti se nevyhýbají, ale zatím to není aktuální. Sconto se naopak pustilo do onlinu v roce 2011, už do „saturovaného trhu s velkou konkurencí (Asko, Möbelix)”. Je vidět, že Češi na diskontní ceny slyší, Sconto „roste v dvouciferných číslech.” Pro Biano má zase „svůj význam kombinace onlinu a offlinu”. Fungují jako affiliate srovnávač, dodavatel leadů, získávají provize za prokliky. Na čem se všichni tři zástupci jednoznačně shodli, že pro zákazníka je určitě výhoda možnost si nábytek před koupí osahat.

Cesty zákazníka k nové sedačce jsou různé

U Sconta je navíc zajímavé to, že mají dvojí zákazníky – onlinové a offlinové. “Typický onlinový zákazník je nový, tvoří 70 %.”, říká Pavlína Šedivá. ¾ tržeb jsou offline, z kamenných prodejen. Nejlépe z onlinových kanálů jim funguje PPC. A co jeden z velkých trendů online marketingu, personalizace? Ve Scontu ji už na e-shopu spustili, ale zatím „testují, jestli to vůbec u nábytku má smysl”. Pro Biano a Bonami dobře fungují sociální sítě, které jim pomáhají vytvářet lovebrandy a komunikovat jejich příběh. Pro Bonami má velký význam cílená reklama na Facebooku. Konverzní poměry ale nechtěl nikdo z hostů prozradit.

Bonami bude mít také letos poprvé stánek na DesignBloku a spouští i televizní kampaň. Sconto se na sociální sítě tolik nezaměřuje, Šedivá říká, že je: „Lajky neživí, nedá se to srovnat s tím, co dělají tady kluci, jejich marketingový tým se skládá jen ze tří lidí.” Jejich „core skill” je podle Šaška „udělat nabídku, všechno ostatní je jen akcelerátor”.

Článek Velká diskuze nábytkářů se nejdříve objevil na Online People.