Jak se za 4 roky česká food blogerka roku dostala od vaření pro radost na skoro 150 tisíc sledujících na Instagramu a prodala více než 10 tis. kusů kuchařky? Jak se bývalý marketingový manažer Heuréky nebo CZC dostal k odvážnému projektu na podporu lokálních farmářů (okolo 100 registrovaných) Scuk.cz? Pozvali jsme si dva zástupce odlišné stránky food byznysu s jinými cílovkami, aby nám popsali, jak uspět, vydělat a zároveň se neztratit sám sobě.

Kateřina Saint German nebo Kačí, jak si sama říká, vyzkoušela za svou kariéru snad všechny sociální sítě. Začínala na svém soukromém Facebooku, po dobrých odezvách na fotky receptů založila stránku a později i foodblog na webu. Ten funguje dodnes, jen už na něm nepostuje tak často. V roce 2016 byl hodně populární Snapchat, tak začala natáčet krátká videa nejen o jídle, ale i z cest, výletů a vůbec ze života. Brzy Snapchat ale převálcoval Instagram, tak se přesunula na tuto platformu a dnes je pro svou cílovku 18-30 let nejaktivnější tam – hlavně přes tzv. Insta Stories. „Všechno dělám online a chtěla jsem vytvořit i něco fyzického, co by po mně zůstalo, začala jsem tedy pracovat na kuchařce,” popsala své priority Kačí.

Kuchařka DIY

Pustila se do odvážného projektu, který moc lidí u nás zatím nerealizovalo – rozhodla se vydat kuchařku sama na vlastní náklady, bez investora. „Dělala jsem na ní rok bez sponzorů, nechtěla jsem nikomu dávat provize a aby tam byly jejich produkty, nechtěla jsem se nikomu přizpůsobovat. „Vzala jsem si několika milionovou půjčku a chvíli to byl po pravdě hrozný pocit,” vysvětlila. Nakonec se ale vyplatilo, knihu prodala v podstatě přes Stories a investice se vrátila celkem rychle.

„Bez sebevědomí to nejde“

A co ji jako food bloggerku vlastně živí? Kromě kuchařky dlouhodobé spolupráce se značkami. Pečlivě si vybírá ty, které jí dávají smysl. V současné době jsou to jen dvě společnosti – Globus a Emco a u Emca propaguje jen výrobky bez chemických přísad. A co je podle Kačí obecně důležité pro úspěch: „Bez sebevědomí to nejde, když nebudete věřit produktu, nebude to dobré, musíte si za tím stát. Já šla do velkého rizika a vyplatilo se to.”

Od tvrdého byznysu ke komunitnímu projektu

Cesta druhého spíkra, Kamila Demutha, k portálu na podporu lokálních farmářů byla poměrně dlouhá. Vedla od práce televizního technika přes podnikání a vedoucí marketingové pozice v Heuréce a jednom z největších eshopů s elektronikou u nás, CZC. „Několik let jsem pracoval jako marketingový ředitel, ale a po čase mě práce přestala naplňovat, bylo to pořád to samé dokola a chyběl mi hlubší smysl,” vysvětlil, proč chtěl své zkušenosti a know-how promítnout do nového projektu.

„Farmáři mají běžně marži okolo 30 %, u nás mohou mít až 85“

„Nápad jsme dostali ve firmě, kdy jsme si mezi sebou objednávali víno, když někdo jel do vinných sklípků.”  Oklikou se tak Kamil vrátil k podnikání, kdy vymyslel nelehký byznys plán. „Scuk se nám líbil názvem, konceptem i cílovkou, kterou jsme přejali. Domluvil jsem se s majitelem na odkoupení,” popisoval Kamil. Na Facebooku bylo v době odkupu okolo 15 tis. sledujících a mezi nimi nejsou v podstatě žádní hateři. „Základem každého projektu je vědět, co je vaše cílovka a tu postupně zužovat. U Scuku jsou to rodiny s dětmi, zejména maminky.” Vysvětlil, že princip projektu je podporovat komunity, sousedé a přátelé se budou potkávat díky společným objednávkám a lásce ke kvalitnímu jídlu. 

Zásilkovna pro jídlo

A co je teď ve Scuku čeká? Aktuálně řeší logistiku, jakým způsobem pomoct farmářům v závozu objednaného zboží do výdejních míst – tzv. nákupních skupin na Scuku a také dál pracují na rozšiřování sítě výdejních míst. . „Budeme fungovat jako taková zásilkovna pro kvalitní lokální potraviny,” definoval projekt Kamil. V zisku by měli být už koncem příštího roku, zatím projekt “spolkl” přes dva miliony korun. Pro farmáře by měla být výhoda ve vyšší marži, kdy jim na Scuku zůstává 85 % z hodnoty prodaného zboží a zároveň ve flexibilitě, kterou jim Scuk nabízí. Farmáři si sami nastavují prodejní ceny a určují v jakém množství a kam zaváží. Díky tomu je Scuk vhodný i pro malé lokální farmáře, kteří nejsou v běžné distribuční síti. „Téměř 50 let komunismu v podstatě zničilo drobné zemědělství, dnes se to zase rozvíjí a my tomu chceme pomoct,” vizionářsky uzavřel Kamil.

Co se dá tedy vzít z příběhu obou řečníků? Jednak to, že je potřeba zdravá dávka sebevědomí a drivu a stoprocentně věřit projektu, jinak to podle Katky a Kamila nemá příliš smysl. Zároveň je ale potřeba si dobře vše propočítat, aby se investice vrátily a nestal se z podnikání charitativní projekt. A také to, že je potřeba dobře komunikovat online s cílovkou, ale že marketing není všechno. Děkujeme oběma hostům za návštěvu a jejich příběhy. Bylo zajímavé sledovat, jak se potkávali lidi z oboru a vzájemně si vyměňovali zkušenosti a vzorky svých produktů. Je vidět, že ve třistamiliardovém byznysu je pořád ještě prostor pro další začínající podnikatele.